FOMC poslal euro na více než půlroční maximum

Úspěšný minulý týden zakončilo euro vůči dolaru se ziskem téměř dvou procent, když se kurz ve druhé polovině týdne krátce dostal i nad hladinu 1,3550 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy na počátku února.

Euru pomohlo rozhodnutí amerických centrálních bankéřů pokračovat v uvolňování měnové politiky dosavadním tempem. Již na počátku týdne společné evropské měně pomohlo zklidnění situace ohledně Sýrie a pomáhala i celkem slušná evropská data v čele s německým indexem očekávání investorů ZEW, který se v září dostal na čtyřleté maximum. Naopak americká data rozhodně optimistická očekávání nenaplňovala - platilo to pro průmyslovou produkci či data z trhu nemovitostí. Přesto však trhy velmi překvapilo již zmíněné rozhodnutí FOMC prozatím nepřistoupit na pomalejší tempo uvolňování měnové politiky. Podle šéfa Fedu Bena Bernankeho musí centrální bankéři počkat na další důkazy, že oživení v americké ekonomice je udržitelné (ve světle vyšších úrokových sazeb, které negativně působí především na trh nemovitostí, a potřeby úspor ve veřejném sektoru). Nová ekonomická prognóza Fedu navíc předpokládá trvání extrémně uvolněné měnové politiky (prostřednictvím nízkých sazeb) v celém horizontu predikce, tedy minimálně do roku 2016 (na konci roku 2015 by měla základní sazba Fedu dosáhnout pouze 1,25 % a na konci roku 2016 jen 2,26 % navzdory předpokládanému oživení). Tento výhled Fedu bude zřejmě trh ještě nějakou dobu vstřebávat. Domníváme se však, že zlepšující se makroekonomické trendy v USA přimějí v závěru roku Fed k přehodnocení situace, z čehož by měl naopak profitovat americký dolar.

Výsledek německých voleb vedl na trzích ke zvýšené volatilitě, zřetelný trend se však neprosadil. Kancléřka Merkelová sice se svým výsledkem překonala očekávání, na dosažení absolutní většiny v Bundestagu to však nestačí. Vzhledem k tomu, že se do parlamentu nedostali liberálové jako tradiční koaliční partner CDU/CSU, bude zřejmě výsledkem voleb velká koalice s SPD. Těžko ovšem očekávat, že by došlo k zásadní změně německé politiky vůči eurozóně - důraz na úsporná opatření a strukturální reformy v problémových zemích, jejichž cílem je zvýšit jejich konkurenceschopnost.

Silné euro může začít přidělávat evropským centrálním bankéřům vrásky na čele. Data z Evropy v posledních týdnech nijak pozitivně nepřekvapovala a tento týdne to zřejmě nebude o moc lepší. Dnešní předběžné zářijové PMI indexy aktivity z průmyslu a sektoru služeb by měly sice potvrdit, že situace v eurozóně jako celku se mírně zlepšuje, ovšem téměř výlučně kvůli růstové dynamice v Německu. A zítřejší Ifo index podnikového klimatu za září a středeční říjnový GfK indikátor spotřebitelské důvěry zřejmě poukážou na to, že i německá ekonomika začíná na růstové dynamice mírně ztrácet. Ve spojených státech bude pozornost soustředěna na celou řadu vystoupení centrálních bankéřů. Trhy budou sledovat, jestli naznačí, jak to bude s měnovou politikou po minulém týdnu dále vypadat. Pokud jse o data, ta by měla potvrdit pokračující oživování americké ekonomiky (dnešní Markit PMI či zítřejší spotřebitelská důvěra). Významné zlepšení čekáme oproti dříve zveřejněnému odhadu u HDP za Q2. Vše výše uvedené by tedy spíše nahrávalo americkému dolaru na úkor eura.