Makroekonomické události v tomto týdnu: Nové vedení konzervativců a britské vlády či zasedání ECB

Nový šéf konzervativců a britský premiér
Již zítra v úterý se zveřejní výsledky z hlasování členů britské Konzervativní strany, kteří se měli vyslovit, kdo by stranu a zároveň i zemi měl vést po odstupující Therese Mayové. Předběžné průzkumy silně favorizují Borise Johnsona, někdejšího starostu Londýna a ministra zahraničí, na úkor Jeremyho Hunta, současného ministra zahraničních věcí. Johnson je oproti svému soupeři na první pohled impulzivnější, skeptičtější k prozatím dojednaným kompromisům ohledně rozluky a více nakloněný scénáři, ve kterém by Britské království odešlo z unijního celku bez vyjednané dohody. S favoritem se tak pojí ty faktory, které finančním trhům dělají vrásky ohledně brexitu.

Bývalý starosta Londýna nemá samozřejmě pouze své příznivce, jak už tomu bývá, ale mnoho lidí i z jeho vlastní strany jej vnímá vcelku negativně. Důkazem toho jsou i slova současného ministra financí Philipa Hamonda, který na britské televizní stanici BBC prohlásil, že se neobává, že by jej mohl případně Johnson coby nový premiér nechat vyměnit, protože on sám hodlá v takovém případě ukončit své vládní angažmá.

ECB zasedá
Čtvrtečnímu dni bude vévodit zasedání Evropské centrální banky, u které se očekává, že v blízké době nakonec přikročí k měnovému uvolnění, i přestože od finanční krize úrokové sazby nezvedla. Podle trhů by tak odcházení Maria Draghiho z pozice šéfa ECB mělo mít dost podobný průběh jako jeho příchod: nepřehlédnutelné bouchnutí do stolu oznamující uvolnění a snížení sazeb.

Monetární expanze se opravdu očekává kvůli oslabující výkonnosti globální ekonomiky, přetrvávajícícm geopolitickým nejistotám a náznakům od zástupců měnové instituce, nicméně případné snížení sazeb anebo spuštění nákupu aktiv centrální měnové autority nebude na tomto zasedání podle mnohých analytiků ještě ve hře. Za pár dní by tak mohlo dojít spíše k mírnějším krokům například v podobě vydání sníženého výhledu či znějící rétoriky slibující více akomodativní politiku v dohledné době.

Makro data na starém kontinentu
V tomto týdnu se nám do rukou dostanou nejnovější čísla za PMI, ve středu by to pak mělo být za eurozónu jako celek. Slabší kondice v průmyslu pravděpodobně přetrvá a právě to se považuje za rizikový faktor, obzvláště pokud by se přelil do sektoru služeb.

Německý průzkum IFO přijde den na to: očekává se další poukázání na kontrakci v německém hospodářství a oslabení důvěry.

Zdroj: Bloomberg, The Financial Times, The New York Times

Miloslav Blín, Fio banka, a.s.