Číno, posvěť se jméno tvé, buď vůle tvá: Začal se psát evropský epilog?

Představte si následující filmový scénář: Hlavní hrdina, marnotratný, sebevědomý furiant si na pokrytí svých obskurních výdajů napůjčuje u ostrých hochů a jak to tak u projedených půjček bývá, v den splatnosti se jaksi nedostává peněz. Inu, jelikož se má náš hrdina vcelku rád, vydá se na přátelskou tour po svých známých s prosbou o peníze. Což o to, pár chudých věrných vypomůže, ale dluh je stále obrovský. Nezbývá, než zavítat i na adresy, na nichž očekávání dobré kávy s chutnou sušenkou není namístě. Adresy, kde pohled našeho hrdiny povážlivě zjihne a tváře zrudnou do nachu. Odložte si prosím svůj jistě drahý modrý kabátec, zlatými hvězdami vyšívaný, a pojďte dále: Chodbou zní falešné tóny beethovenovy deváté a v našem hrdinovi doutná rezignace: Budoucí věřitel si za své peníze může říct vpravdě cokoli. Pohádky o chudých a bohatých získaly v posledních letech lehce pikantní rozměr. Evropa snad zůstala bohatá svou kulturou, ale zapomněla, že na prvním místě jde přece jen vždy o peníze. A pokud chybí, kultura planí. Kdo je bohatý a kdo je chudý? Euroamerická krize posledních čtyř let má na tuto otázku jasnou odpověď: Bohatý je ten s plnou portmonkou. Jednou jsi dole, jednou nahoře, zpívá se. Problémem je, pokud se jednoho dne takový stav ustálí. A euroamerický region je dole už zatraceně dlouho. A kdo je nahoře? Pamatujete, jak do zdecimovaných amerických bank po vymetení hypotečních aktiv investovaly dálněvýchodní státní fondy s prakticky neomezenou kapitálovou kapacitou? V těch okamžicích proběhla první vlna procesu známého jako Škatulata, hejbejte se, analytičtěji řečeno: Rotace mocenskopolitických center napříč modrým glóbem. Tehdy byly banky za babku a nikdo krom asijských fondů a Buffetta na potvoru neměl ani jeden zbytečný dolar, aby koupil konkurenta na lopatkách. Nyní spějeme k fázi druhé: Cítíte to déja vu? Chyba lávky. Tentokrát letí do Pekingu politici. Tentokrát se hraje ještě vyšší hra. Sázky jsou obrovské, karty mizerné. Nezbývá než poker face, geneticky daný bojovný postoj kohouta galského a Nietzscheho imaginární Uebermensch. Psychologická hra na moc začíná. Co na to Východ?

Evropa v úzkých. Čtěte na iPOINT: http://www.ipoint.cz/zpravy/27819514-cino-posvet-se-jmeno-tve-bud-vule-tva-zacal-se-psat-evropsky-epilog/