Další úvěrová krize na spadnutí? Evropské banky v bezpečném přístavu ECB!

Déja vu. Takový dojem mohou mít v současnosti investoři tváří v tvář finančnímu sektoru. O tři roky dříve se trh třásl strachy před kvalitou bankovních aktiv. Z rozvah padaly hlavy hypotečních kostlivců takřka jako v hollywoodské adaptaci Halloweena, odepisovaly se desítky miliard aktiv, po nichž v účetních výkazech zůstaly jen černé díry. O záplaty se postaraly tehdy ještě bohaté vlády, jež pod rouškou populistického boje s recesí nalévaly do bank čerstvý kapitál. „Věřitel poslední instance“ tenkrát svou úlohu opticky splnil a běh euroamerické katastrofy jménem Privátní dluhová krize ustoupil takříkajíc na pozadí. Bezprecedentní zásahy autorit měly europěstí odvrátit nejhorší a nastartovat hospodářský růst. Šlo o malý společenský vabank: Na neúspěch obrovských stimulů nikdo nechtěl ani pomyslet. A to z jednoduchého důvodu: Bylo jasné, že v případě selhání bude rozpočtový urychlovač hospodářství pro příští léta nepoužitelný. Co čert nechtěl, stalo se, jak už to tak ostatně bývá. Dříve než konjunktura přišel Godot a spustil nebezpečnou řetězovou reakci: Privátní dluhová krize metamorfovala ve státní dluhovou krizi. Pokud by se v předchozích třech létech měnovým a fiskálním autoritám opravdu povedl husarský kousek v podobě pyšných statistik o vývoji HDP, evropská dluhová krize by propukla až mnohem později a nyní by si býci zřejmě užívali druhým rokem pastvy, z niž proteiny přímo srší. Kombinace ekonomické stagnace, fiskálního stropu a extrémně otevřené měnové politiky vytváří situaci, jíž šachysté znají jako pat: Některou ze svých předchozích chyb jsme si zamkli cestu k vítězství. Trhy tentokrát až překvapivě dlouho nabízely autoritám mandát k řešení. Letos v létě však pověstná číše vína přetekla a na bílém ubrusu se rozpíjí rudá skvrna. Politici přidávají ve slibech, bankovní systém hlásí čím dál větší problémy a ačkoli ještě před pár měsíci byly analogie s rokem 2008 irelevantní, první podzimní listí na chodnících věští opravdu těžkou zimu. V okamžiku, kdy firmy existenčně potřebuje hladké úvěrové toky pro dosažení alespoň oněch mizivých temp růstu, která můžeme letos a příští rok očekávat, banky se začínají odvracet. Dnešní vydání Wiener Zeitung dokumentuje, že banky zřejmě úvěrovat nehodlají. Pokud existuje bezpečný indikátor recese, je jím klesající úvěrová aktivita a hlavně ochota. Stojíme na prahu nové krize, jež bude mnohem horší o impotenci hospodářské politiky? Kam si banky ulévají peníze? Do ECB...

Úvěr nad zlato. Čtěte na iPOINT: http://www.ipoint.cz/zpravy/27514914-dalsi-uverova-krize-na-spadnuti-evropske-banky-v-bezpecnem-pristavu-ecb/