Recese a investování: otázky a odpovědi

Článek z 1.10.2007 „Špatné zprávy, dobrý konec“ uváděl: „…recese v roce 2008 bude. (…) Špatná zpráva: akcie, zejména americký akciový trh, utrpí poklesem ziskovosti fi rem. (…) Akcie budou v následujících měsících nutně vykazovat vyšší volatilitu.“

Během několika měsíců od té doby akciové indexy v nejrůznějších částech světa skutečně šly dolů řádově o desítky procent. Co z toho prakticky vyplývá? Je recese jen neškodná epizoda anebo může být předzvěstí zkázy finančního světa? Anebo se na recesi dá dokonce vydělat?

Co je to vlastně recese?

Recese je „technicky“ defi nována jako období dvou po sobě následujících čtvrtletí se záporným hospodářským růstem. Jiná definice zní „významný pokles ekonomické aktivity trvající déle než několik měsíců.“ V praxi mezi těmito dvěma defi nicemi není podstatný rozdíl. Recese bývá doprovázena poklesem zaměstnanosti, poklesem podnikových zisků, zvýšením nejistoty a volatility na akciových trzích.

Jak dlouho může recese trvat?

Recese jsou projevem ekonomického cyklu – což napovídá, že přicházejí a zase odcházejí. Hospodářský cyklus ovšem není cyklem v matematicko-technickém smyslu, což znamená, že neexistuje pravidelná perioda ani amplituda. V průběhu 20. století se postupně zkracovalo trvání recesí, zmírňoval se jejich průběh a prodlužoval se interval mezi nimi. V poválečné době v USA trvaly recese průměrně 11 měsíců; poslední recese z roku 2001 trvala 8 měsíců. Neplatí ovšem zcela mechanicky, že během recese akcie klesají a po jejím ukončení opět rostou.

Může se recese z jiných zemí přenést do ČR?

V letech 2007 a 2008 se tak stalo, byť jen nepřímo: americká hypoteční krize „zacvičila“ s cenami akcií na pražské burze. Světové akciové trhy jsou navzájem provázány, indexy rostou či klesají z velké části nikoli na základě fundamentálních ukazatelů domácí ekonomiky a podnikových zisků, ale na základě světového vývoje. V důsledku poklesu amerických burz klesají burzy i v těch zemích, které nyní nemají s recesí nic společného. Podobný efekt mají ekonomické problémy i v jiných ekonomicky významných částech světa než v USA.

Jak se zpomalení ekonomiky promítá do akciového trhu?

Pochopitelně nepříznivě. Recese znamená ohrožení podnikových zisků, což pochopitelně akcionáře netěší. Akcie proto zpravidla klesají již dlouhou dobu předtím, než je recese

oficiálně vyhlášena. Akciové trhy se někdy považují za časný indikátor recese – což je užitečné pro makroekonomy, bohužel nikoli pro investory.

Pokles akcií během recese však není jednostranně špatná věc. Proč? Představuje sice nepříjemnost – hlavně pro nezkušené investory, kteří mají potíže psychicky vydržet období poklesu – ale zkušeným investorům nabízí možnost kupovat akcie se slevou. Každá recese totiž dříve či později skončí a její dopad na zisky akciových společností je v širokém průměru pouze dočasný. Pro zkušeného a disciplinovaného investora je recese lákavá příležitost.

Lze během recese vytipovat nejlepší okamžiky pro investování nebo naopak prodej akcií?

Ne. Ani nejlepší ekonomové nedokážou včas stanovit ani začátek recese, ani její konec, ani nejhlubší bod, kdy je trh v nejhorším psychologickém stavu a tudíž akcie nejlevnější. Jak tedy investovat během recese? Nejprve návod, jak neinvestovat:

- Laický investor vidí v televizi reportáž o rostoucím akciovém trhu. Když takových reportáží v různých médiích vidí, slyší a čte vícero, začne uvažovat o tom, jak „zbohatne“ na akciích.

- Po dlouhém zvažování laický investor vrhne většinu svých úspor do akciového trhu; zvolí „pro jistotu“ nejagresivnější dostupné akcie a fondy, aby vydělal co nejvíce.

- Zanedlouho nastane recese a náš laický investor bezmocně pozoruje, jak hodnota jeho majetku klesá o desítky procent. Někteří v této situaci poprvé zavolají investičního poradce, aby jim prozradil kouzelnou formuli, jak situaci zachránit.

- Trh stále klesá, zprávy v médiích jsou stále chmurnější. V momentě nejhlubší psychologické deprese, kdy televize vysílá archivní záběry z „Černého pátku“ roku 1929, přijme laický investor tvrdé rozhodnutí, aby zachránil alespoň něco: navzdory radám investičního poradce prodá vše a přísahá, že do smrti se bude držet termínových vkladů.

- Vzápětí po kompletním výprodeji, kdy laický investor prodá všechny cenné papíry se ztrátami v řádech desítek procent, se směr trhu obrátí a akcie začnou růst. Laický investor si zoufá, ale akcie nekupuje: co když se směr znova obrátí dolů?

- Recese dávno přejde, akcie rostou již několik let, ale náš laický investor má ve věci jasno: „Akcie jsou neuvěřitelně rizikové a nesmírně náročné na informace. Pokud nemáte důvěrné speciální informace, nemáte na akciovém trhu šanci. A můj investiční poradce? Ten mi vůbec nepomohl!“

Tento vzorec chování je bohužel velmi typický pro laické investory ve všech zemích světa. Nelze očekávat, že jednou bude fi nanční vzdělanost české populace taková, aby vyloučila podobné chování. Jak se však investor má chovat během recese? Takřka přesně opačně:

- Nezačínat s investováním do akcií v době, kdy burzy již několik let nepřetržitě rostou. V takové době je naopak statisticky pravděpodobné, že růst bude přerušen.

- Kdy je nejlepší doba začít investovat? Přece v průběhu recese, kdy jsou akcie levné!

- Je lepší začít s poradcem hned, nebo čekat na problémy. Důležité je vzdělání: investor, který unikne základním laickým chybám, hodně peněz ušetří. A jak říkal klasik: „Učte se, učte se, učte se.“ (Všichni čtenáři zajisté poznali, že tím klasikem je míněn Konfucius, čínský filosof, 551 – 479 př. n. l.)

- U akcií je důležitější disciplína než informace; kdyby informace byly klíčem k úspěchu na burze, nejbohatšími lidmi na světě by byli redaktoři zpravodajských agentur. I velmi dobře informovaní lidé však mohou těžce tratit, pokud nedodržují elementární disciplínu.

- Elementární disciplínou je míněno zejména pravidelné investování. Základním výchozím předpokladem rozumného investora by mělo být skromné konstatování, že tipovat vrcholy a hloubky trhu nelze. Zkušení investoři se mohou pokoušet porušovat toto pravidlo, v rozumných mezích, ovšem. Začátečníci by neměli.

- Pokud se chystáme porušit pravidlo – archivní záběry z roku 1929 bývají dobrým nákupním signálem!

Ne vždy však po ukončení recese nastane oživení akciového trhu. V roce 2001 trvala recese jen osm měsíců, avšak akciové trhy přestaly klesat až na jaře 2003. Bylo tomu tak proto, že v roce 2001 byly trhy silně nadhodnocené v důsledku technologické spekulativní bubliny. Bylo zapotřebí několika let, než se poměr P/E dostal do rozumných hodnot. (Jak poznáme „rozumnou“ hodnotu P/E? K tomu se dostaneme později.)

Příště: Optimální investiční strategie během recese

Čtěte také: Bubliny, recese a ekonomické recese

Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 5. přepracované a rozšířené vydání", autor Pavel Kohout vydané v roce 2008 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz