Pondělní zamyšlení: Dopad drahé ropy na ekonomiku

Momentálně panuje široký konsensus, že cena ropy ovlivňuje globální hospodářský růst méně než tomu bylo v minulosti, neboť klesá spotřeba ropy na jednotku výstupu HDP, přičemž vyspělé země OECD mají vyšší spotřebu ropy ve srovnání s méně rozvinutými ekonomikami. Empirické odhady hlavního ekonomického proudu předpokládají, že zvýšení ceny ropy na dvojnásobek sníží globální výstup o 1,5 %. Podle odhadu Rogoffa (2006) by odhadovaný dopad zvýšení ceny ropy v roce 2005 z 45 USD na 80 USD znamenal pokles reálného HDP v USA o 0,8 % a v eurozóně o 0,6 % - viz tabulka.

Zdroj: Kenneth Rogoff, Harvard University

Poznámka: Odhadovaný dopad zvýšení ceny ropy v roce 2005 z 45 USD na 80 USD na reálný růst HDP jednotlivých ekonomik

Jeden z důvodů nižšího globálního růstu spočívá v poklesu využití kapacit, neboť vyšší ceny ropy způsobí, že výroba určitých produktů zejména v energeticky náročných odvětví přestane být zisková. Dalším důvodem může být reakce centrálních bank v podobě zvýšení úrokových sazeb z důvodu vyšší míry inflace způsobené vyššími cenami energií a potravin, ve kterých se projeví vyšší náklady dopravy.

Následkem vysoké ceny ropy dochází k přerozdělování bohatství, protože země dovážející ropu si zhoršují běžný účet platební bilance prostřednictvím vyšších dovozů, kdežto země vyvážející ropu zvyšují objem vývozu - a tím i HDP. Jelikož se Česká republika řadí mezi země dovážející ropu, bude docházet k odlivu bohatství z ČR do zemí vyvážejících ropu. Na druhé straně globální hospodářské recese se z důvodu rychlého nárůstu cen ropy obávat nemusíme, neboť globální ekonomika i v minulosti rostla dynamickým tempem, což je patrné z grafu č. 1, přestože cena ropy vyrostla od roku 2002 do 2006 téměř na čtyřnásobek - viz graf č. 2.

Zdroj: Kenneth Rogoff, Harvard

Zdroj: Bloomberg

Poznámka: Vývoj ceny ropy WTI od roku 2000 do současnosti