Přechází růst na akciových trzích obvykle v pád?

Je nemožné dokázat tvrzení, že za všemi příběhy finančních zvratů stály v pozadí nějaké spekulativní excesy. Vždy je možné namítat, že fundamentální důvody, s jejichž pomocí investoři tyto události ospravedlňují, byly platné ve smyslu důkazů, které byly k dispozici v době růstu trhu, a že příběhy „nové éry“ měly vždy částečný racionální podklad ve smyslu teorií, co by se mohlo stát. Také se však můžeme ptát, zda cenové pohyby měly tendenci se zvrátit. Jsou-li cenové nárůsty v průměru následovány cenovým poklesem, pak máme k dispozici určitý důkaz, že fundamentální důvody nebyly dostatečně podložené.

Údaje, na kterých jsou postaveny naše tabulky, potvrzují, že i pro země platí závěry, jež byly poprvé objeveny Wernerem De Bondtem a Richardem Thalerem: totiž že vítězné akcie – kdy je vítězný status měřen na dlouhém období, např. pěti let – mají v průměru nízkou výkonnost v následujícím stejně dlouhém období a že neúspěšné akcie – u nichž je neúspěch měřen výkonností po stejně dlouhé období – vykazují v následném shodně dlouhém období relativně dobrou výkonnost.

Na základě dat, ze kterých jsou vytvořeny naše tabulky, jsme zjistili, že z dvaceti pěti vítězných zemí v tabulce 7-3 zaznamenalo sedmnáct zemí (tedy 68 %) pokles reálné hodnoty akcií v pětiletém období po velkém pětiletém cenovém nárůstu; průměrná cenová změna činila u těchto sedmnácti zemí 14,7 %.13 Podobně jsme zjistili, že z dvaceti pěti neúspěšných zemí v tabulce 7-4 zaznamenalo dvacet zemí (80 %) zvýšení reálné hodnoty akcií v pětiletém období po velkém pětiletém cenovém poklesu; průměrná cenová změna činila u těchto sedmnácti zemí 119,7 %. Lze tedy pozorovat relativně významnou, nikoliv však dokonalou tendenci významných pětiletých cenových pohybů se v průběhu následujícího pětiletého období obrátit, což platí jak pro nárůsty, tak i pro poklesy.

Podíváme-li se na jednoroční změny reálné hodnoty v tabulkách 7-1 a 7-2, zjistíme, že tendence k obratu vývoje je méně zjevná, což by se dalo očekávat z toho, co bylo napsáno o cenách jednotlivých akcií. Zjistili jsme, že z dvaceti pěti vítězných zemí v tabulce 7-1 zaznamenalo patnáct (60 %) pokles reálné hodnoty ve dvanáctiměsíčním

období po velkém dvanáctiměsíčním cenovém nárůstu, což znamená, že směr změny byl mnohem rovnoměrněji rozdělen mezi nárůstem a poklesem a průměrná změna představovala pokles 4,2 %. Z dvaceti pěti úspěšných zemí v tabulce 7-2 jich osmnáct (72 %) zaznamenalo nárůst reálné hodnoty akcií ve dvanáctiměsíčním období následujícím po dvanáctiměsíčním období velkého cenového propadu; průměrná změna reálné hodnoty představovala zvýšení 36,3 %.

Dvanáct měsíců není dle všeho dostatečně dlouhá doba na to, aby se projevila silná tendence obrácení extrémních cenových pohybů. Je docela možné, že ceny na akciových trzích jednotlivých zemí nebudou v budoucnu procházet tak významnými cenovými nárůsty a poklesy. Volnější pohyb kapitálu, než jaký byl umožněn v obdobích, jež analyzujeme v našich tabulkách, a stále více globální povaha investorů, kteří vyhledávají ziskové příležitosti v nakupování akcií podhodnocených zemí a v prodeji nadhodnocených zemí, bude koneckonců znamenat stabilnější akciové trhy. Přesto však není pravděpodobné, že by tyto síly v dohledné době eliminovaly

potenciál těchto pohybů, zejména méně časté a pomalé události ve velkých zemích nebo celosvětové události, v jejichž rámci jsou ziskové příležitosti mnohem pomalejší a obtížněji identifikovatelné. Možnost vzniku velkých spekulativních bublin, nyní i v budoucnu, nelze ignorovat.

V tomto oddíle zabývajícím se kulturními faktory jsme prozkoumali, jaká zdůvodnění měli lidé – v různých okamžicích historie – pro měnící se hodnotu akciového trhu, a měli jsme možnost pozorovat důkazy pomíjivé povahy těchto kulturních faktorů. Koneckonců však závěry, jenž vyvodíme z těchto důkazů, závisejí na našem vnímání

lidské povahy a míry lidské schopnosti konzistentního a nezávislého úsudku. Abychom konsolidovali naše chápání této diskuse, budeme se v další části věnovat fundamentálním psychologickým faktorům – tendencím lidí chovat se nezávisle nebo přijmout chování ostatních, věřit nebo nevěřit ostatním, cítit se sebevědomě nebo o sobě pochybovat, být pozorný nebo nepozorný. Tyto tendence přinášejí našemu pohledu na spekulativní bubliny věrohodnost.

Úryvek je z knihy "Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích", autor Robert J. Shiller, vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz