Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii

„Vzhledem k blížícím se volbám jsme svědky nesčetného množství slibů, které budou zhoršovat hospodaření státního rozpočtu. Naopak snahu hledat úsporná opatření vykazuje jen minimum politiků. Odpovědného hospodaření se tak pravděpodobně v následujících letech nedočkáme,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle údajů pokladního plnění za leden až červenec letošního roku skončil státní rozpočet ve schodku 205,1 miliardy korun. Po uplynutí prvních sedmi měsíců letošního roku hospodaří státní rozpočet nejhůř ve svých dějinách. Po zbytek roku lze očekávat, že se hospodaření státního rozpočtu bude dál zhoršovat.

Současná úroveň schodku je již 7krát vyšší než za celý loňský rok. K tomuto výsledku přispívá strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů. Naopak žádné významné úspory doposud nebyly ohlášeny. Vzhledem k blížícím se volbám nelze očekávat, že by se na současné strategii cokoliv změnilo.

Na příjmové straně státního rozpočtu se prozatím vybralo 817,1 miliardy korun, což je pouze o 46,2 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku. Oproti tomu výdajovou stranou státního rozpočtu již proteklo 1022,2 miliardy korun, což je o 149,2 miliardy korun více než ve stejném období loňského roku. Z těchto údajů je patrné, že se vláda při řešení krize opírá především o výdajovou stranu státního rozpočtu.

Nejvyšší nárůst výdajů byl vykázán u sociálních dávek, které se meziročně zvýšily o 48,2 miliardy korun. Z toho valorizace důchodů stála dodatečných 22,5 miliardy korun a navýšení rodičovského příspěvku již vyšlo na dodatečných 8,1 miliardy korun. Výplata dávek nemocenského pojištění se meziročně zvýšila o 12,8 miliardy korun, přičemž ošetřovné vzrostlo o dodatečných 8,6 miliardy korun.