Kniha Richarda Thalera Prokletí vítěze je nádhernou ukázkou toho, co se vědci dozvěděli o neracionálním, neobvyklém a nestálém v ekonomickém životě. Thaler zhodnotil naši práci celkem chvalozpěvným způsobem. Ale dozvěděl jsem se, že kdykoliv profesor diskutuje o anomáliích, ve vzduchu pravděpodobně lítá antianomálie. Abych zjistil, jak se cykly změnily nebo zůstaly stejné, spočítal jsem výkon futuresů S&P klasifikovaných každým dnem v týdnu po měsíci následujícím po krachu v roce 1987 do 30. března 1996. Celkem to bylo 2 115 dní. Průměrné změny S&P (v bodech) klasifikované podle dne v týdnu jsou:
Průměr: 0 – 56 bodů v pondělí, kolem desetiny procenta, odpovídají 5 bodům Dow Jones Industrials. Výsledky nejsou až tak senzační (stěží pokrývají skluz), i když je to opakující se jev. Zajímavé je to, že změny jsou prakticky přesně opačné vůči pravidelnostem, které vytvořily základ našich objevů na konci 60. let 20. stol. Pondělí je zdaleka nejsilnější den, pátek nejslabší. Protože pondělní efekt odpovídá pouze 1 ze 100 náhodné pravděpodobnosti a byl vybrán retrospektivně jako největší pozitivní změna bez předchozí hypotézy, která by to vysvětlila, nemám vůbec žádnou jistotu, že tyto výsledky nemohou být spojeny pouze s náhodou variací.
Přesně v okamžiku, kdy by byly zveřejněny zcela špatné zprávy, jako kdyby se dokázalo nejlepší možné potvrzení její bezcennosti, byly zveřejněny vědecké studie, které ukázaly, že pondělí je největší medvědí den v týdnu. Jak bylo uvedeno v The Economist (24. září 1994): Vědecká studie objevila nesouměrně silné prodeje malých bloků akcií (typicky jednotlivými investory) v pondělí… Ke 4 z 5 poklesů v pondělí došlo po poklesech v předchozím pátku. Navíc, když v pátek trh rostl, následující pondělí akcie také v průměru rostly. Studie také zjistila, že se skutečně jedná o efekt pondělního rána: po 13.00 hod. akcie mají tendenci růst.
Dokud vědci a jejich stoupenci v mediích budou mít schopnost vysílat své chybné zprávy v okamžiku, kdy tyto zprávy mohou způsobit největší škody, existuje naděje pro lidi s moderním myšlením. Možná jsou tací, kteří jsou schopni využít svých pozemských znalostí a obchodovat proti podobným „objevům“, a vyhrát tak nějaké ty peníze. Jak to vyložili Gilbert a Sullivan (na oslavu stále se měnící přírody a vkusů):
A není to v rozsahu víry,
že ho můžeš držet jako hltavce,
který, když je unaven z hovězího,
rozhodne se přejít na skopové.
Cykly se mění. S jistou ostudou poznamenávám, že obchodování s využitím efektu Modrého pondělí, který jsem objevil před 30 lety a který byl citován almanachy, vědci a novináři, by investory v období po krachu stál přes 2 000 bodů indexu Dow. Ale na papíře to vypadalo dobře.
Unce testování
Od 60. let 20. stol. byla značná pozornost věnována tomu, čemu se říká „efekt měsíčního otočení“. V klasické studii zabývající se tímto předmětem Robert Ariel rozdělil měsíc na 2 poloviny. Pak spočítal zisky v obou polovinách měsíce a dodal k tomu ještě fintu, že použil jak index s rovnoramennými vahami, tak i index s hodnotovými vahami. Takováto chytrá odlišení jsou základním kamenem vědeckých článků. Vytváří auru hloubky, což by jinak mohlo být přímočarou výzkumnou snahou. Ariel vyvozuje, že zisky v první polovině měsíce jsou vyšší než v polovině druhé.
Abych zjistil, zda tento efekt stále platí, podíval jsem se na prvních a posledních 10 dní futuresů S&P za posledních 106 měsíců v období mezi krachem v roce 1987 a srpnem 1996. Průměrný výkon v prvních 10 dnech měsíce byl +2,02 S&P bodů a v posledních 10 dnech pouze +0,68. Očividná tendence v těchto 8 letech způsobila to, že trh roste v průměru prakticky 3krát více v prvních 10 dnech než v posledních 10 dnech měsíce. Zjistil jsem, že sezónnost stále existuje, přesně jak to uvedl Ariel ve své studii.
Lednový efekt
Je zajímavé se podívat na to, zda tendence první periody předpovídat následující periodu je obecným jevem akcií, který se dá aplikovat na měsíce roku a také na dny v týdnu. Očividně se jedná o skutečný efekt. Lednový barometr byl slavným indikátorem prakticky od samotného počátku technické analýzy. Vzpomínám si, jak jsem poslouchal Harryho Comera, technického analytika jedné velké firmy, přednášejícího na bachanalské zábavě v Myopia Hunt Clubu, kdy jsem tam učil v roce 1962. Korelace mezi lednovou procentní změnou a změnou v následujících 11 měsících byla 0,15. Abych tento jev otestoval, použil jsem data Dow Jones Industrial Average za období let 1935 – 1995. Výsledky tento jev potvrdily. Za 21 let, kdy v lednu docházelo k poklesu, průměrná procentní změna pro dalších 11 měsíců byla 2,3 procenta. Pokles v následujících 11 měsících nastal v 50 procentech případů. Nicméně během 40 let, kdy Dow vykazoval růst, průměrná procentní změna byla +8,7 procenta a k růstu v následujících 11 měsících došlo v 80 procentech případů (viz graf 12-2). Aplikováním hodnostních statistik na otestování těchto průměrů na nenáhodnost si může být člověk na 99 procent jistý, že se jedná o nenáhodný efekt.
Je zajímavé spekulovat o tom, proč podobný výsledek vůbec existuje a zda vydrží do
budoucna. Po zkoumání rozdílů ve dnech a setrvačnosti vyvstala otázka, zda měsíce roku vykazovaly rozdílný výkon. Abych to otestoval, podíval jsem se na měsíční pohyby Dow Jones Industrial Average a jeho předchůdce za období let 1870 – 1995 a zjistil jsem průměrný pohyb pro každý kalendářní měsíc tohoto období.
Graf 12-2 Lednový barometr
Výsledky ukazují, že leden a srpen jsou nejlepší měsíce a květen, září a říjen jsou nejhorší. Neexistoval žádný počáteční důvod očekávat, že tyto měsíce budou nejvíce býčí a nejvíce medvědí. Abych otestoval, zda jsou tyto výsledky platné, vzal jsem 1 200 změn a dal jsem je do klobouku. Náhodně jsem roztřídil 1 200 změn do 10 skupin po 120 změnách v každé skupině a pak jsem vybral skupinu, která měla největší medvědí náladu a která měla největší býčí náladu. Opakoval jsem tento proces 10 000krát. Pouze ve 20 případech z 10 000 rozdíl mezi skupinou s největší býčí náladou a největší medvědí náladou převýšil 2,5 procenta. Takže můžeme říci, že přinejmenším během posledních 100 let byly leden a srpen nejvíce býčími měsíci a září a říjen nejvíce medvědími.
Úryvek je z knihy "Průvodce spekulanta", autor Victor Niederhoffer, vydané v roce 2007 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz
