Reformní úsilí v Mexiku

Volební klání přichází a odchází, skutečnou zatěžkávací zkouškou jednotlivých politických lídrů by však mohla být jejich schopnost přetavit své sliby v realitu. Nyní jsou v Mexiku vkládány velké naděje do Enriqueho Peňy a jeho Institucionální revoluční strany (PRI). Je to právě Enrique Peňa, který zřejmě vzejde jako vítěz nedávných prezidentských voleb. Hlasy voličů si přitom Peňa zasloužil právě slibem zavedení reforem a konce starých „nedemokratických“ cest. Mexický trh s cennými papíry reagoval pozitivně již na první odhady výsledku těchto voleb a po ohlášení předběžného vítězství Enriqueho Peňy dokonce vyšplhal na nová historická maxima. Ačkoliv není stále zřejmé, kdo se stal vítězem klání o prezidentský post, jsem v případě Mexika optimistou.

Čas nám všem ukáže, zdali se PRI skutečně podaří změnit směr, kterým se Mexiko ubírá. Obyvatelé Mexika jsou lační po změně a aby Peňa mohl dostát jejich očekávání, bude po svém nástupu do úřadu potřebovat podporu svých spojenců v kongresu. Vytyčené cíle jsou vysoké a Mexiko a jeho lid čeká na prosazení celé řady strukturálních reforem zahrnující změny daňového systému, větší transparentnost ekonomiky a úpravu stávajícího sociálního systému.

Z mého pohledu jsou pro zvýšení konkurenceschopnosti a posílení mexické ekonomiky klíčové prosazení fiskální reformy, úprava zákoníku práce a reforma v energetickém sektoru. Co se fiskálních reforem týče, ty usilují především o zvýšení daňových příjmů a následné usnadnění investic do infrastruktury a možnost poskytování silnější podpory ekonomickému růstu. Plán k dosažení tohoto cíle má podobu snížení daňové zátěže a zároveň rozšíření daňové základny. Mexiko vykazuje velmi významný podíl šedé ekonomiky a tím pádem i vysoký objem daňových úniků. Cílem reformy trhu práce je pak zvýšení produktivity za pomocí zlepšení pracovních podmínek a podpory meritokracie v rámci jednotlivých společností s podporou rovnosti zaměstnanců a omezení možnosti stávek.

Největším bohatstvím Mexika jsou v tuto chvíli bohatá naleziště ropy. Samotný mexický průmysl by v budoucnosti mohl v tomto směru těžit zejména ze zvýšené efektivity těžby ropy a zvýšeného úsilí při objevování nových nalezišť.

Cílem přepokládaného budoucího prezidenta je také zpřístupnit státem kontrolovaný ropný a petrochemický průmysl soukromým investorům. Ti by měli mít nově možnost získání podílů v těchto společnostech prostřednictvím společných projektů. Nově zahájená spolupráce státního a soukromého sektoru by pak mohla být spouštěčem ambiciózních privatizačních plánů, které by Peňovi pomohly s vypořádáním se s dalšími monopoly a duoply ve zbylých částech mexického průmyslu.

Vysoká provázanost s USA jako dvousečná zbraň

Dvousečnou zbraní je v případě Mexika jeho silná provázanost se svým severním sousedem. Do USA putuje cca 80 % vývozu Mexika, které je zároveň pro USA největším dodavatelem ropy. Mexická ekonomika tedy těží z růstu americké poptávky. Na druhou stranu však zdejší ekonomika také trpí případným zpomalováním ekonomiky USA. O dvousečnosti provázanosti s ekonomikou USA se mohlo Mexiko přesvědčit v letech 2008-2009, kdy ekonomika USA vykazovala sestupný trend, který se následně zapříčinil o 6% pokles mexické ekonomiky (největší pokles za několik desítek let).

Díky přijetí fiskálních opatření zahrnujících snížení vládních výdajů však bylo Mexiko schopno postavit se opět na nohy. Podle Mezinárodního měnového fondu vzrostlo HDP Mexika v roce 2010 o 5,6 %, v následujícím roce pak o dalších 3,9 %. V letošním roce je Mexiku předpovídán růst 3,9 %, což je vyšší úroveň než ta, která je předpovídána právě USA. Mexiko se také může chlubit nižší nezaměstnaností. Pozornost budí i mexické devizové rezervy, které vloni vzrostly na nová historická maxima (150 miliard USD), na velmi příznivé úrovni zůstává i poměr dluhu vůči HDP, který činí 37,5 % a který je zároveň nižší než v případě ostatních zemí Latinské Ameriky (včetně Brazílie). Osobně si myslím, že stávající dobrá kondice ekonomiky pomůže Mexiku snadněji zvládat aktuální globální výzvy.

Rizika a potenciál

Řada lidí nahlíží na Mexiko jako na psance Latinské Ameriky. Existuje sice stále mnoho „jestli“, myslím si však, že má Mexiko potenciál toho, aby jednou nahradilo Brazílii a stalo se největší ekonomikou Latinské Ameriky. Zlepšení bezpečnostní situace, úspěšná implementace výše uvedených reforem a samozřejmě pozitivní vývoj americké ekonomiky, to vše je nutné proto, aby se mexická ekonomika vydala směrem k lepším zítřkům. Už dnes lze však říct to, že se zdejší ekonomika nachází v lepší kondici než ta brazilská a to hned z několika důvodů. Mexiko je méně zadlužené, zdejší vláda zasahuje méně do ekonomiky (měřeno procentuální částí HDP a také inflaci zvládá Mexiko lépe.

Co se inflace týče, ta dosáhla 18 měsíčního maxima, když v červenci tohoto roku vyšplhala až na 4,5 %. Ačkoliv se může jednat o na první pohled znepokojující údaj, inflace se dle Bank of Mexico stále nachází v přijatelných mezích. Rizikem je však pro Mexiko aktuální suché léto v USA a riziko růstu cen kukuřice. Mexiko totiž dováží 20 % - 30 % své celkové spotřeby kukuřice, případný růst její ceny může mít tedy velmi negativní dopad na sentiment obyvatel. Nepřekvapilo by mne tedy, kdybychom byli svědky vládní intervence. I navzdory případným vládním zásahům by však mohla inflace dále mírně vzrůst. Ceny kukuřice však nejsou jediným rizikovým faktorem, za pozornost stojí i nedávný výrazný růst cen vajec a kuřat, to když řadu drůbežích firem postihl virus (který se však nepřenáší na člověka).

Výroba a obchod

Mexiko prochází zajímavým vývojem. Na vlastní oči jsem viděl to, jak se Mexiko vyvíjí z ekonomiky „zmaru“ produkující produkty s nízkou přidanou hodnotou na technologicky vyspělou ekonomiku produkující výrobky na vysoké technologické úrovni. I tak je však Mexiko pro velké korporace stále zdrojem levné pracovní síly, svou výrobu zde pak zahajují i firmy z oborů, do kterých byste to neřekli, konkrétně společnosti z automobilového a leteckého průmyslu. Nedávno jsem měl možnost navštívit průmyslový park v Queretaru, který slouží korporacím jak pro zřízení výrobních linek, tak výzkumných a technologických center.

Geografická blízkost Mexika dovoluje mnoha americkým společnostem vyrábět zde zboží mnohem levněji než v Číně a to zejména díky nižším nákladům na logistiku. S růstem mezd v Číně pak význam Mexika, coby zdroje levné pracovní síly nabírá ještě více na významu.

Velká část mexického vývozu končí v USA, více jak 90 % mexického vývozu pak spadá pod dohodu o volném obchodu zahrnující více jak 50 zemí, včetně Kanady, Guatemaly, Hondurasu, El Salvadoru, eurozóny a Japonska. Mexiku byla rovněž nabídnuta možnost přistoupení do Trans-pacifického obchodního partnerství, nového pacifického obchodního uskupení, které by mohlo Mexiku pomoci s diverzifikací jeho vývozní základny.

V uplynulých letech mediálně propírané násilí si vzalo svoji daň na obrázku Mexika v očích vnějšího světa. Uvidíme tedy, jak se Peňovi a PRI podaří vypořádat se s dědictvím korupce a kriminality a vylepšit tak pověst Mexika ve světě. I navzdory špatnému mediálnímu obrázku se však Mexiku daří lákat zahraniční turisty. Mexický turistický výbor pro tento rok odhaduje nový rekord počtu zahraničních turistů, to když by se měl jejich konečný počet zastavit na čísle 22,67 milionů. Roste přitom nejen počet turistů z USA, ale také počet turistů z jiných rozvíjejících se zemí, které do Mexika lákají krásné pláže a kulturní bohatství.

Investování v Mexiku

I investoři jsou dnes vědomi atraktivity Mexika coby investiční destinace. Z pohledu investora se mi líbí zejména energetický sektor, který by mohl těžit z reformního úsilí. Zatímco nyní je ropa objektem krátkodobé cenové frustrace, dlouhodobě by měla světová spotřeba (a cena) růst spolu s růstem ekonomik Číny a Indie. Líbí se mi také potenciál zdejší spotřebitelské základny. Spotřebitelský průmysl, bankovní sektor a telekomunikace jsou již delší dobu oblastmi zvýšeného zájmu, zahraniční investice a rostoucí privatizační úsilí by pak měl do budoucna jejich atraktivitu ještě zvýšit. Krize v eurozóně znamená pro společnosti z rozvíjejících se zemí příležitost k výhodným akvizicím, mexické společnosti nejsou v tomto případě výjimkou.

Absence většiny v kongresu může pro Peňu znamenat potíže při plnění svých předvolebních cílů, i tak jsem však optimistou. I částečné těchto cílů totiž dává Mexiku slibný potenciál do budoucna.

© Copyright 2011 Franklin Templeton Investments. All rights reserved.

Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiuse, http://mobius.blog.franklintempleton.com/2012/08/09/viva-reforma-en-mexico/

Čtěte na PenizeNAVIC.cz http://www.penizenavic.cz/clanky/jaky-vysledek-americkych-prezidentskych-voleb-prospeje-ekonomice-usa