Veřejný dluh vzrostl na 1 894 miliard korun

„Řešení důsledků pandemie by nemělo zastavit reformní snahy v rámci důchodového a zdravotního systému. Nepříznivá demografická situace vede naši zemi na cestu k neudržitelným veřejným financím. Koronavirová krize nás na této cestě popohnala o mnoho kroků vpřed,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V prvním čtvrtletí letošního roku se hospodaření sektoru vládních institucí dostalo do schodku 65,4 miliardy korun. Vinu za tento výsledek nese zhoršené hospodaření ústředních vládních institucí. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,7 miliardy korun. Meziroční pohled na hospodaření veřejného sektoru v prvním čtvrtletí letošního roku nám říká, že nominální výše dluhu se zvýšila na 1893,8 miliardy korun. Přesto došlo k poklesu míry zadlužení na 32,8 procenta hrubého domácího produktu.

Celkové příjmy veřejného sektoru meziročně klesly o 1,5 procenta. Oproti tomu celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,8 procenta, což v sobě zahrnovalo i vyšší nákupy zdravotnických pomůcek. Současné tendence v rámci hospodaření veřejných financí lze označit za negativní, protože zvyšují nominální výši dluhu. Pro dlouhodobou udržitelnost bude nutné snížit tempo růstu výdajů nebo zvýšit tempo růstu příjmů sektoru vládních institucí.

Oproti jiným státům Evropské unie vykazují veřejné finance České republiky stále relativně nízkou úroveň zadlužení. Naše postavení si však do budoucna nemusíme udržet, jestliže nebude provedena reforma důchodového a zdravotního systému. Oba tyto systémy nejsou připraveny na fenomén stárnutí populace, kvůli kterému bude v budoucnu docházet k výraznému růstu veřejných výdajů. Hospodaření sektoru vládních institucí se navíc bude muset v následujících čtvrtletích vypořádat s negativními důsledky pandemie koronaviru. Lze proto očekávat prudké zhoršení stavu veřejných financí.