Philipp Vorndran - Kdo to zaplatí? (1.)

Pane Vorndrane, už více než rok jsou investoři a asset management zaměstnáni úvěrovou krizí, v jaké fázi se nyní nacházíme?

Rozhodující je to, jestli se nacházíme ve fázi propadu, ve kterém bude finanční systém zachráněn státy snažící se o udržení své spolehlivosti v očích investorů. Část problémů může být vyřešeno také navýšením kapitálu nebo klasickými bankovními obchody. I tak zde ovšem zůstanou obrovské trhliny. Co uděláme potom? Kdo to zaplatí? Navíc na centrální banky a jejich nezávislost nevrhá příliš dobré světlo skutečnost, že tyto instituce dnes akceptují pochybná zajištění.

Kam tento vývoj povede? Jsme na cestě k ještě větší krizi?

Centrální banky byly kdysi založeny za účelem zvýšení úrovně a zabezpečení finančního systému. Tyto funkce jsou samozřejmě snazší pro nezúčastněného pozorovatele, než pro centrální bankéře, na které je ze strany ministrů financí vytvářen nátlak na zajištění likvidity pro banky a podpory hypotečních bank. Tady už se dostáváme do extrémní situace, kdy je nutné rozvíjet i dlouhodobá řešení, abychom se konečně dobrali konce krize.

Které části krize jsou právě za námi?

Řekl bych, že se nacházíme někde v polovině cesty. Otázkou je ovšem také, jakou část musí finanční instituce absolvovat sami, a kdy začnou být vyžadovány státní garance jejich dluhů. Podaří-li se to u velkých hypotečních bank, máme snad už konec cesty na dohled.

Můžeme tedy očekávat brzký konec?

Opět musím konstatovat, že se nacházíme zhruba v polovině cesty. Do podobné situace jako hypoteční a investiční banky se mohou dostat pojišťovny nebo výrobci automobilů, které se postupně také dostávají do ztrát. Druhá polovina bude stejně napínavá a těžká jako polovina první.

Měli bychom snad očekávat příchod ještě větší krize?

Podle mě je důležité, aby státy zprůhlednily svá zadlužení. Větší krizi než tuto si můžeme podle mě sotva představit, a to ani ve finančním systému. Občané jsou vnitřně pobouřeni a nedůvěra vůči finančním institucím je obrovská. Nepřekvapilo by mne však, kdybychom se za dva až tři roky spolu bavili o krizi státních rozpočtů a centrálních bank. Umím si dokonce představit to že budeme stát před otázkou, jestli by centrální banky neměly své funkce vykonávat odděleně. Na jedné straně by měly zabezpečit měnovou stabilitu, a na straně druhé stabilitu finančního systému. Toto je v dnešní době prozatím pouhým přáním.

Pokračování na http://www.ifondy.cz/?e_id=E_NEWS_MORE&e_to=menu&n_id=86&n_name=Philipp%20Vorndran%20-%20Kdo%20to%20zaplat%C3%AD?%20(1.)&e_from=&title=