Aerolinkám neškodí jenom drahá ropa

I méně informovaný člověk ví, popř. si snadno domyslí, že rostoucí ceny surové ropy zdražují snad všechny ropné výrobky, včetně běžných paliv používaných v automobilech a samozřejmě také v letadlech. Ceny leteckého paliva (obchodovaného v Japonsku) od začátku roku do svých maxim téměř přesně kopírovaly nárůsty v cenách ropy – narostly o 55%. Podobně začaly klesat po té, co klesla cena ropy. Stále je tak letošní průměrná cena ropy o 40 dolarů za barel vyšší než v minulém roce. Celkově se odhaduje, že aerolinky za palivo letos utratí 186 mld. dolarů., cca o 50 mld. více než loni. Nikoho tedy nepřekvapí, že podíl nákladů na palivo v celkových provozních nákladech aerolinek narostl podle odhadů na téměř 40%, oproti cca 13% v roce 2002. Negativní dopad růstu cen ropy je tedy více než zřejmý. Dlužno však dodat, že drahá ropa přece jen i někomu prospívá, díky vyšší spotřebě proudových motorů roste v segmentu malých regionálních letadel poptávka po letadlech poháněných vrtulovými motory, i přes jejich nižší rychlost a nižší komfort dopravy. Zastoupení vrtulových letadel v segmentu dálkové letecké dopravy je však minimální.

Další věcí, která staví letecké dopravce do situace, která je označována za „nejhorší v historii letecké dopravy“, je současný ekonomický útlum většiny vyspělých trhů, který snižuje poptávku i po letecké dopravě. Lidé logicky volí jiné (levnější) formy dopravy. Poklesům je z části ušetřen opět trh mezikontinentální dopravy, vzhledem k tomu, že k němu neexistuje adekvátní alternativa.

Je obvyklé, že v situaci ekonomických problémů orgány hospodářské politiky vydávají různá opatření k řešení nebo alespoň zmírnění nepříznivé situace (např. daňové úlevy, pokles úrokových sazeb..), sektor aerolinek je však spíše ještě vystavován dalším negativním vlivům. Na letecké výrobce jsou kladeny vysoké požadavky ohledně kvality výroby, které samozřejmě výrobu prodražují. Vzhledem k tomu, že v tomto průmyslu je hlavní důraz kladen na bezpečnost, není tento jev nijak překvapivý, ale oproti jiným strojním výrobám letecké výrobce (ale i provozovatele) znevýhodňuje.

Asi nejčerstvějším „nápadem“ vůči aerolinkám je zahrnout je do systému obchodování s emisními povolenkami, prý v zájmu snížení ekologické zátěže životního prostředí. Je sice pravdou, že letadla emise oxidu uhličitého produkují, ovšem celkový podíl na světových emisích je pouze 3%. Další problém tkví ve specifičnosti letecké dopravy. Zatímco v současné době není problém vyrobit automobil poháněný například elektrickou energií, nebo je možno k výrobě elektřiny použít jiné prostředky než spalování fosilních paliv (např. solární, větrné či jaderné elektrárny) není v letecké dopravě v současné době nic, co by bylo podobně použitelné. Letadla nemají jinou alternativu než spalovat letecké palivo. Snaha zahrnout dopravce do obchodování s emisními povolenkami tak nikdy nebude mít žádoucí efekt v podobě přeorientování se na ekologičtější zdroje a přispěje pouze k jejich zvýšeným nákladům. Snaha o úspornější motory je již sama o sobě zajišťována drahou ropou, takže i tento důvod pro emisní povolenky v letecké dopravě není relevantní. Navíc, do obchodování by měli být zahrnuti dopravci, nikoliv samotní výrobci motorů.

Současná nepříznivá ekonomická situace má také za důsledek zvýšené množství jednání o spolupráci mezi aerolinkami nebo přímo fúzích či akvizicích. Velká část těchto jednání však nedopadne dohodou, kdy jedním z hlavních důvodů nebývají ani tak antimonopolní úřady jednotlivých zemí, jako spíše odbory jednotlivých aerolinek. Týká se to například vyjednávání mezi americkými společnostmi, která čelí zejména nevoli ze strany asociací dopravních pilotů, příklady však můžeme hledat i v Evropě, kde mj. odpor odborů k převzetí italského národního dopravce Alitalia ze strany větších evropských společností přivedl společnost s šedesátiletou tradicí až k vyhlášení bankrotu.

Zatím poslední, několik dní starý, odhad Mezinárodní asociace leteckých přepravců ohledně ziskovosti sektoru aerolinek za rok 2008 činí v současnosti ztrátu celého odvětví ve výši 5,2 mld. dolarů, což je více než dvojnásobná ztráta oproti odhadům z května. Situace tak rozhodně není růžová, ovšem drahá ropa zdaleka není jediným faktorem, kterého by se letecké společnosti měly obávat.