Komentář: Závěr týdne na trhu

Další hektický týden za sebou mají obchodníci na světových burzách, které se znovu ve strachu před dopady finanční krize propadaly hluboko do červených čísel. Zatímco v USA ztratil americký Dow Jones v průběhu uplynulého týdne více než 15%, v Evropě si německý DAX odepisoval až 20% a ještě hůře si vedly indexy v Asii, když jen v Japonsku ztratil Nikkei225 během posledních pěti dnů necelých 25%. Výprodeje na světových burzách pokračovaly i navzdory schválení záchranného balíčku pro americké banky, který dává ministru financí pravomoc napumpovat do bankovního sektoru 700 mld. dolarů. Přestože se Ministerstvo v uplynulých dnech maximálně snažilo uspíšit realizaci tohoto plánu, do zahájení prvních výkupů pravděpodobně ještě zbývají dva týdny, což je stále dostatečně dlouhá doba na to, aby se do vážných problémů dostaly další finanční instituce, pro které se stává v posledních dnech čím dále tím obtížnější získat potřebnou likviditu na mezibankovním trhu, kde mezi sebou banky z obav před dalšími bankroty téměř přestaly obchodovat. Důkazem toho, že ani schválení záchranného balíčku bankám situaci zatím nijak neulehčilo je vývoj úrokových sazeb na mezibankovním trhu, které pokračovaly ve strmém růstu jak u delších splatností, když se tříměsíční dolarový LIBOR v pátek dostal až na 4,82% tak u těch nejkratších, kde jednodenní dolarový LIBOR ještě ve čtvrtek dosahoval 5%, což bylo neuvěřitelných 350bsp. nad oficiálně stanovenou sazbou Federálních fondů.

Protože se situaci nedařilo stabilizovat, přišly s dalšími agresivními kroky jak centrální banky, tak jednotlivé vlády. V pondělí Fed oznámil rozšíření zápůjční facility (TAF) za pomocí které bude nyní dodávat bankám až 900 mld. dolarů a již v noci z pondělí na úterý pak přispěchala Reserve Bank of Australia s překvapivým snížení sazeb o celý jeden procentní bod na 6%, přičemž odhady počítaly se snížením pouze o půl procentního bodu. Úterní seance poté přinesla ještě projev šéfa Fedu Bena Bernanka, který otevřel dveře snížení úrokových sazeb, když řekl že inflační tlaky začínají ustupovat, výhled pro hospodářský růst se výrazně zhoršil a Fed by měl zvážit, zda-li je jeho současná měnověpolitická pozice odpovídající tomuto prostředí.

Den na to, přesně ve 13:00, přistoupilo v reakci na stále se zhoršující situaci na mezibankovním trhu a ve snaze mírnit dopad tohoto napětí na spotřebitele a firmy několik centrálních bank ke koordinovanému snížení úrokových sazeb, které se v USA, eurozóně, Británii, Kanadě a ve Švédsku snížily o půl procentního bodu, zatímco ve Švýcarsku klesaly o čtvrt procenta a se snížením sazeb přímo ve středu nebo až ve čtvrtek ještě přispěchaly také asijské centrální banky, když se sazby snižovaly v Číně, v Hong Kongu, na Taiwanu a v Jižní Koreji. Koordinované úsilí a jasná demonstrace odhodlanosti centrálních bankéřů řešit finanční krizi sice ve středu částečně pomohla stabilizovat situaci na akciových trzích, ani to však nezabránilo americkému indexu Dow Jones, aby ukončil středeční seanci v červených číslech. Od středy pak má po Spojených státech záchranný balíček pro domácí banky navíc také Británie, kde se vláda zavázala podpořit osm největších bank injekcí v objemu až 50 mld. liber, což doplnila ještě Bank of Egland zpřístupněním krátkodobých půjček do výše 200 mld. liber.

Ani tato opatření však nedokázala zabránit panice, která na trzích zavládla v posledních dvou dnech, kdy vyšlo najevo, že se nepodařilo zmírnit napětí na mezibankovním trhu, kde rostly úrokové sazby i navzdory zákroku centrálních bank a americký DJIA se tak propadnul na nejnižší hodnoty od roku 2003, k čemuž mu mj. pomohlo také znovuobnovení short sellingu, který byl v minulých týdnech zakázán americkou komisí pro cenné papíry (SEC). Ke strachu z finanční krize se posledních dnech začaly přidávat navíc rostoucí obavy z celkové recese v průmyslově vyspělých zemích, což přeneslo prodejní tlak z akcií finančních institucí také na nefinanční sektor, když například jen ve čtvrtek ztrácely akcie největší americké automobilky GM více než 30%.

Na FX byla situace v uplynulém týdnu až překvapivě klidná. Dolar dokázal opět mírně zpevňovat jak na páru s eurem, tak k britské libře, když mu pomáhala zejména vysoká poptávka ze strany bank, které hromadí dolarovou hotovost a celkové nejistota, která přiměla obchodníky znovu se uchylovat k dolaru jako k bezpečnému přístavu. Protože se finanční krize týká velmi intenzivně nejen Spojených států, ale také Brtánie a eurozóny, žádná ze tří nejvíce obchodovaných měn na ní nedokáže jasně profitovat. Co může být z krátkodobého hlediska pro dolar pozitivní, to se může naopak v delším horizontu poměrně snadno proti americké měně obrátit, když jsou to právě Spojené státy, které se staly epicentrem celé krize. Obchodování na FX tak znovu ovládl japonský jen, který těží z toho, že investoři prchají z rizikovějších investic a ruší tak své carry trade pozice, které byly v minulých letech hlavním zdrojem výprodejů super levného JPY. Zatímco na páru s dolarem tak za posledních pět dní japonská měna rostla o 6%, k euru si připisovala 6,5% a například k vysoce úročenému australskému dolaru dokonce necelých 20%. Pod silný prodejní tlak se v minulých dnech dostala také cena ropy, která se z obav před možnou recesí a nižší světovou poptávkou dostala poprvé od minulého září pod hranici 80 USD/barel.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )