Systém snadných vyhazovů z práce funguje. Nesmí však být krize

Přístup Spojených států a Německa potažmo celé Evropské unie k fungování pracovního trhu je značně odlišný. Zatímco Američané mají na pracovním trhu jen minimum regulací, Evropané mají trh práce svázán rozsáhlým množstvím pracovně-právních předpisů. V následujícím textu se dozvíte o plusech a mínusech obou přístupů, které vedou k odlišnému vývoji míry nezaměstnanosti v různých obdobích.

Před finanční krizí z roku 2008 byla v Německu výrazně vyšší míra nezaměstnanosti než ve Spojených státech (viz Graf 1). Němečtí zaměstnavatelé se obávali přijímat nové zaměstnance. Věděli, že v případě krize se jich budou kvůli rozsáhlým regulacím pracovního trhu obtížně zbavovat. Naopak američtí zaměstnavatelé přijímali téměř každého zaměstnance. Věděli, že když se neosvědčí, budou se jich moci snadno zbavit. V letech 2006 a 2007 proto byla ve Spojených státech více než dvakrát nižší míra nezaměstnanosti než v Německu.

S nástupem finanční krize se situace rychle změnila. Nezaměstnanost v Německu narostla jen mírně a později se ji díky programům na podporu pracovního trhu dařilo snižovat v podstatě až do příchodu pandemie koronaviru. Naopak ve Spojených státech nezaměstnanost prudce vzrostla, protože američtí zaměstnavatelé se v krizi bez okolků zbavili nadbytečných zaměstnanců. Tamní zákoník práce jim v tom příliš mnoho překážek nekladl.

Tato situace vedla do stavu, kdy Spojené státy měly v letech 2009 až 2013 vyšší míru nezaměstnanosti, než byla v Německu. V roce 2014 se však situace obrátila. S oživováním ekonomiky se totiž američtí zaměstnavatelé nebáli nabírat nové zaměstnance. Kdyby se neosvědčili, mohli by je snadno vyhodit. Proto je vzali na zkoušku, a když se osvědčili, nechali si je. V důsledku tohoto vývoje nastalo období, kdy nezaměstnanost ve Spojených státech klesala výrazně rychleji než v Německu. V letech 2014 až 2019 proto Američané trpěli menší nezaměstnaností než Němci.

V letošním roce se situace opět obrátila. Jakmile restriktivní opatření uzamkla ekonomiku, američtí zaměstnavatelé své zaměstnance začali masově propouštět. V Německu naopak zafungoval kurzarbeit (viz Graf 2). Nezaměstnanost Němců narůstá jen mírně a aktuálně je více než dvakrát nižší než ve Spojených státech. Jak se tedy ukazuje, regulace pracovního trhu sehrávají negativní roli v období, kdy ekonomika funguje správně. V krizových dobách nám však regulace pomáhají předcházet vysoké nezaměstnanosti.