Může se klesající spotřeba elektřiny v Číně projevit i v poklesu cen elektřiny v Evropě?

Dnes byla zveřejněna řada zajímavých údajů z čínské ekonomiky. Ačkoliv podle údajů čínských úřadů HDP nadále roste (klesajícím tempem), tak produkce oceli a spotřeba elektřiny v Číně meziročně poklesla poprvé za desetiletí. Mezitím produkce uhlí v Číně klesá již druhým rokem v řadě.

Důležité je, že se struktura čínské ekonomiky mění z průmyslové na orientující se na spotřebu. Což je v souladu s plány čínských představitelů, kteří chtějí mít ekonomický růst tažený spotřebou.

V Číně je výrazný přebytek kapacity průmyslových sektorů, jako je produkce uhlí, oceli a elektřiny. Pouze v případě zpracování ropy se jednalo dosažení nového rekordu. Čínské rafinérie zpracovaly o 3,8 % meziročně více ropy na úrovni 10,44 mil. barelů.

Čínské ocelárny snižují výrobu oceli, čímž snižují poptávku po uhlí a elektřině. Konzultant ocelářského průmyslu Xu Zhongbo dokonce mluví o velmi špatných příštích pěti letech.

Výroba elektřiny v Číně

V Číně se vyrobilo o 0,2 % elektřiny méně než v předchozím roce. Jedná se o první meziroční pokles od roku 1968.

V Číně se snižuje podíl výroby elektřiny z energetického uhlí, když řada velkých čínských měst je zasažena smogem i kvůli výrobě elektřiny z tzv. špinavých zdrojů. Čínští představitelé proto počítají s tím, že se budou elektrárny postupně zavírat a výrazně investuje do obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely nebo vodní elektrárny. Celková výroba elektřiny z uhlí se v roce 2015 snížila o 2,8 %, zatímco z vodních zdrojů se výroba zvýšila o 4,2 %. Využití kapacity v uhelných elektrárnách zůstala na rekordních minimech v roce 2015.

V roce 2014 se již zavřely některé elektrárny v Pekingu a čínská vláda plánuje ve zdejším městě zavřít všechny uhelné elektrárny. Konkrétně se jedná o to, že vláda plánuje snížit spotřebu uhlí o 13 mil. tun z úrovně roku 2012 do roku 2017. Místo uhelných elektráren se v Pekingu má vyrábět elektřina z plynových stanic, které vypouštějí výrazně méně emisí než u uhelných. Přesto se v Číně uhlí na výrobě elektřiny podílí téměř ze dvou třetin. Proto Čína má výrazný potenciál ke snižování tohoto podílu i ze strukturálních důvodů, jako je boj s emisemi v ovzduší.

Podle čínského akčního plánu Energy Development Strategy Action Plan na období 2014-2020 se má podíl uhlí při výrobě elektřiny snížit na 62 % a navýšit nefosilní zdroje na 15 % v roce 2020 a 20 % v roce 2030.

Čínská ekonomika má rovněž potenciál v pokračujícím růstu energetické efektivnosti, která snižuje spotřebu elektřinu na jednotku produkce určitého produktu. Právě i růst efektivnosti požadují i čínští představitelé.

Nicméně navzdory změnám čínské politiky a pravděpodobnému poklesu podílu uhlí na výrobě elektřiny se bez uhlí Čína neobejde ani v dlouhém období a uhlí zůstane významným zdrojem i v příštích desítkách let.

Cena energetického uhlí s poklesem spotřeby nemusí klesat, protože se snižuje i produkce uhlí. V roce 2015 se produkce uhlí snížila druhým rokem v řadě o 3,5 %. Jedná se tedy o to, zda pokles spotřeby uhlí bude dostatečně kompenzován poklesem produkce. V případě výroby elektřiny se jedná o to, zda růst spotřeby elektřiny v neprůmyslové části ekonomiky bude vyšší než pokles spotřeby v průmyslových odvětvích (jako produkce oceli a cementu).

Jak může ovlivnit situace v Číně trh s elektřinou v Evropě?

Vzhledem k tomu, že cena elektřiny je v podstatě určena cenou energetického uhlí, tak vývoj a struktura ekonomiky v Číně ovlivňuje i vývoj ceny elektřiny a výnosy energetických společností v Evropě.
V článku z loňského prosince jsme informovali o tom, že pokud bude pokles cen energetického uhlí pokračovat, tak bude klesat i cena elektřiny. V poslední době klesají ceny i emisních povolenek, u kterých ale na základě postupného stahování nabídky (backloading) by mělo v příštích letech docházet k růstu. Nicméně i kdyby cena emisních povolenek rostla, tak při poklesu cen energetického uhlí nemusí dojít k růstu cen elektřiny.

Následující graf ukazuje vývoj cen elektřiny v Německu, energetického uhlí a emisních povolenek za 5 let.

Je vidět, že růst cen emisních povolenek v roce 2014 kompenzoval pokles cen energetického uhlí. Nicméně koncem roku 2014 se propad cen energetického uhlí zvýraznil a cena elektřiny již začala klesat. V roce 2015 cena emisních povolenek v roce 2015 nadále rostla, ale propad cen uhlí ve druhé polovině roku způsobil, že cena elektřiny obnovila svůj pokles navzdory růstu cen povolenek.

Druhý graf ukazuje stejný vývoj, ale pouze za poslední rok.V prosinci roku 2015 a hlavně v lednu letošního roku začal propad cen i emisních povolenek, což ještě navyšuje pád cen elektřiny, když zlevňuje i energetické uhlí.

Podle řady analytiků cena ropy koreluje s cenou energetického uhlí. Ačkoliv v poslední době klesá cena všech komodit, tak na základě dat za posledních 5 let se nemusí jednat o jednoznačný stav, což ukazuje následující graf.

Cena energetického uhlí měla od finanční krize 2008 vrchol v roce 2011 stejně jako elektřina. Ropa si nicméně žila vlastním životem a započala klesající trend až ve druhé polovině roku 2014.

V lednu se cena elektřiny propadla na nevídané úrovně i kvůli globálnímu sentimentu. V průběhu asijského obchodování se komodity včetně energetického uhlí obchodují i pomocí finančních nástrojů jako futures. V případě akciových poklesů v Číně se proto může stát, že pokles cen komodit je z důvodu negativního sentimentu, a nemusí tak odrážet fundamenty na trzích.

Případné zlepšení sentimentu na trzích a růst akciových indexů může způsobit i růst cen uhlí, a tím i elektřiny. Na druhé straně pokud by Čína v příštích letech výrazněji omezovala spotřebu uhlí (poklesem podílu uhlí na výrobě elektřiny a pokles celkové spotřeby elektřiny), tak je možné, že cena elektřiny bude nadále klesat.

Růst cen elektřiny může způsobit očekávaný růst cen emisních povolenek v příštích letech. Pokud by cena energetického uhlí přestala klesat, tak elektřina může zdražovat se zdražením emisních povolenek.

Cenu energetického uhlí může například pozitivně ovlivnit i pokračující pokles produkce v Číně a v jiných zemích.

Zdroj: EIA, Bloomberg, Reuters

Vojtěch Cinert, Fio banka, a.s.

Vojtěch Cinert, Fio banka, a.s.