Inteligentní investor: peníze versus mozek

Proč se investorům zdá pan Trh tak svůdný? Vychází najevo, že naše mozky jsou naprogramovány tak, aby nám působily investiční obtíže; lidé jsou bytosti, jež za vším hledají logiku a nějaké vzorce. Psychologové prokázali, že když ukážete lidem zcela náhodnou řadu čísel a řeknete jim, že nelze tuto řadu dále matematicky rozvést, stejně se budou pokoušet v ní najít řád a budou se snažit uhodnout, jaké bude další číslo. Podobně víme, že při dalším hodu kostkou určitě padne šestka, že fotbalový útočník vstřelí ze standardní situace branku, že výherní čísla dalšího tahu sportky budou 2 9 11 33 36 42 a že tato malá žhavá akcie je druhý Microsoft.

Průlomový výzkum neurologie ukázal, že náš mozek je navržen tak, aby se snažil vnímat trendy i tam, kde vůbec žádné nejsou. Poté, co se některá událost zopakuje dvakrát nebo třikrát za sebou, oblasti lidského mozku, jež se latinsky nazývají gyrus cingulatus anterior a nucleus accumbens, začnou automaticky předpokládat, že se stanou znovu. Pokud k zopakování dojde, uvolní se látka zvaná dopamin a zaplaví mozek lehkým pocitem euforie. To znamená, že pokud akcie vyroste několikrát za sebou, budete reflexivně očekávat, že bude v růstu pokračovat – změní se chemické prostředí ve vašem mozku, a když se akcie zvýší i v dalším období, budete mít „špičku“.

Ve finále se pak stanete závislými na svých vlastních předpovědích. Avšak když dojde k propadu ceny, finanční ztráta způsobí nastartování corpus amygdaloideum, tzn. té části mozku, která zpracovává strach a úzkost, což vyvolá známý pocit „bojuj nebo uteč“, který je běžný u všech zvířat zahnaných do kouta. Stejně jako nezabráníte svému srdci, aby nezvýšilo tepovou frekvenci, kdykoliv uslyšíte signál požárního poplachu, jako nezabráníte leknutí, když se před vámi na horské pěšině objeví had, stejně tak nezabráníte tomu, abyste cítili strach, když se vaše akcie propadají do nekonečných hlubin.

Skvělí psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky dokázali, že bolest způsobená finanční ztrátou je dvakrát intenzivnější než pocit štěstí z odpovídajícího výnosu. Když vyděláte na akciovém trhu 1 000 dolarů, je to skvělý pocit, ale když o tisícovku přijdete, je to dvakrát silnější nářez, ale v opačném směru. Ztráta peněz je tak bolestná zkušenost, že jakékoliv vyhlídky na další ztrátu jsou pro většinu lidí tak frustrující, že neváhají prodávat za velice nízké ceny a odmítají uskutečnit jakékoliv další nákupy.

To vysvětluje i to, proč se koncentrujeme na absolutní hodnoty propadu trhu a zapomínáme věci relativizovat. Tedy pokud nám televizní reportér s humbukem oznamuje: „Trh se propadá – Dow se snížil o sto bodů!“, většina lidí se instinktivně zachvěje. Ale při současné úrovni indexu Dow na 8 000 bodech je pokles o sto bodů jen 1,2% snížením. Nyní si představte, jak směšně by muselo znít, kdyby v den, kdy je venku 31° C, vám reportér ve zprávách o počasí oznámil: „Přes den dramaticky spadla teplota z 31 na 30 °C“ – a to je mnohem větší propad než 1,2 %. Pokud nebudete vidět měnící se tržní ceny v relativních hodnotách, v procentech, lehce propadnete panice i při minimálních otřesech. (Máte-li před sebou desítky let investiční kariéry, existuje lepší způsob, jak si představovat skutečné informace ve finančních zprávách).

Koncem devadesátých let se mnoho lidí domnívalo, že když si alespoň třikrát denně

nezkontrolují vývoj cen akcií, budou žít v nevědomí a temnotě. Ale jak říká Graham,

typický investor „by na tom byl mnohem lépe, kdyby jeho akcie neměly vůbec žádné

tržní kurzy, neboť pak by byl zcela ušetřen psychického soužení způsobeného chybami ostatních lidí“. Pokud poté, co jste zjistili hodnotu svého akciového portfolia ve 13.24, máte pocit, že byste měli zjistit aktuální hodnotu i v 13.37, položte si následující otázky:

• Volal jsem svého agenta z realitní kanceláře, aby potvrdil ve 13.24 hodnotu mého domu? A volal jsem pak zpátky v 13.37, abych si potvrdil, jak to vypadá?

• Pokud ano, došlo ke změně hodnoty? Pokud ano, musím se rychle rozhodnout dům prodat?

• Tím, že nesleduji, nebo dokonce neznám hodnotu svého domu z minuty na minutu,

znemožňuji tím jeho hodnotě, aby se během času zvyšovala?

Jediná možná odpověď na tyto otázky je samozřejmě ne! A na své portfolio byste se

měli dívat podobně. V průběhu deseti-, dvaceti- nebo třicetiletého investičního období

už prostě na denních bláznivých výstřelcích pan Trha nezáleží. V každém případě platí, že pro kohokoliv, kdo se chystá investovat na delší časové období, je klesající cena akcií dobrou zprávou, neboť bude moci za méně peněz pořídit větší množství akcií. Čím déle a hlouběji ceny akcií padají a čím systematičtěji pokračujete v nákupech, zatímco ceny klesají, tím více peněz nakonec vyděláte – pokud ovšem ve svém úsilí nezlomně setrváte.

Místo toho, abyste se medvědího trhu báli, měli byste jej vítat s otevřenou náručí. Inteligentní investor vlastnící akcie nebo podílový fond by měl zůstat zcela v klidu, i kdyby v příštích deseti letech akciový trh přestal kotovat kurzy.Paradoxně „budete mít věci mnohem více pod kontrolou“, vysvětluje Antonio Damasio – odborník na fungování mozku – „když si uvědomíte, jak málo toho skutečně máte pod kontrolou“.

Jakmile si připustíte existenci biologického sklonu člověka nakupovat nahoře a prodávat dole, připustíte pak i potřebu investování podle proncipů dollar-cost averaging, rebalancování portfolia (obnovování rovnováhy) a podepíšete rovněž kontrakt vlastníka investic. Když předáte řízení většiny svého portfolia trvalému autopilotu, můžete se vymanit ze závislosti na vlastních předpovědích, což vám umožní soustředit se na dlouhodobé finanční cíle a přestanete vnímat změny nálad pana Trha.

Koncem osmdesátých let prováděl psycholog Paul Andresassen (University of Columbia a Harvard University) řadu nevšedních pokusů, během nichž zjistil, že investoři, kteří neustále dostávali aktualizované informace o hodnotě akcií, vydělali pouze polovinu toho, co získali investoři, kteří nedostávali zprávy žádné. Viz Jason Zweig: Here’s How to Use the News and Tune Out the Noise (Jak používat zprávy a odladit šumy), Money, červenec 1998, s. 63 – 64.

Nabízí-li vám pan Trh citrony, dělejte citronádu

Ačkoliv nás Graham učí, že bychom v době, kdy pan Trh křičí „prodávej“, měli činit pravý opak a nakupovat, existuje zde jedna výjimka, které by měl inteligentní investor porozumět. Prodej v medvědím období dává smysl, jestliže tyto prodeje generují daňové úspory. Daňové zákony Spojených států umožňují využít realizované ztráty (jakékoliv poklesy hodnot vašich akcií, které realizujete jejich skutečným prodejem) ke snížení běžného příjmu až o 3 000 dolarů. (Pozn.: Federální daňové zákony se neustále mění. Příklad s akciemi Coca-Coly, jak jej uvádíme, funguje podle znění zákona o daních z počátku roku 2003.)

Řekněme, že jste v lednu 2000 nakoupili 200 akcií společnosti Coca-Cola za 60 dolarů za akcii – celková investice tedy činila 12 000 do larů. Na konci roku 2002 byla cena akcie jen 44 dolarů, což znamená, že hodnota vašeho balíku byla jen 8 800 dolarů, tj. utrpěli jste ztrátu 3 200 dolarů. Mohli jste udělat to, co většina lidí – buď nad ztrátou bědovat, nebo ji zamést pod koberec a tvářit se, že k ní nikdy nedošlo.

Anebo jste mohli převzít nad nepříjemnou situaci kontrolu. Mohli jste před koncem roku 2002 prodat všechny své akcie Coca-Coly a vytvořit materiální ztrátu 3 200 dolarů. Poté, po 31 dnech čekací lhůty, abyste splnili podmínky daňových zákonů, znovu nakoupit akcie Coca-Coly. Výsledek: v daňovém přiznání za rok 2002 si můžete snížit daňový základ o 3 000 dolarů a o zbývajících 200 dolarů si můžete snížit základ daně v roce 2003. Navíc stále vlastníte společnost, které věříte – avšak teď za cenu, která je téměř o třetinu nižší, než byla její původní cena.*

Pakliže vám strýček Sam vykompenzuje ztráty snížením daní, určitě dává smysl prodávat se ztrátou. Když strýček Sam chce, aby kroky pana Trha dávaly nějaký logický smysl, proč bychom si měli stěžovat?

*) Příklad předpokládá, že investor v roce 2002 nerealizoval žádné kapitálové zisky a nereinvestoval dividendy vyplácené společností Coca-Cola. Daňové úspory z kapitálových ztrát nelze odečítat z daňového základu jen tak bez rozmyslu, neboť zde existuje velké riziko, že v nich velice jednoduše uděláte závažnou chybu. Než se do toho pustíte, prostudujte publikaci IRS č. 550 (www.irs.gov/pub/irspdf/p550.pdf). Rovněž publikace Roberta N. Gordona a Jana M. Rosena: Wall Street Secrects for Tax-Efficient Investing (Bloomberg Press, Priceton, New Jersey, 2001), je dobrým průvodcem po světě daní z kapitálových zisků. Konečně dříve, než stisknete spoušť, se raději vždy poraďte se svým daňovým poradcem.

Úryvek je z knihy "Inteligentní investor", autor Benjamin Graham, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz/