Podzimní ekonomická prognóza Evropské komise plná optimismu

PODZIMNÍ PROGNÓZA EVROPSKÉ KOMISE PLNÁ OPTIMISMU

Evropská komise dnes zveřejnila tradiční podzimní ekonomickou prognózu pro EU na roky 2006 až 2008. Vývoj hospodářství členských zemí EU je v posledních měsících na evropské poměry nebývale pozitivní a proto nepřekvapuje, že Komise zvýšila odhad růstu HDP pro letošní rok jak pro celou EU (2,8% vs. předchozí projekce 2,3%), tak i pro eurozónu (2,6% vs. 2,1%). Pro Českou republiku Komise předpovídá růst 6%.

Evropské ekonomiky letos zažívají nejlepší rok nového tisíciletí. Za oživením ekonomické aktivity stojí několik faktorů. Základem je fakt, že se daří celé globální ekonomice. Spojeným státům sice zjevně dochází dech, nicméně spotřeba amerických domácností zůstává stále relativně vysoká. Ekonomický boom pokračuje v Asii, čínské hospodářství si zřejmě i letos připíše dvojciferný růst HDP, po několikaleté stagnaci se v posledních dvou letech probudila také japonská ekonomika. Evropská unie jako celek je silně zaměřena na export a právě příznivé vnější podmínky tak zůstávají tím největším růstovým driverem.

Potěšitelné je, že k růstu exportu se v posledních měsících přidává i oživení na straně investic a spotřeby domácností. Příznivé ekonomické podmínky, především relativně nízké úrokové sazby (i přes jejich současné zvyšování) vedly k oživení investiční aktivity. Spotřeba domácností vykazuje také zlepšení, nicméně zůstává stále nejslabším a také nejzranitelnějším místem evropské ekonomiky. Problém vězí v rigidním trhu práce, kvůli němuž zůstává míra nezaměstnanosti stále příliš vysoká a limituje tak kupní sílu obyvatelstva. Na druhou stranu je pravdou, že se začíná blýskat na lepší časy. V letošním roce by měla míra nezaměstnanosti v EU klesnout z 8,8% v roce 2005 na 8% a naopak míra zaměstnanosti vzrůst o 1,4 p.b. Do dvou let by mohla nezaměstnanost podle EK klesnout na 7,4%, což už je ve srovnání s předchozími lety poměrně značný pokles, i když oproti USA (4,4%) je nezaměstnaných v EU stále příliš mnoho.

Ekonomická situace zemí EU je potěšitelná, přehnaného jásotu bychom se však měli vyvarovat. Rizika budoucího vývoje jsou totiž značná. První spočívá ve vývoji americké ekonomiky. Předběžné číslo o růstu HDP ve 3q2006 ukázalo výrazné ochlazení ekonomiky (1,6% y/y), což je pro evropské podniky, silně zaměřené na export do zámoří, varováním. Navíc zatímco FED již pravděpodobně sérii zvyšování úrokových sazeb ukončil, Evropská centrální banka jasně deklaruje, že bude ve zpřísňování měnové politiky i nadále pokračovat. Důsledkem může být další posilování eura vůči dolaru a tedy těžší podmínky pro vývozce.

V této situaci je nutné, aby byl růst lépe vyvážen, a vzrostl podíl právě spotřeby a investic. Zde se objevuje další problém a to stav veřejných financí. Většina evropských zemí se potýká s nadměrnými deficity, pět z nich zřejmě letos překročí 3% limit stanovený Paktem stability a růstu. Místo nezbytného snižování daňové zátěže tak některé státy přikročily (anebo se k tomu chystají) k vylepšení rozpočtových bilancí právě zvýšením sazeb u vybraných daní. To ovšem může negativně postihnout chuť (a schopnost) domácností utrácet. Nejlepším příkladem je největší evropská ekonomika - Německo. Od ledna zde dojde ke zvýšení DPH o 3 p.b., což nepochybně spotřebu německých domácností výrazně ovlivní.

Kondice evropské ekonomiky se tedy viditelně zlepšuje. Přesto je daleko k tomu, abychom mohli říci, že je definitivně zdravá. Některé příznaky její dlouhodobé nemoci (spočívající ve strnulém trhu práce, vysoké daňové zátěži a nezdravých veřejných financích) ustupují, příčina potíží však přetrvává.