Proč má Čína enormní zájem o vlastní zdroj niobu?

Čínská společnost China Molybdenum před nedávnem nakoupila brazilské doly společnosti Anglo American, ve kterých se těží niob a fosfát. Nabídka čínské společnosti překonala dalších 15 zájemců (mimo jiné Vale, Apollo Global Management nebo X2 Resources) o aktiva britské společnosti. Výsledná částka se vyšplhala až na 1,5 mld. USD, tedy o 50 % výše, než očekávali analytici. Otázkou je, jaká motivace skutečně stojí za nákupní horečkou po tomto relativně neznámém kovu.

Niob se využívá především při výrobě prémiové oceli. Ocel s příměsí niobu je pevnější a lehčí zároveň a své uplatnění tedy nachází především v leteckém a automobilovém průmyslu nebo ve stavebnictví (viz graf níže).

 

Tato relativně vzácná komodita se v současné době těží pouze na třech místech na světě a její cena je přibližně 7x vyšší než v případě mědi (dle společnosti Cradle Resources dosahovala průměrná cena v loňském roce přibližně 40 USD/kg). Roční produkce niobu dosahuje 90-100 tis. tun. Více než 80 % této produkce přitom kontroluje jediná společnost – brazilská Cia. Brasileira de Metalurgia & Mineracao.

V současné době není jisté, jaký záměr čínská společnost nákupem výše zmíněných aktiv sleduje. Jedním z možných vysvětlení by mohla být snaha tamních oceláren vstoupit na trh s prémiovou ocelí. Momentálně Čína produkuje velké množství oceli spíše průměrné a podprůměrné kvality. Vzhledem k obavám o růst čínské ekonomiky putovala v poslední době velká část čínské produkce do zahraničí, což vytvořilo značný tlak na producenty především v Evropě a USA.

Zdroj: Bloomberg

Tomáš Spousta, Fio banka, a.s.