Komentář: Finanční krize vstoupila po do další fáze

Naprostý šok znamenalo včera pro světové trhy na celém světě odmítnutí záchranného plánu ministra Paulsona ve Sněmovně reprezentantů. Americký DJIA včera po uzavření obchodování ztrácel 6,98%, index S&P500 ztrácel dokonce 8,79%. Akcie bank kolabovaly, cena amerických vládních dluhopisů prudce vyletěla vzhůru a výnosy dramaticky padaly po celé výnosové křivce. Výrazně draží bylo zlato, silnější byl také dolar, zatímco prudkého propadu se dočkala cena ropy. Odmítnutí záchranného plánu po relativně slibných víkendových vyjednáváních spustilo dominový efekt, který pravděpodobně bude znamenat další prohlubování finanční krize, když nechává finanční instituce zcela odkázané na pomoc centrálních bank, které jsou nyní prakticky jediným provozovatelem mezibankovního trhu. Co bude dál je zatím pouze těžké odhadovat. Ministr financí Paulson naznačil, že bude práce nad hledáním kompromisu nadále pokračovat, podobně hovořili také čelní představitelé demokratů v Kongresu, ale čas je v současnosti nepřítelem číslo jedna a do doby než se podaří najít alespoň nějaké řešení a kompromis, může padnout finanční krizi za oběť pravděpodobně ještě několik dalších bank jak v USA, tak v Evropě. Včerejší pád čtvrté největší americké banky Wachovia je toho důkazem. Zatímco ještě minulý týden byl největším krachem v historii Spojených států kolaps Washington Mutual s aktivy okolo 300 mld. dolarů, dnes se tento pád jeví jako drobná epizoda v porovnání s Wachovií, která vlastní aktiva v objemu 800 mld. dolarů. Na poslední chvíli včera banku odkoupil za zlevněnou cenu další americký gigant Citigroup, který zaplatí 2,16 mld. dolarů za zhruba 700 mld. dolarů aktiv, přičemž zároveň dostane garance od FDIC (federální pojišťovna depozit) na 350 mld. dolarů.

Ve snaze zmírnit dopad krachu jednání amerických zákonodárců včera centrální banky napříč celým světem rozšířily svou pomoc bankovnímu sektoru a navýšily objemy likvidity, kterou pravidelně pumpují na mezibankovní trh. Americký Fed včera oznámil rozšíření své aukční facility (TAF) o 300 mld. dolarů na 450 mld. a zároveň navýšení swapových linek s devíti centrálními bankami z původních 290 mld. na obrovských 620 mld. dolarů. Pozadu nezůstaly ani ECB a BoE, které zdvojnásobily své dolarové tendry na 240 mld., resp. 80 dolarů. To zda budou tyto injekce dostačující je však zatím  těžké odhadovat a více napoví další vývoj sazeb na mezibankovním trhu, který je nyní již provozován téměř výhradně přes bilance centrálních bank.

Po včerejším odmítnutí Paulsonova návrhu krize vstupuje do zcela nové a ještě nebezpečnější fáze a až nadcházející dny ukáží, zdali jsou centrální banky vůbec schopny financovat celý mezibankovní sektor. Dokud však nepřijde pomoc z třetí strany, hlavní úvěrový kanál, pomocí kterého je poskytován soukromým subjektům přístup k úvěrům, bude silně ochromen, což se může velice negativně projevit na ekonomické aktivitě Spojených států a Evropy a možná ještě více prohloubit krizi na pozvolna se stabilizujícím trhu s bydlením v USA.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )