Německo zažívá kruté procitnutí

Tentokrát je to jiné. Tentokrát se může Německo – a Evropa – odpoutat od tvrdého poklesu americké ekonomiky. Takto podobně zněly ještě nedávno odhady z podniků i centrálních bank. Ve skutečnosti teprve v minulém roce německé vývozy do Ruska, Číny a emerging markets dálného východu (v celkové hodnotě 90,4 bn EUR) překročily výrazně vývozy do USA (71 bn EUR).

Přesto se dalo očekávat, že růst těchto trhů ztratí v čase sílu díky jejich těsnému propojení s americkou ekonomikou. Ale možná mohli mít obhájci teorie „odpoutání se“ pravdu, kdyby chatrná americká ekonomika byla jediným faktorem dopadajícím na německou ekonomiku.

Dalším je značná depreciace amerického dolaru, která musí být samozřejmě nahlížena v kontextu amerického propadu a masivního snižování úrokových sazeb Fedem. Ale euro nezískalo jen důležitou pozici vůči dolaru. Od roku 2006 také posílilo o více než 13 % oproti koši 42 měn. Německá rada ekonomických expertů ukázala, že desetiprocentní revalvace eura počítaná na této bázi snižuje růst neměckého HDP téměř o celý procentní bod.

Zhodnocení eura má také své světlé stránky – členům eurozóny zlevňuje dovozy účtované v cizí měně. Tento efekt by měl zvýšit reálnou kupní sílu spotřebitelů. Naneštěstí je však kompenzován růstem cen energií a potravin – třetí brzdou německého ekonomického růstu. Teoreticky by samotná depreciace dolaru snížila ceny dovozů od začátku roku téměř o 15 %, avšak ceny dovozů v meziročním srovnání byly v červnu o 8,9 % vyšší. Hlavními viníky jsou ropné a petrolejové produkty. Kdybychom tyto ze srovnání vynechali, ceny dovozů by stouply jen o 2,5 %. Jistě, je to je jen slabá útěcha pro německé řidiče.

Celkem vzato se bude reálná kupní síla německých spotřebitelů v tomto roce scvrkávat zhruba o 1,5 procentního bodu – díky růstu cen energií a potravin, silnému euru navzdory. Vyšší ceny ropy mimochodem znamenají, že tato kupní síla se přesunula z Německa do zemí těžících ropu. Proto tedy nemůže být „přivedena zpět“ zvýšeními tarifních platů doma. Je obtížné kvanitfikovat, nakolik současné problémy na kapitálovém trhu zatíží ekonomiku. Banky sice zpřísnily úvěrové podmínky, zpomalení úvěrového trhu však mohlo být zapříčiněno i stranou poptávky.

Nicméně fakt, že motor německé ekonomiky se začíná zadrhávat, bylo zřejmý již předtím, než ifo index obchodního klimatu v červenci šlápnul na brzdy a předpověď ukázala „záschvat slabosti“ spotřebitelské důvěry pro srpen. Příjem objednávek skřípe již od začátku roku – od toho nemohlo odpoutat pozornost ani zrychlení růstu v prvním čtvrtletí. Odhad německého HDP pro druhý kvartál, který má být zveřejněn 14.srpna, nejspíše ukáže kombinaci ekonomické slabosti a ústupu od výkonu 1.čtvrtletí, který byl poháněn speciálními faktory. Je ožné či spíše pravděpodobné, že HDP bude oproti výsledku stejného kvartálu minulého roku o 0,5 % nižší – propad však může být i daleko vyšší. Díky 1,5 % růstu HDP v prvním čtvrtletí by Německo stále mělo být schopné dosáhnout průměrného růstu za rok 2008 okolo 2 %, ačkoliv ekonomika bude zřejmě ve druhém kvartále běžet více či méně naprázdno.

V roce 2009, volebním roce v Německu, by míra růstu HDP mohla klesnout pod hranici 1 %. Někteří členové německé vlády v Berlíně, pravděpodobně inspirovaní americkou fiskální politikou, již začali vést debaty o programech ekonomické stimulace. Situace v Německu je ale od USA velmi odlišná. Tam realitní trh stále zažívá volný pád. Německo, které zažilo tři roky nadrpůměrného růstu, nemá důvod panikařit, i když by růst měl klesnout pod 1 %, neboť naše nejoptimističtější odhady dlouhodobého trendu německého růstu hovoří o 1,5-1,75 %. Kromě toho si Němci zřejmě budou muset zvyknout na myšlenku, že vysoké ceny paliv jsou trvalé. Nutná přizpůsobení, např. přechod k efektivnějším autům, nebo (je-li to možné ) k veřejné dopravě, by neměl být zdržován stědrými formami dotací (v Německu jsou velkým tématem paušály pro dojíždějící pracovníky).

Stefan Schneider, www.dbresearch.com