T. Holub z ČNB vidí jako nejpravděpodobnější jedno až dvě zvýšení úrokových sazeb v tomto roce

T. Holub z ČNB vidí jako nejpravděpodobnější jedno až dvě zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. Holub to řekl v rozhovoru pro Reuters, kde se vyjadřoval také k tématu brexitu či změny v prognostickém aparátu ČNB.

_{Zdroj: Hospodářské noviny}

Zvyšování sazeb v tomto roce

Nový člen bankovní rady a dlouholetý ředitel její měnové sekce Tomáš Holub hovořil ve dnes zveřejněném rozhovoru pro agenturu Reuters o budoucím vývoji měnové politiky v České republice. Podle Holuba by Česká národní banka (ČNB) mohla v letošním roce přistoupit k jednomu či dvěma zvýšením úrokových sazeb, zároveň však dodává, že případný „tvrdý“ brexit by mohl přinést odklad zvyšování sazeb.

Tomáš Holub v pondělním rozhovoru pro Reuters řekl, že možnost zvýšení úrokových sazeb již na nejbližším zasedání 28. března zůstává na stole. „Souhrnně zatím data z domácí ekonomiky pro mě vyznívají lehce jako podpora pro další zvyšování sazeb,“ řekl doslovně Holub. Osobně vidím zvyšování sazeb v intervalu nula až dvě. „Nulu jako takovou nevylučuji, nevidím ji ale jako příliš pravděpodobnou. Stále se nacházíme v procesu normalizování měnové politiky,“ doplnil posléze člen bankovní rady svůj horizont pro další zvyšování sazeb v tomto roce. Holub tak jako nejpravděpodobnější vidí v roce 2019 jedno až dvě zvýšení sazeb.

Riziko „tvrdého“ brexitu

Holub v rozhovoru upozorňoval na rizika, která může přinést „neřízený“ brexit, a to i s ohledem na fakt, že prozatímní oficiální datum pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie je naplánováno na 29. března, tedy den po zasedání bankovní rady ČNB. „Kdybychom viděli, že den po tom jednání nastane neřízený brexit, tak s ohledem na tu míru nejistoty, která tam panuje, by to spíš byl faktor vyčkat s rozhodnutím minimálně do května, kdy budeme mít plnohodnotnou prognózu, která by již mohla brexit určitým způsobem zapracovat,“ vyjadřoval se konkrétně k témě brexitu Holub. Sama ČNB odhaduje, že „tvrdý“ brexit by mohl z růstu české ekonomiky, který předpokládá kolem 3 % v letech 2019 i 2020, ubrat 1,4 procentního bodu.

Změna prognostického aparátu

Bývalý ředitel měnové sekce se v rozhovoru věnoval také tématu kurzu koruny jakožto stěžejním faktoru při rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb. Kurz se v posledních kvartálech soustavně držel pod prognózovanou hodnotou ČNB. Holub na toto téma nastínil, že měnová sekce již připravuje novou verzi jádrového prognostického modelu, ve kterém by řada změn měla prognózy kurzu přiblížit skutečnosti. „V květnu budeme mít alternativní scénář připravený tímto modelem a předpokládám, že se potvrdí, co zatím vychází z interních stínových prognóz; tedy, že model bude naznačovat pozvolnější posilování nominálního kurzu koruny,“ řekl Holub, který měnovou sekci řídil 15 let. Posléze dodal, že tato změna však automaticky nemusí znamenat rychlejší zvyšování sazeb. „Změny se týkají modelování zahraničního vývoje, způsobu práce s očekáváními, trochu větší návaznosti spotřeby na vývoj disponibilních příjmů, a podobně,“ doplnil Holub posléze.

 _{Projekce úrokových sazeb ze strany měnové sekce ČNB; Zdroj: ČNB}

 

 Zdroj: Reuters; ČNB

František Mašek, Fio banka, a.s.

František Mašek, Fio banka, a.s.