Ztraceno v překladu - Bernanke vs. trhy

Zdá se, že prudká reakce trhů na prohlášení šéfa americké centrální banky, B. Bernankeho, ohledně možného omezení programu QE3 překvapila samotné centrální bankéře. Ty se v posledních dnech předhánějí ve vyjádřeních s účelem zmírnit obavy trhů, především pak těch dluhopisových, ohledně nastíněného plánu na utáhnutí měnových šroubů v ekonomice. Z vývoje na trzích je patrné, že tyto komentáře padly na úrodnou půdu. Růst tak opět nalil krev do žil býkům, pro které musely být poslední dny jako procházka po žhavém uhlí, ať šláply kamkoliv pořádně se spálili (čestnou výjimkou byl US dolar). Týden po Bernankeho projevu se tak ukazuje, že je vše ve starých kolejích, prozatím. Otázkou je co skutečně stálo za silnými výprodeji v posledních dnech. Osobně se přikláním spíše k tomu, že trhy si z komentáře Bernankeho vzaly to, co se jim zrovna hodilo do krámu. V červnovém projevu Bernankeho nezaznělo dle mého názoru nic tak výrazného, co by se lišilo od jeho květnového komentáře před Kongresem. Ano bylo zmíněno možné zahájené omezení QE koncem letošního roku (tedy konkrétní termín - přičemž některé odhady počítaly dokonce se zářijovým termínem) a úplné utnutí v polovině roku 2014, avšak jedním dechem Bernanke zdůraznil, že tento scénář a vlastně celé uvažování FEDu je podmíněné tím jak se do té doby bude vyvíjet US ekonomika (hlavně míra nezaměstnanosti). I když prognóza FEDu počítá s poměrně optimistickým scénářem, historie zrovna nestojí na straně ekonomických prognóz centrální banky. Interpretace trhu však byla jasná a během následujících několika dnů jsme tak byli svědky panických výprodejů, když nervozita panovala právě od druhé poloviny května. To bylo umocněno i masivním odtokem kapitálu z emerging trhů spolu s probíhajícími nepokoji (Turecko, Brazílie), a náhlým likviditním squeezem v Číně. Z komentářů v médiích pak měl člověk pocit, že po půl roce kdy se, obrazně řečeno, na obloze neobjevil jediný mráček, má v příštích hodinách přijít hurikán.

Přitom o tom, že by trhy mohly projít korekcí po silné rally v první polovině roku se spekulovalo nejméně od začátku dubna, někteří účastníci na trhu ještě dříve. Závratné tempo růstu, kdy index Nikkei od začátku letošního roku do svého vrcholu v květnu posílil o 53%, index S&P 500 o 20%, prostě nebylo možné dál udržet, vzhledem k tomu v jakém stavu a fázi se globální ekonomika nachází. Růst trhů tak byl prostě příliš silný a rychlý na to, aby tento trend byl udržitelný i nadále. Investoři tak jen čekali na spouštěcí signál, který by je donutil stisknout červené tlačítko s nápisem "sell".

Po současném protipohybu je nutné si položit otázku, zdali jsme na trzích byly svědky oné potřebné korekce, a nebo zda se jedná pouze o mezifázi ve výraznější změně trendu na trzích. Reakce trhů na pouhé naznačení o omezení QE ukázala, jak moc si finanční trhy na tuto návykovou látku navykly a že až tento krok skutečně přijde, můžeme být na trzích svědky podobných výkyvů jako v minulém týdnu, ne-li ještě větších. Osobně si myslím, že na tento okamžik si však ještě nějaký čas budeme muset počkat a prozatím by se investoři tedy měli držet poučky „Don't fight the FED." Aby však poslední věta nezůstala ztracena v překladu, jedním dechem musím dodat, že předchozí bezstarostnost je ta tam. I proto očekávám, že léto bude na trzích ve znamení nárůstu volatility s tím jak budou investoři interpretovat data chodící z ekonomiky (možný schizofrenický scénář „horší data, trhy up").