Hlavní finanční paniky v historii

Paniky a ti, co přinášejí smůlu - 1.část

„Wall Street je stejně přirozeným místem pro paniky, jako prérie pro tornádo.“ Umění investovat

Scott Joplin si dobře naladil své ucho na frekvenci Wall Street, když ke kompozici The Wall Street Rag složené v roce 1908 poznamenal: „Panika na Wall Street, brokeři cítí melancholii.“ Vrstvící se mollové synkopy a zmenšené C-durové akordy, které měly rozsah 3 a půl oktávy, zachycují divoký nesoulad Wall Street během paniky v roce 1907, která bezesporu Joplina inspirovala.

V říjnu roku 1907, kdy panika dosáhla svého vrcholu, se sazba na půjčky rovnala 150 procentům a po celé zemi docházelo k runům na banky a jejich krachům. Certifikované šeky a hotovost se kupovaly s 5procentní prémií. Wall Street byla zaplavena davy vkladatelů, kteří vyzývaly banky, aby jim vyplatily jejich peníze. Burzy po celé Americe byly zavřeny. Původní ilustrace na obalu Joplinovy hudby zachycuje všeobecné vzrušení lidí, kteří opouštějí Církev svaté trojice a obklopují NYSE a budovu statní pokladny.

Jesse Livermore dobře popsal vrchol paniky, kterého bylo dosaženo 24. října 1907, kdy nikde v New Yorku nebylo možné si půjčit peníze. Spojil to s:

…experimentem s myší, která se nachází uvnitř skleněné nádoby, ze které se postupně vysává vzduch. Můžete pozorovat, jak chudinka myš dýchá stále častěji a častěji, její boky se zvětšují ve snaze vyždímat více kyslíku. Pozorujete, jak se dusí, její oči prakticky vypadly z důlků, dusí se, umírá. Na toto myslím, když vidím dav lidí u pokladny! Nikde nejsou žádné peníze a nemůžete se zbavit akcií, protože není nikdo, kdo by je od vás koupil. Když se mě zeptáte, tak vám řeknu, že v tomto okamžiku zbankrotovala celá

Wall Street.

Index Dow Jones Industrial k 16. listopadu poklesl na 53 (z vrcholu 96,37, kterého dosáhl 7. ledna). Pokles o 45 procent v průměru může bolet, zvláště pak když spekulant obchoduje s 10procentní marží, což bylo v té době normou.

Obchodní prostředí v roce 1907 připomíná, že se toho moc v silách, které hýbou trhy, nezměnilo. Zemětřesení a požár v San Francisku v roce 1906 a rusko-japonská válka v roce 1904 vzaly z produktivního kapitálu miliardy dolarů. Pád Barings v roce 1890 byl dalším připomenutím toho, že nad námi visí Damoklův meč. Rekordní obchodní podmínky a nebývalé sklizně způsobily růst úrokových sazeb. Nové emise akcií se prodávaly jako čerstvé rohlíky a akcie dosahovaly stále nových rekordních hodnot. 14. března 1907 akcie, které se obchodovaly na neobvykle vysokých úrovních, prolomily 25procentní úroveň (z 10 procent) a Dow poklesl z 83 na 76.

Politický vliv na paniku v roce 1907 záhadně připomíná dnešní pokles. Zatímco akcie po celém světě poklesly, což The Economist označil za „největší finanční katastrofu v New Yorku od roku 1857“, prezident vzal odpovědnost na sebe. Proti propadu 10letí, který

byl doprovázen nenasytnou snahou zbohatnout a nesvědomitými výdělky těch nejbohatších, slova Theodora Roosevelta by dnes mohly pocházet z úst nějakého populisty:

„Jisté zlomyslnosti velkého bohatství naplánovaly způsobit co možná největší finanční napětí.“ Tato slova velice silně připomínají vyjádření ministra financí v době finanční pomoci Mexiku v roce 1995: „Vůbec mě netrápí, že by boháči mohli být propadem akcií poškozeni.“ Prezident Roosevelt řekl přednímu finančníkovi, který se snažil podpořit Morganovy zájmy: „Tvoji bohatí přátelé mě nezajímají.“ Prezidentův vliv na trhy byl tak negativní, že když prohlásil, že „počestnost je nejlepší politikou“, po celé zemi došlo k runům na finanční instituce.

Paniky na Wall Street měly v 19. stol. stejně tak vysokou pravděpodobnost, jaká je pravděpodobnost toho, že oceán pohltí ztroskotanou loď. Henry Clews, v docela typickém popisu, poznamenal, že v roce 1837: „Ceny poklesly na nulu.“ O několik stránek dále jen tak mimochodem píše, že panika v roce 1857 byla ještě mnohem drsnější. Newyorkský broker o panice píše: „Ani pohyb dobytku přes západní prérie není vystaven takovým náhodným změnám.“ Seznam některých méně známých panik, ke kterým došlo v 19. stol., je uveden v tabulce 2-1.

Tyto historky stačily v době, kdy ještě neexistovaly rozumné indexy. Ale abyste porozuměli jakékoliv události, zvláště pak tak široké události jakou je panika, je nutné zavést definice a kvantifikaci. Daly by se použít různé definice. Já jsem definoval paniku jako období, kdy cena uzavření indexu Dow Jones Industrials poklesla od nejvyššího převažujícího uzavření v předchozích 30 kalendářních dnech (nedovoluje se žádné překrývání) přinejmenším o 10 procent. Následující tabulka potvrzuje, že paniky ve 30. letech 20. stol. dosáhly svého vrcholu v roce 1938 a naposledy, kdy jsme o nich slyšeli, to bylo v 80. letech 20. stol., kdy došlo celkem ke 4 panikám. V 90. letech 20. stol. se prakticky nic nedělo.

Úryvek je z knihy "Průvodce spekulanta", autor Victor Niederhoffer, vydané v roce 2007 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz