Záchranný fond přinese úlevu, ale problém neřeší

Záchranný fond eurozóny, tzv. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) měl začít fungovat 1. července. Fond by mohl finančně podpořit podkapitalizované banky zemí eurozóny přímými úvěry, které by tak nenavyšovaly dluhy jednotlivých států.

Navíc by bylo možné za peníze fondu nakupovat dluhopisy zemí, které si mohou na trhu jen velmi draze vypůjčovat, což je aktuálně případ Itálie a Španělska.

Dosud ESM nebyl schválen řadou zemí včetně Německa, které by mělo do daného fondu investovat největší objem peněz. Německý ústavní soud může věc projednávat i několik měsíců a dluhová krize se tak může prohlubovat dál. Za předpokladu, že fond bude zeměmi ratifikován a získá potřebný kapitál, měl by přinést na dluhopisové trhy úlevu.

Za peníze evropských daňových poplatníků, a to z velké části z Německa, se tedy mohou sanovat španělské nebo snad zpětně i irské banky (Irsko chce zpětně uhradit náklady sanace tamních bank) či nakupovat italské dluhopisy, kde poměr dluhu k hrubému domácímu produktu činí 120 procent.

Nákupy dluhopisů fondem ESM mohou dočasně snížit jejich výnosy, ovšem jádro problému se skrývá ve strukturálních deficitech státních rozpočtů jednotlivých zemí a tady v současné situaci nelze dělat nic jiného než provádět strukturální reformy, privatizovat státní majetek a šetřit.

Napsáno pro HN.