S IPO se roztrhl pytel aneb Češi umírněnými inovátory

Jedním z hlavním zástupců IPO vlny poslední dní je Facebook. Skupinky investorů se šikují do dvou řad – jedna vidí v sociálních sítích nový neomezený reklamní trh, šanci překonávající vyčpělé bannery a odkazy na "I like it" jako novou progresivní cestu k uživatelům/zákazníkům. Zároveň samotný objem uživatelů je mimořádně cenný pro prodávající služeb/zboží apod. Jen cesta k nim není úplně přímočará a musí být domyšlena. Druhou skupinou jsou pesimisti a ti vidí aktuální data o hospodaření, možnost dorovnání daňových nákladů Facebooku z minulosti a ti o „zázraku“ za 100 miliard USD zatím rozhodně nehovoří. Osobně si myslím, že na opepření portfolia budou akcie sociálních sítí vhodné a mladí lidé, kteří dnes třeba ani na burze neobchodují si je budou kupovat v houfech, protože oni to „lajkují“.

Českého člověka mnohem více zajímal příběh AVG. Už kvůli národní hrdosti, že je země jako ta naše, vůbec schopna vygenerovat ze svého středu firmu, která je mezinárodní a velice inovativní. České republika má totiž s inovacemi stále potíže – Evropská komise nás vtipně řadí do kategorie „Umírnění inovátoři“ spolu s Itálií, Portugalskem, Španělskem, Maďarskem, Řeckem, Slovenskem či Polskem. Zejména téměř celé zastoupení PIIGS a Maďarska je společnost, která v aktuální situaci není zrovna výběrovou. Může nás snad jen těšit, že existuje ještě jedna horší kategorie – mile nazvaná „Skromní inovátoři“. Posun směrem vzhůru k leaderům typu Švédska, Dánska,  Finska či Německa tkví ve vyšších a efektivněji alokovaných výdajích na VaV, lepší vazby škol na reálné podnikání a mnoha dalších drobných, ale potřebných kritérií.

AVG způsobilo malý skandál již při samotném oznámení emise, na kterou trhy čekají minimálně 3 roky. Firma s brněnskou centrálou totiž zvolila NYSE a nikoliv Prahu, Londýn nebo Varšavu. I přesto, že bych měl moc rád AVG na pražském parketu, tak by se tam firma asi zatím cítila dost osamocená. V New Yorku je sice vystavená mimořádné konkurenci a může se stát lehce opomíjenou, ale její volbu chápu. Firma chce hrát první ligu a proto zariskovala vstoupit do burzovního Realu Madridu i s tím rizikem, že bude dlouho sedět na lavičce, případně bude hrát aspoň rok za rezervní tým. Již první obchodní den a propad o 18% ukázal, že na ostrý zápas s burziány v USA nebyla úplně ideálně oceněna. Nicméně IT boom (LinkedIn, Zynga, FCB aj.) firma stihla a co je doma, to se počítá.

Pražský parket potřebuje hlavně silný příběh – proto na rozdíl od jiných vidím šanci Mountfieldu na úspěch jako relativně velkou. Bédu Trávníčka i Tomáše Matanohu s červeným míčkem a nosem museli vidět všichni, stačí jen doplnit „k sekačce nad 10 000Kč  1 000 akcií zdarma“ a je z části vyhráno. Podobných silných příběhů s růstovým potenciálem vidím plno – od pivovarnictví až po elitní fotbalový tým. Chybí zde ale odvaha. Možná právě nižší schopnost bank firmy dluhově financovat, spojená s neklesající hodnotou aktiv na burzách, by mohla být dobrým momentem pro IPO boom i v Praze.