Článek: Rekapitulace událostí posledních pěti dnů na světových trzích

Bankrot Lemnah Brothers, prodej Merrill Lynch a HBOS, záchrana AIG, kterou od krachu vysvobodila až půjčka Fedu, dolarová injekce na peněžní trhy v objemu 180 mld., kterou zprostředkovalo šest centrálních bank, spekulace o tom, že i Goldman Sachs, Morgan Stanley a Washington Mutual budou muset skončit v náručí větších bank a na závěr návrh Henryho Paulsona a Bena Bernanka požadující zřízení superfondu, který by na sebe měl převzít rizikové cenné papíry amerických bank. To vše přineslo minulých pět dnů, které byly jedněmi z nejhektičtějších za několik posledních desetiletí. Minulý týden se obchodování točilo zejména kolem těchto událostí, které naprosto opanovaly dění na všech světových trzích.Ty se propadaly hluboko do červených čísel napříč celým světem, aby následně veškeré ztráty umazaly.

Nedělní bankrot čtvrté největší investiční banky v USA spustil dominový efekt, když vystavil obchodníky velké nejistotě kvůli ohrožení, do kterého se dostaly všechny protistrany, které uvízly v obchodech s Lehman Brothers. To ještě dodalo na vzájemné nedůvěře mezi bankami, které si přestaly půjčovat, což mělo za následek prudký růst krátkodobých úrokových sazeb, jež vyskočily vysoko nad oficiálně stanovené sazby centrálních bank, když například jednodenní dolarový LIBOR ve středu dosahoval 5,03% a byl tak téměř 300bsp. nad hodnotami, kterých dosahoval ještě v minulých týdnech. Růst sazeb následně zásadně omezil bankám přístup k levnému kapitálu, který potřebovaly k rolování svých krátkodobých půjček a proto se pozornost obchodníků obrátila zejména na instituce, které tyto praktiky využívaly nejvíce, tedy makléřské společnosti, či společnosti se značnou expozicí vůči rizikovým hypotékám. Tento statut se stal osudným již v noci z neděle na pondělí největší makléřské společnosti Merrill Lynch, kterou koupila za 50 mld. Bank of America a v průběhu týdne pak také britské HBOS, největšímu poskytovateli hypoték v Británii, kterou ve čtvrtek koupila za 22 mld. britská Lloyds TSB.

Do problémů se však nedostaly pouze banky, ale také  největší americká pojišťovna American International Group (AIG). Po bankrotu Lehman Brothers to byla právě AIG, která čelila největšímu tlaku, když ji nejprve ratingové agentury pohrozily snížením ratingu, aby následně svůj slib splnily. Nižší rating byl důsledkem ohromné expozice pojišťovny vůči rizikovým cenným papírům krytých hypotékami a také vůči CDS, což jsou deriváty, kterými se lze pojistit proti riziku defaultu, které po nedělním bankrotu Lehman Brothers zafungovaly jako exploze časované bomby. AIG tak hrozil akutní kolaps, jemuž nakonec zabránilo až ministerstvo financí ve spolupráci s centrální bankou, která poskytla pojišťovně půjčku v objemu 85 mld. dolarů výměnou za waranty na 80% podíl ve společnosti. Ani záchrana AIG však obchodníky uklidnit nedokázala, když nijak neřešila zamrznutí na mezibankovním trhu, ke kterému se plynule přenesla pozornost obchodníků, jako ke zdroji dalších problémů. O jejich řešení se ve čtvrtek pokusil Fed s dalšími pěti centrálními bankami, kterým poskytl dodatečnou dolarovou likviditu v objemu 180 mld. dolarů zřízenou pomocí swapových linek, které již od minulého prosince měly v objemu 67 mld. dolarů od Fedu k dispozici Evropská a Švýcarská centrální banka. Centrální banky tak mohly zaplavit peněžní trhy v Severní Americe, Evropě a Asii dodatečnou dolarovou likviditou, avšak ani tato obrovská injekce se nakonec neukázala jako dostačující, když sice mírně snížila sazby na jednodenní úvěry, delší splatnosti, včele s benchmarkovým tříměsíčním dolarovým LIBORem však pokračovaly v růstu. 

To co se nepovedlo centrálním bankám se v průběhu čtvrtečního večera podařilo šéfovi Fedu Bernankemu a americkému ministru financí Paulsonovi, kteří požádali Kongres o zřízení superfondu, do něhož by bylo možné vyvést rizikové cenné papíry z bilancí bank. Přestože se o tomto návrhu rozhodne až o víkendu, vstřícná vyjádření některých čelních představitelů Kongresu obchodníky přesvědčily o tom, že je tato možnost velmi reálná, což vedlo k prudkému růstu na akciových trzích napříč celým světem. Investoři začali v pátek znovu a ve velkém nakupovat akcie finančních institucí, které rostly o desítky procent a ztráty z první poloviny týdne tak byly rychle vymazány. Vyvedení toxických cenných papírů do vládou zřízeného fondu by očistilo banky (přenesením rizika na daňové poplatníky) a umožnilo opětovnou funkci peněžního trhu, avšak otázkou zůstává, zda se nejedná o příliš velké sousto i pro tak velkou ekonomiku, jakou jsou Spojené sáty. Závazky Fedu a ministerstva financí jsou totiž již nyní obrovské. Z celkových zásob dluhopisů v držení Fedu, které dosahují 741 mld. dolarů má nyní americká centrální banka volně k dispozici již pouze 478 mld. a samotné ministerstvo financí se již před necelými dvěma týdny zavázalo zřídit fond pro krytí ztrát Freddie Mac a Fannie Mae ve výši 200 mld. dolarů.

Zatímco na akciových trzích panovala extrémní volatilita zejména u akcií bank, na devizovém trhu se tato krize nejvíce projevovala na vývoji japonské měny, která zpevňovala v první polovině týdne, zatímco v pátek se dočkala prudkého oslabení na všech nejvíce obchodovaných párech. Japonský jen tak znovu doplatil na svou pozici nízko úročené měny, když ostatní měny jako dolar, euro a libra spíše vyčkávaly, protože se problémy týkaly jak Spojených států, tak Evropy. Ekonomická data byla tento týden na pozadí zájmu a to i přesto, že byly zveřejněny výsledky srpnové inflace v eurozóně (3,8%), Británii (4,7%) a v USA (5,4%), výsledky německého ZEWu, který v září překvapivě rostl na -40,9b., či britské maloobchodní prodeje, které si v srpnu připsaly slušný růst o 1,2%. Úterní seance nabídla také rozhodování Fedu o úrokových sazbách, ty však zůstaly podle očekávání beze změny na 2% a svým vybalancovaným komentářem Fed vyslal poměrně jasný signál všem, kteří si mysleli, že se americká centrální banka bude celou krizi snažit řešit opětovným snižováním sazeb.

Pod extrémní tlak se díky krizi na finančních trzích dostaly v minulých dnech dluhopisy, což dokládá například výnos tříměsíčních treasury bills, který se ve čtvrtek propadnul až na 0,05%. Nejistota výrazně poznamenala také cenu zlata které, jako další bezpečný přístav, jen ve čtvrtek v jednu chvíli podražilo o 15% až na 911 USD/tr. unc. a i v pátek jeho cena zůstávala v porovnání s minulým týden zvýšená téměř o 10%. Cena ropy začátkem týdne klesla o osm dolarů až pod hranici 90 USD/barel, s pátečním zlepšením nálady mezi obchodníky však i ta zaznamenala růst, když se vyhoupla zpět ke stodolarové hranici.

Hektický týden není ani zdaleka u konce a pozornost všech je nyní upřena na víkendové jednání špiček kongresu, ministerstva financí a Fedu. To bude rozhodovat o záchranném plánu pro americký finanční sektor a má potenciál ovlivnit obchodování na světových trzích na dlouho dopředu.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )