Regionální měny ztrácí, koruna stabilní

Závěr týdne nic nezměnil na současném charakteru obchodování na středoevropských trzích. Česká koruna zůstává kvůli intervenčnímu režimu stranou zájmu obchodníků, což se projevuje v minimální kurzové volatilitě. Kurz CZK/EUR se tak ani v průběhu tohoto týdne neodpoutal od hladiny 27,35. To polský zlotý i maďarský forint v průběhu týdne ztrácely, v celotýdenním hodnocení oslabily shodně o zhruba procento. Měny doplácejí na nejistotu související s konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně Krymu. Maďarskému forintu, který atakoval nejslabší úrovně za téměř dva roky, pak samozřejmě ubližují i očekávání, že centrální banka přistoupí na svém zasedání v příštím týdnu k dalšímu uvolnění měnové politiky.

Aktuální data potvrzují neinflační ožívání české ekonomiky

Data z reálné ekonomiky zachycující situaci na počátku roku potvrdila, že ekonomika nabírá na síle.  Dobrou zprávou je, že růst je rozdělený mezi více sektorů v ekonomice tak, jak to naznačila data HDP za loňské závěrečné čtvrtletí. Vstup do nového roku vyšel bezesporu českým exportérům. Lednový přebytek zahraničního obchodu (dle národní metodiky) dosáhl 15,5 mld. CZK a výrazně překonal tržní očekávání. Růst vývozů meziročně dosáhl vysokých 17,8 %, dovozy se zvýšily o také solidních 12 % y/y. Čísla byla samozřejmě ovlivněna zvýšením vývozních a dovozních cen v korunovém vyjádření v souvislosti s oslabením koruny po listopadové intervenci. I tak je ale zřejmé, že růst vývozů souvisí s postupně rostoucí zahraniční poptávkou, zatímco růst dovozů je pravděpodobně způsoben faktory jako například vysoká dovozní náročnost českých exportů či růst domácí poptávky v souvislosti s oživováním domácí ekonomiky.

Lednová data z průmyslové výroby sice zaostala za tržním očekáváním, přesto je však zaznamenaný meziroční růst o 5,5 % solidním základem pro pokračování růstového trendu, a to hlavně ve světle vysokých lednových objednávek. Ty se meziročně zvýšily o 12,6 %, když nové zakázky ze zahraničí zaznamenaly vzestup o 20,7 %. Již dva měsíce v řadě jsme pak svědky meziročního růstu zaměstnanosti v průmyslu, což je příslibem pro obrat na trhu práce jako celku. Únorová míra nezaměstnanosti stagnovala na 8,6 % a vzhledem k nastupující pozitivní sezónnosti by již od března měla začít postupně klesat. Po sezónním očištění míra nezaměstnanosti v únoru lehce klesla, což se stalo poprvé po téměř dvou letech.

Pozitivním překvapením byla bezesporu statistika lednových maloobchodních tržeb. Maloobchodní tržby si v lednu připsaly 6,4 % y/y, což je nejlepší výsledek v maloobchodě za poslední 3 roky. Tržby vzrostly také ve srovnání s prosincem, a to o 1,8 % po sezónním očištění a po upravení o rozdílný počet pracovních dní. Lednový růst je o to důležitější, že v předchozích měsících se zvýšení dalo vysvětlit předzásobením předtím, než obchodníci upravili ceny po listopadových devizových intervencích ČNB. V lednu však tento efekt již nehrál roli. Ve prospěch maloobchodních tržeb tak mluvil fakt, že tento rok nedošlo k obvyklému novoročnímu zdražování, když naopak například ceny energií, které se v minulosti v lednu vždy zvyšovaly, doznaly výrazného snížení. Souvisejícím faktorem je také lepšící se spotřebitelská důvěra, která v lednu dosáhla nejvyšší hodnoty od září 2008. Zdá se tedy, že spotřebitelé uvěřili, že již začíná skutečné ekonomické oživení.

Oživení české ekonomiky je neinflační, únorová inflační data potvrdila stabilizaci meziroční dynamiky spotřebitelských cen. Ta se totiž stejně jako v lednu nacházela na 0,2 %. Oproti prognóze centrální banky byl růst cen nižší o 0,2 pb, tento rozdíl však není pro ČNB zásadní, když údaje z reálné ekonomiky v poslední době překvapují spíše směrem nahoru. V meziměsíčním vyjádření spotřebitelská inflace dosáhla také 0,2 %, a to kvůli vyšším jádrovým cenám (především z titulu slabší koruny a vyšších dovozních cen). Naopak mírný pokles zaznamenaly během února ceny pohonných hmot a potravin. Poptávková inflace však zatím v české ekonomice neexistuje. I přes oslabení koruny způsobené centrální bankou očekáváme v letošním roce inflaci pouze 0,9 %. Na inflační cíl ve výši 2 % by se inflace měla dostat v příštím roce.

Podle vyjádření centrálních bankéřů se potvrzuje správnost listopadových intervencí. Podle guvernér Singera, podle něhož by měl současný intervenční režim platit až do začátku roku 2015. Viceguvernér Tomšík pak doplnil, že centrální banka by měla ukončit intervenční režim koruny jen za předpokladu, že se inflace v české ekonomice pevně ustálí kolem dvouprocentního inflačního cíle, na kterém bude udržovat růst cen zlepšující se ekonomický výkonnost českého hospodářství. Podle našeho výhledu bude dvouprocentní inflace dosaženo v Q1 15, ukončení intervenčního režimu pak předpokládáme v polovině příštího roku. V krátkodobém výhledu by se tak měl kurz koruny i nadále držet stabilní. Těžko očekávat, že by v pondělí zveřejňovaná data únorových cen průmyslových a zemědělských výrobců či lednová platební bilance kurz koruny nějak ovlivnily.