Výrazné zpomalení ve střední a východní Evropě

Názor, že finanční krize střední a východní Evropu nezasáhne, se ukázal jako lichý. Tento region bude jedním z nejhůře postižených. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale velké rozdíly.

Analytické centrum Economist Intelligence Unit (EIU), které působí v rámci struktury časopisu The Economist, snížilo v říjnu letošního roku odhady reálného růstu hrubého domácího produktu (HDP) zemí střední a východní Evropy na rok 2009, a to podstatně – o třetinu až polovinu. Ještě v červnu letošního roku očekávali analytici EIU reálný růst HDP například v České republice v příštím roce 5,4 %, v říjnu již jen 3,4 %. Snižování předpovědí hospodářského růstu se týká všech zemí regionu.

ZHORŠOVÁNÍ VÝHLEDU

Podíváme-li se na země střední a východní Evropy jako na jeden celek, nečeká jej podle dosavadních předpovědí nic vážného. Dojde ke zpomalení hospodářského růstu z 6 % ročně na 4 %. Ne všechny země jsou na tom stejně. V některých by mělo dojít jen k mírnému zpomalení tempa ekonomického růstu (Polsko, Rumunsko), v jiných k podstatnějšímu přibrzdění (Ukrajina), některé míří do recese (Estonsko, Lotyšsko).

Na první pohled by se mohlo zdát, že střední a východní Evropa je na tom s předpovědí hospodářského vývoje relativně dobře. Byla zasažena finanční krizí, ale ne fatálně. Vždyť západní Evropa pravděpodobně míří do recese (záporného hospodářského růstu) a není jasné, jak dlouho v ní setrvá. Potíž střední a východní Evropy je v tom, že se jedná o spojené nádoby. Čím hůře se bude po ekonomické stránce dařit západní Evropě a vyspělému světu, tím hůře na tom bude střední a východní Evropa. Další zhoršování výhledu rozhodně nelze vyloučit.

Pokračování na http://www.ifondy.cz/novinky/140/Vyrazne-zpomaleni-ve-stredni-a-vychodni-Evrope