Krize nás stále dostihuje. Co s tím?

Rok 2010 měl v ekonomice přinést oživení, ale oživení nepřichází. Ekonomika je na tom na počátku roku hůř, než se čekalo. Krize nás dobíhá a bude pronásledovat dál. Situace není dobrá u nás, ani v Evropě, na kterou spoléháme.

Vysoká nezaměstnanost a nízká poptávka představují začarovaný kruh. Velké finanční bubliny již sice stačily splasknout, ale pod povrchem stále něco bublá. Možná neplatí, že nejhůř už bylo, ale teprve může být. Kdo oživení rozjede, když všichni, domácnosti, firmy i stát šetří?

Krize navíc odhalila katastrofální stav veřejných financí. Přitom náš stát, na rozdíl od jiných, nekrvácel naléváním astronomických částek do ekonomiky. Slabost systému se projevila v okamžiku, kdy nastal hospodářský pokles. Toto by mělo být hlavním varováním. Zároveň ovšem i důvodem k vážnému zamyšlení, co dělat.

VI. Mezinárodní ekonomické fórum Zlaté koruny, které se v Praze sejde 16. března, nás chce k tomuto zamyšlení přivést. Zvolilo si i příznačný název: Jsme na rozcestí, probudíme se, dokud je čas? Možná si málo uvědomujeme, že dnes opravdu stojíme na křižovatce a je nutné si říci, jak dál. S tím, co bylo a jak jsme své problémy řešili dosud, již nevystačíme. Mnohé se bude muset změnit. Jde i o čas. Proto ta naléhavost otázky, kterou fórum pokládá.

Dnes se skoro vše točí kolem veřejných financí. Představují problém, ale jakoby sestavování rozpočtu byla už jen matematika velkých čísel. Čísla se na nás hrnou ze všech stran. Ale co s nimi? Jak sestavit smysluplný rozpočet, když nevíme, jakým tempem porosteme a zda vůbec? V únoru ČNB zhoršila odhad deficitu pro letošní rok z 4,9 % na 5,9 % a v příštím roce očekává rovněž zhoršení z 5,6 % na 6,5 %. Kde jsou zdroje pro snižování schodků? Pokud se neobnoví růst, bude se dluh státu dále zvyšovat. A posléze už ani nebude z čeho šetřit a kde ukrajovat.

Na minulém fóru se sešli vrcholní ekonomové i politici

Fórum vznáší ožehavou otázku: Čeká nás krach veřejných financí? Řada ekonomů, například Jan Švejnar, Valtr Komárek a další se na ni pokusí odpovědět. V prvé řadě tím, jaké podmínky je nutné splnit, aby nás nestihl osud podobný Řecku. Nemůžeme si jen vybírat oddechový čas a stále jen čekat, že přijdou zakázky. Co když nepřijdou? Co když bude možnost uplatnit se a prosadit na trzích, na nichž jsme závislí, složitější než dosud? Počítáme s tím? Jsme na to připraveni?

Období recese mohou být dlouhá, ale vždy je lépe překonali ti, kteří měli co nabídnout: vzdělání a lepší přístup k řešení problémů, vyšší kvalitu práce a progresivnější výrobky. Na fóru se o tom pokusí přesvědčit naši elitu Markku Markkula, bývalý člen finského parlamentu působící jako poradce Aalto University Helsinky, jejíž vznik je předobrazem evropské univerzitní reformy. Markkula je současně předsedou finského centra pro rozvoj informační společnosti. Programy vzdělanostní ekonomiky ve Finsku a dalších zemích naplno ovládly nejvyšší patra politiky. Tyto země již získávají náskok před ostatními.

Finský příklad ukazuje, že dnes především politici rozhodují o tom, zda bude jejich země prosperovat, nebo ne. V nynějších časech úřednické vlády podléháme klamu, že politiky vlastně vůbec nepotřebujeme. Jak hluboce jsme se v tom mýlili, se ukáže hned po volbách. Budeme je potřebovat. Možná více než kdy jindy.

Více informací o VI. Mezinárodním ekonomickém fóru Zlaté koruny na