Futures: Minimalizace rizika

Futures fixují cenu. Ale cena samotného futures (kontraktu) nikdy pevná není. Proces nikdy nekončí, kolísá nahoru a dolů podle nabídkových a poptávkových odhadů kupců a prodejců o tom, jak bude konkrétní komodita ceněna v určitém čase v budoucnu. (Nejdelší kontrakt je obyčejně na dva roky, nejkratší bude ten, který má termín splatnosti nejbližší následující měsíc – v den, kdy je požadována dodávka; obvykle je to záležitost týdnů, někdy i dnů. Jak uvidíme, „spotová“ (okamžitá) cena je teď; futures je pozdější, ale protože se musíte zbavit kontraktu před dodáním, zbavit se ho příliš brzy je hloupost.)*

Ceny se mění na základě nových informací (například zamoření hmyzem má vliv na úrodu pšenice, politický vývoj země ohrožuje těžbu komodity) nebo nového vývoje situace (Brazílie bude používat více svého cukru pro výrobu etanolu, tedy sníží celosvětové vývozy; popularita nízkosacharidových diet odradí lidi od pomerančového koncentrátu, který je na sacharidy bohatý). Obchodníci často přehodnocují předpovědi budoucí nabídky a poptávky a cena daného futures kontraktu jde podle toho nahoru nebo dolů.

V červnu cena prosincového futures kontraktu na topný olej ukazuje, co si kupci a prodejci myslí o hodnotě topného oleje v následující zimě. Ale v průběhu několika měsíců mohou lidé zjistit, že nabídka topného oleje je napjatější, než si kdokoliv uvědomoval, a vyženou cenu vzhůru. V listopadu mohou meteorologové předpovídat nejteplejší zimu v historii a stlačí cenu zpátky dolů.

Tyto nabídkově-poptávkové faktory ovlivňují ceny od těch dob, co trhy ve starověku vznikly, ale stanovení cen byla dohadovací záležitost. Příchod futures trhů vytvořil trvající míru nabídky a poptávky, která označila cenovkou budoucí hodnotu dané komodity – je to velká výhoda pro kupce, prodejce a ekonomiku jako celek.

Ale cena může být i nevýhodná. Jedinou jistotou u obchodování futures je cenová změna. Představte si, že vlastním čokoládovnu. Byznys jde dobře, ale já se v noci převaluji a nemohu spát kvůli obavám z růstu ceny kakaa, které potřebuji, abych mohl svou čokoládu vyrobit. Ve skutečnosti to nás, čokoládové magnáty, zneklidňuje už desetiletí. Největším světovým producentem kakaa je Pobřeží slonoviny, které se také stalo místem věčných občanských válek a náboženských potyček. Nepříznivý vývoj v tomto západoafrickém státě může poslat cenu kakaa do nebes – a můj zisk pak jde opačným směrem. A pro případ, že si myslíte, že cukrovinkový byznys je snadná práce: každý rok se jen ve Spojených státech sní přibližně 1,35 milionu tun čokolády, což z ní dělá (v dolarech) 13miliardový byznys.

Je červen a cena, kterou platím za současné zásoby kakaa, mě přesvědčuje o zisku: současná tržní cena – 1 280 dolarů za tunu – je také slušná. Ale já vím, že budu potřebovat během následujícího půl roku více kakaa, a nemohu si být jist, jaká bude jeho cena. Abych se ochránil proti nepředvídatelným událostem ve vzdálené Africe, mohu koupit kakao na futures trzích, kde je cena prosincového kakaa aktuálně 1 300 dolarů. Rozhodnu se koupit deset kontraktů a volám svému makléři, aby nakoupil. Jelikož standardizované množství jednoho kontraktu kakaa je 10 tun, každý kontrakt bude mít hodnotu 13 000 dolarů, což znamená, že moje celková nákupní cena je násobena deseti, tedy 130 000 dolarů.

To je velmi dobrá cena, jen o 20 dolarů vyšší, než je aktuální cena, a hodně pod historickým prosincovým maximem pro kakao, které bylo přes 2 000 dolarů za tunu. Moje společnost se teď může věnovat svému byznysu (a já můžu v noci spát), protože ví, že když na Pobřeží slonoviny v následujících šesti měsících vypukne něco, co pošle cenu kakaa a s ním i výrobní náklady do nadoblačných výšin, bude to vykompenzováno růstem hodnoty mých futures kontraktů, které mohu prodat.

Tento způsob ochrany proti prudkému růstu ceny se nazývá hedžování (hedging). Opravdu – každý, kdo investuje na akciovém trhu, každý, kdo čte ekonomické rubriky novin – musel slyšet o „hedžování“ a „hedžových fondech“ (hedge funds), kdysi ojedinělých, v současnosti rozšířených více, než je zdrávo. Hedžové fondy se snaží o ochranu vlastních peněz a peněz jiných lidí před nebezpečnými cenovými pohyby. Nabízejí samy sebe s tím, že jsou lepší než průměrný investor nebo stock picker s propracovanějšími strategiemi, ale býval jsem manažerem hedžového fondu a vím, že to není žádná složitá věda. Úspěšné hedžovéfondy umějí ochránit jednu investici pomocí druhé. Spotřebitelé komodit mohou hedžovat své nákupy, stejně jako to udělala moje čokoládová společnost.

A co když se situace na Pobřeží slonoviny zklidní, jak se pravidelně děje, a to pošle cenu během půl roku o 20 dolarů níže? Budu držet futures kakaa, který se překvapivě stal velmi nákladným. Možná jsem nakonec nebyl tak chytrý, když jsem otevřel dlouhou pozici ve futures kakaa. Ale zde se nabízí další lekce: Hedžování je ochranný tah.

Mohu koupit svoje kakao na aktuálním trhu za nižší sazbu a tím vykompenzuji svou futures pozici. Aby bylo jasno, nevydělám peníze, když půjde cena dolů nebo nahoru. Ale při hedžování nejde o to, vydělat peníze; jde o to, jak neztratit příliš mnoho. Nakonec vaše pojištění vás také neochrání před tím, aby se vám nepřihodilo něco špatného.

Producenti komodit rovněž hedžují na futures trzích. Řekněme, že jste velká ropná společnost a čerpáte svůj podíl na lehkou nízkosirnatou ropu (sweet light crude), nejkvalitnější surovinu, která je používána na výrobu benzinu. Máte jí na prodej odhadem 1 000 barelů. Ale je ještě pod zemí, a přestože právě teď cena ropy dosahuje 60 dolarů za barel – což je historicky velmi vysoká cena – , nikdo si nemůže být absolutně jist, jestli bude stejně dobrá za šest měsíců, až vaše společnost ropu vyčerpá a půjde s ní na trh. Ropná společnost může prodat svou ropu na trhu futures na New York Mercantile Exchange – za 1 000 × 60 dolarů – a pak se starat o svůj byznys bez obav, že cena půjde níž dříve, než těchto 1 000 barelů lehké ropy může být vyčerpáno. Společnost nastavila cenu ropy, která je ještě v zemi, aby se ochránila, neboli hedžovala, proti pádu ceny.

A proto je trh futures rájem pro komoditní producenty a kupce, kteří se bojí rizika. Ale úspěšný futures trh by neexistoval bez dalších kupců a prodejců komodit a třetího hráče: spekulanta.

* Autor tím chce říct, že například nemá smysl kupovat v lednu únorový kontrakt na topný olej, protože jej budete muset brzy prodat, abyste se vyhnuli nutnosti fyzicky převzít tuto surovinu (poznámka překladatele).

Úryvek je z knihy "Žhavé komodity", autor Jim Rogers, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz