Černá labuť zavítala i na trh s českými swapy

Růst tržních úrokových sazeb s dlouhou splatností neboli prohlubování pozitivního sklonu výnosové křivky v posledních několika týdnech nemá obdoby. Fenomén, který odstartovaly trhy s dolarovými pevně úročenými aktivy, se přitom přenesl i k nám, takže např. desetiletá korunová swapová sazba vzrostla během června o 67 bazických bodů.

Od svých minim zaznamenaných na přelomu dubna a května přitom nárůst činí téměř o jeden procentní bod. To je z hlediska pravděpodobnosti naprosto unikátní jev – asi tak, jako Talebova černá labuť. Je přitom jasné, že růst českých tržních úrokových sazeb není motivován domácími faktory, ale jde o výhradně zahraniční záležitost danou obavami amerického trhu dluhopisů z toho, co může způsobit fakt, že Fed již nebude nakupovat (takové množství) těchto instrumentů do své bilance. Bereme-li však v úvahu srovnání s pohybem výnosů/sazeb obdobných dolarových či eurových sazeb, pak jejich růst nebyl až tak extrémní.

Červnový nárůst desetiletých dolarových, resp. eurových swapových sazeb činil jen 38 resp. 46 bazických bodů. Tyto (až rovněž skokové) nárůsty sazeb se ještě stále snadno vměstnají do 95 % intervalu pravděpodobnosti, což se o skoku korunových sazeb nedá říci ani náhodou.

Samozřejmě se nabízí otázka, kam až mohou tržní úrokové sazby vystoupat. To lze jen těžko v tuto chvíli určit, byť je jasné, že tón všemu dění udává americká výnosová křivka. Nicméně z vystoupení amerických centrálních bankéřů plyne, že je jimi odstartovaný růst úroků zatím neděsí. Prostor pro další růst tedy jistě existuje, neboť konec konců současná úroveň úrokových sazeb je z historického pohledu stále nízká. Na druhou stranu již z čistě pravděpodobnostního hlediska nelze počítat s tím, že by růst sazeb pokračoval i další měsíc tímto tempem. Černá labuť by totiž nebyla černou labutí, kdyby se objevovala v párech či dokonce celých hejnech.

MNB se nebála a úroky snížila. Bude ji NBP následovat?

Centrální banky ve střední Evropě evidentně nepřestává trápit fakt, že podstřelují své inflační cíle.

Maďarská centrální banka se toto úterý nezalekla drastického výprodeje domácích dluhopisů a slabšího forintu a s ohledem na velmi příznivý inflační výhled snížila svoji základní úrokovou sazbu na nová historická minima. Bankovní rada dala navíc jasně najevo, že ve snižování úroků nehodlá končit. Limitujícím faktorem pro její další rozhodování však bude chování globálních trhů, především pak vývoj dolarových a eurových úrokových sazeb. Po úterním snížení sazeb v Maďarsku na historicky nejnižší úroveň, přispěchala se silně holubičím signálem i ČNB. Ta skrze tiskovou konferenci svého guvernéra Singera varovala, že rizika její makro prognózy se vychýlila protiinflačním směrem a že pravděpodobnost spuštění intervencí (proti „silné“ koruně) se tím pádem zvyšuje. Singer přitom naznačil, že prozatím se na akci proti koruně nenašla většina hlasů v bankovní radě. To se může časem změnit v závislosti na vývoji externích faktorů a především domácích makroekonomických dat.

My si pak Singerova slova překládáme zhruba následovně: pokud by koruna opět citelněji posilovala k úrovním, kolem nichž se pohybovala v polovině června, tak by spuštění skutečných intervencí s cílem pomoci ekonomice bylo tentokrát velmi pravděpodobné. Připomeňme, že pár EUR/CZK se ještě před zveřejněním nečekaně nízké inflace za květen dostal dokonce krátce i pod 25,50. Poté však koruna již začala oslabovat a tudíž nedávala bankovní radě tak silnou záminku zasáhnout. K výše uvedenému dodejme, že nové čitelnější karty ohledně intervencí ČNB rozdá až nová prognóza (s implicitním odhadem kurzu EUR/CZK), kterou bude mít bankovní rada k dispozici na následujícím zasedání na začátku srpna.

Pokračování včetně grafů na http://www.penizenavic.cz/clanky/cerna-labut-zavitala-i-na-trh-s-ceskymi-swapy

Zdroj: ČSOB