Regionální měny ve středu oslabovaly

                Regionálním měnám se ve středu nedařilo. Nejvýraznějších ztrát dosahoval polský zlotý, který vůči euru ztrácel před 17. hodinou okolo 0,7 %. K negativní náladě vůči zlotému přispěla horší data z tamní ekonomiky, když průmyslová produkce za srpen vzrostla pouze o 0,5 % y/y. Ještě v červenci byla vyšší o 5,2 %. Průmyslový sektor zpomaluje, což naznačuje i index PMI. Polská centrální banka ještě v květnu zvyšovala sazby o 25 bb, nicméně nyní je už její rétorika více holubičí. Náš kolega z SG očekává, že centrální banka začne se snižováním sazeb ještě letos na přelomu října a listopadu. 

                Česká koruna ve středu také oslabovala, nicméně ztráty byly pouze mírné. Kurz CZK/EUR se posunul z ranních úrovní pod 24,80 do blízkosti hranice 24,90. Z domácích dat jsme se ničeho nedočkali, za zmínku tak stojí pouze komentář viceguvernéra M. Hampla pro agenturu Reuters. Viceguvernér nevidí potřebu pro nekonvenční měnověpolitické nástroje, nebo» ekonomické fundamenty české ekonomiky jsou zdravé. Dokonce si není ani jist, zda by sazby měly dál klesnout. Z jeho slov a ze slov guvernéra M. Singera je patrné, že v bankovní radě není úplná jednota ohledně nestandardních nástrojů. A dokonce vznesl i otazník nad tím, zda v září budou sníženy sazby, protože hlas M. Hampla a P. Řežábka by měl patřit k těm rozhodujícím (tři členové bankovní rady pro nižší sazby hlas patrně zvednou - M. Singer, V. Tomšík a L. Lízal). Snížení sazeb doposud očekával peněžní trh i všichni oslovení ekonomové.

               Zítra se v regionu dočkáme dalších dat z Polska, když bude zveřejněna jádrová inflace za srpen. Ta by dle očekávání měla mírně klesnout z 2,3 % y/y na 2,1 %. Tento indikátor bude trhy sledován, jelikož dá další informaci ke směřování měnové politiky.

               Domácí swapová výnosová křivka se dnes posunula dolů o zhruba 2 bb po své celé délce. Důvodem byl obdobný pohyb na eurových protějšcích. Ve středu také proběhla aukce státních dluhopisů (prodával se dluhopis s fixním kuponem 3,85 % a splatností v roce 2021 a dluhopis s variabilním kuponem se splatností v roce 2017. Poptávka v obou aukcích byla slabší - u prvního dluhopisu to bylo 3,8 mld. CZK a u druhého 2,5 mld. Ještě na konci srpna u stejných dluhopisů dosáhla poptávka 4,5 mld. a 6,1 mld. CZK. Ministerstvo financí prodalo celkem 4,5 mld. CZK, průměrný výnos u dluhopisu s pevným kuponem se zvýšil z 2,136 % v srpnové aukci na 2,306 %.