Problémy čínského hospodářství

Nejlidnatější země světa je s více než 10% zvýšením HDP ročně nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. Rychlý, avšak nepříliš zdravý hospodářský růst Číny s sebou přináší i celou řadu problémů, které čínská vláda nemá zcela pod kontrolou.

Hrubý domácí produkt za první kvartál vzrostl o 10,6 %, čímž překonal očekávání 10,4%. Oproti hodnotě z posledního kvartálu roku 2007 (11,6 %) však došlo k určitému zpomalení tempa růstu. Čína posiluje o 10 % ročně a více již od roku 2003, což ji vystřelilo na čtvrté místo v globálním ekonomickém žebříčku. Je pravděpodobné, že letos dostihne třetí Německo, avšak roční produkce na hlavu této země s 1,3 mld. obyvateli je stále velmi nízká - jen 2 500 USD v porovnání s 46 000 USD v USA.

S rychlým ekonomickým růstem je spojeno také zvyšování spotřebitelských cen. Za měsíc duben vzrostly ceny spotřebitelů o 8,5 % a inflace tak zůstává blízko svému rekordu 8,7 % z února tohoto roku. Právě inflace představuje pro nejlidnatější zemi světa vážné riziko, index spotřebitelských cen je tažen především enormním zdražením potravin. Ceny potravin vzrostly v meziročním porovnání o 21 %, z čehož nejvíce podražilo maso, a to o 48 %.

V poměrně chudé Číně jsou již teď zjevné důsledky vysokých cen, když kupní síla velkého počtu obyvatel dosáhne sotva na základní potraviny. Za růstem cen potravin stojí především stojí posilování zemědělských komodit (zrniny, olejniny a rýže) a drahé energie jako ropa a zemní plyn.

Dalším viníkem je sama čínská vláda, která brzdí posilování jüanu. Silná měna by z podstatné části zmírnila dopady rostoucích cen. Čínská měna posílila od začátku roku oproti americkému dolaru o 4,5 %; její růst je omezen obchodním pásmem, ve kterém se může pohybovat. Denní obchodní pásmo, ve kterém je kurz jüanu fixován oproti americkému dolaru, je 0,5 %.

Je patrné, že čínské hospodářství dosahuje závratného tempa růstu a je nutné jej dostat pod kontrolu. Otázkou zůstává, jakým způsobem a zda vůbec je čínská vláda schopna ovládat svoji ekonomiku. V minulosti nebyly pokusy o zpomalení hospodářského růstu příliš úspěšné. Důkazem malé úspěšnosti restrikcí je právě silný růst ekonomiky. Ve snaze snížit tempo růstu ekonomiky rozšířila čínská centrální banka denní pásmo své měny vůči dolaru, dále zvýšila své úrokové sazby a minimální povinné rezervy. Tyto omezení však nevyvolávají příliš velké nadšení, neboť především uvolnění pásma jüanu je pouze kosmetickou záležitostí.

Tlak na výraznější uvolnění čínské měny je vyvářen Spojenými státy, kterým díky uměle podhodnocené měně vzrůstá deficit obchodní bilance. Ochlazení čínského hospodářství může však brzo přijít, její růst je velmi silně závislý na exportu do průmyslových zemí - zejména do USA. Průmyslové ekonomiky přitom v následujících měsících čeká oslabení, což se promítne také na ekonomickém růstu v Číně.

V problémech se nachází také stále poměrně silně regulovaný čínský akciový trh, který od svých historických maxim propadl o 50 % a zařadil se tak prozatím k neztrátovějším trhům tohoto roku. Čínské akcie v minulém roce zaznamenaly enormní růst a tak bylo jen otázkou času, kdy dojde k výraznější korekci.

Propad cen akcií začal v polovině ledna tohoto roku, kdy v souladu s globální nervozitou na finančních trzích započaly masivní výprodeje akcií. Od začátku roku poklesly akcie na čínské burze téměř o 30 %. Na pomoc akciovému trhu přispěchala čínská vláda, která oznámila plán na snížení daňové zátěže z obchodů na domácí burze. Vláda snížila kolkovní daň z obchodování s akciemi na 0,1 % z předchozích 0,3 %. Čínský index CSI 300 v reakci na tuto zprávu posílil o 9,3 % za jediný den, od svého lokálního dna vzrostly akcie obchodované na čínské burze o více než 20 %.

I přes optimismus vyvolaný snížením daní ale nemusí být konec propadům čínských akcií. Akciové tituly obchodované na čínské burze stále patří ve vztahu k ziskovosti mezi nejdražší na světě, když průměrná hodnota ukazatele P/E převyšuje hodnotu 30. V neprospěch akcií hovoří také očekávané zvýšení sazeb a zpomalení ekonomického růstu.