ČEZ: vybraná témata z konferenčního hovoru s managementem

Na dnešním konferenčním hovoru management ČEZu vyjádřil spokojenost s výsledky hospodaření za 1Q 2020. Na úvod letošního roku tak společnost předvedla dobrou kondici, což se pozitivně projevuje i do likvidní pozice, resp. do čisté zadluženosti, která oproti konci loňského roku mírně poklesla z 2,7x na 2,6x násobek EBITDA. Nebýt časového zpoždění v hotovostním vypořádání některých tradingových a zajišťovacích operací, tak by zřejmě zadluženost ke konci prvního letošního kvartálu klesla ještě o něco více. Finanční ředitel Martin Novák zopakoval, že hraniční úrovní pro zadluženost je 3x násobek EBITDA, tuto hladinu ČEZ nechce překročit i s ohledem na udržení ratingu. V letošním roce podle našeho názoru nic nenapovídá tomu, že by se k této úrovni měla zadluženost posouvat, naopak předpokládáme (neuvažujeme-li případné příjmy z prodeje zahraničních aktiv) spíše další lehký posun k hranici 2,5x násobku.

Již ráno jsme komentovali, že k dobré ziskovosti za 1Q 2020 přispěly vedle rostoucích realizačních cen elektřiny i pozitivní výsledky z obchodování s komoditami. Management upřesnil, že zisk z obchodování přesáhl 2 mld. Kč. Silná čísla z tradingu tak pokračovala i v prvním letošním kvartále a slušně přispěla k celkovému příznivému výkonu nejvýznamnějšího segmentu tradiční energetika, jenž meziročně zvýšil provozní ziskovost o 3 mld. Kč.

Byl zmíněn i divestiční proces. Ze slov managementu vyplynulo, že není předpokládáno nějaké zásadní zdržení plánovaného prodeje zahraničních aktiv z důvodu aktuální koronavirové krize. V Rumunsku jsou sice po dobu nouzového stavu (zatím platný do poloviny května) pozastaveny převody většinových podílů v tamních významných energetických společnostech, nicméně i tak Novák sdělil, že stále je cílem dokončit prodej rumunských aktiv do konce letošního roku. Očekávaný hotovostní příjem v blízkosti 30 mld. Kč by pak výrazněji srazil zadluženost k hranici 2x násobku EBITDA a jak jsme již dříve uvedli, vytvořil by potenciál pro mimořádnou dividendu. Plán prodeje polských uhelných elektráren (námi odhadovaný příjem cca 5 mld. Kč) rovněž nebyl oproti březnu revidován, management stále uvažuje zahájení divestičního procesu v druhé polovině letošního roku, k dokončení transakce by pak mohlo dojít v průběhu roku 2021. Nově byl dnes upřesněn harmonogram prodeje polských větrných projektů, jehož dokončení je plánováno v průběhu 2Q 2020. Tyto projekty nemají významnou hodnotu, hotovostní příliv z prodeje bude z pohledu velikosti ČEZu marginální. Situace ohledně divestice bulharských a tureckých aktiv je neměnná, prodej tohoto majetku není podle našeho názoru letos reálný a i v delším horizontu není zatím zřetelné, zda se ČEZu nakonec podaří transakce realizovat.

K tématu potenciální výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech dnes nebylo řečeno nic nového. Management zopakoval, že koncem dubna vláda schválila záměr uzavřít s ČEZem dvě smlouvy upravující rámcové podmínky v rámci první etapy. V první etapě, jejíž trvání je ohraničeno rokem 2024, by mělo dojít např. k zajištění vydání územního rozhodnutí či výběru dodavatele a měla by být stanovena možnost odprodeje jaderného projektu státu, a to za kompenzaci ve výši vynaložených nákladů. Znovu zazněl i plán definovat výkupní ceny elektřiny z nového zdroje (aktuální dění ohledně nové jaderné elektrárny jsme již komentovali zde).

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.