Inflace pod inflačním cílem ČNB

České ceny rostou. V rámci posledního roku dosáhly svého vrcholu v říjnu 2017, avšak od té doby jejich tempo růstu postupně zvolňuje - poslední a předposlední čísla skončila dokonce pod nastaveným inflačním cílem. Mnozí považují toto zpomalení spíše za přechodnou záležitost. Některé ekonomické signály však naznačují, že by situace mohla být o něco "vážnější".

V březnu skončila inflace již druhý měsíc za sebou pod inflačním cílem ČNB, stejně tak výrazně zaostala i za prognózou centrální banky. Minulý měsíc rostly spotřebitelské ceny meziročně o 1,7 procenta a zůstaly tak o 6 desetin procentního bodu za předpovědí ČNB dosahující 2,3 procenta. Pro centrální bankéře není nepříjemná pouze odchylka od predikcí, ale i samotná struktura inflace. Ostatně upozornil na to i sám ředitel sekce měnové Tomáš Holub, který ve svém komentáři potvrdil odchylku v predikci centrální banky ve všech složkách spotřebního koše. Nejde tedy pouze o efekt jedné složky.

Navzdory tomu, že primární cíl ČNB je cílování indexu spotřebních cen, při svém rozhodování věnuje měnová autorita pozornost i jiným cenovým indexům. A právě u některých z nich jsou poslední čísla o poznání horší. Například index cen průmyslových výrobců v únoru meziročně klesl o 3 desetiny procenta, ze všech sektorů pak vyčnívá především statistika pro českou ekonomiku klíčové oblasti dopravních prostředků, kde ceny meziročně klesly o 4 procenta. A vinou již rok posilující české koruny klesá i index dovozních cen. Poslední zveřejněná statistika za leden letošního roku ukázala pokles o téměř 6 procent ve srovnání s lednem minulého roku, tedy s obdobím kurzového závazku. Cenové vlivy, které se do spotřebního koše přelévají z jiných cenových oblastí (průmyslu či zahraničí), tak působí protiinflačně.

Na druhé straně, současná situace na trhu práce působí silně inflačně, nebo alespoň by měla. Za poslední rok bylo o českém trhu práce napsáno již mnoho, proto přidáváme pouze dvě informace. Duben letošního roku se pravděpodobně stane prvním měsícem od vzniku České republiky, kdy počet volných pracovních míst v tuzemské ekonomice, evidovaný MPSV, překoná počet uchazečů o zaměstnání. Tedy na každého nezaměstnaného bude připadat více než jedno volné pracovní místo. Úřady práce aktuálně evidují víc jak 250 tisíc volných míst. Za první tři měsíce letošního roku tak došlo k navýšení o téměř 40 tisíc pracovních míst; více než 600 nových míst každý pracovní den od Silvestra. Zoufalý nedostatek zaměstnanců se odráží na dynamice mezd. Podle odhadů na přelomu roku atakoval meziroční růst průměrné nominální mzdy hranici 8 procent. Pro dokreslení této dynamiky, udržení takového tempa by znamenalo zdvojnásobení průměrné nominální mzdy za 9 let, tedy z řádově 31 tisíc v roce 2018 na 62 tisíc v roce 2027.

Měnová politika v současné chvíli řeší především interakci dopadů proinflačně působící mzdové dynamiky a protiinflačních cenových vlivů. Důležitým faktorem, který dnes pravděpodobně limituje proinflační tlaky z rostoucích mzdových nákladů firem, je růst produktivity. V době rostoucí produktivity se totiž vyšší vstupní náklady nemusí výrazně projevit na cenotvorbě, a nedochází tak k zvýšenému růstu cenové hladiny. Protiinflační kanál v podobě rostoucí produktivity je však zatím spíše "educated guess" než daty podložené poznání. Na druhou stranu, i sama ČNB veřejně vnímá růst produktivity jako protiinflační hrozbu minimálně od konce minulého roku.

Nejistota okolo růstu produktivity tak snižuje předvídatelnost vývoje měnové politiky. Většina tržních aktérů, včetně ČNB, stále předpokládá, že se letošní inflace bude pohybovat nad dvouprocentním cílem. To rovněž zakládá na představě analytiků, že k zvyšování úrokových sazeb dojde letos ještě dvakrát. Pokud ale rychleji rostoucí produktivita vyvolá protiinflační vlivy silnější, než si v současnou chvíli trh připouští, k čemuž se přikláníme, je možné, že skutečná letošní inflace dvouprocentní hranice nedosáhne. A právě z tohoto titulu ČNB zvolní tempo utahování své měnové politiky. For the sake of complexity, vývoj měnové politiky bude navíc citlivější než dřív i na politiku ECB.

Michal Šoltés, ekonom skupiny Roklen

Názory expertů na budoucí vývoj vybraných akcií na českém kapitálovém trhu v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 9. 4. 2018.

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

Michal Chrvala

Michal Blažek - BH Securities

Marco Marinucci, Martin Pecka - Generali Investments CEE, investiční společnost

Libor Stoklásek - GRANT CAPITAL

Jan Berka, Radek Pavlíček - Roklen

Aleš Charvát - UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Statistika se zabývá deseti z nejlikvidnějších titulů obchodovaných na BCPP. Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů uvedených v seznamu. Sloupec "Cena" uvádí pondělní kurz vybraných titulů, ze kterého při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. Sloupec "Atraktivita" uvádí vážený průměr počtu jednotlivých názorů a může nabývat hodnoty od -100 do +100. Počet názorů "Prodat", "Koupit" atd. je publikován v dalších sloupcích.

Pozn.: Hodnocení mají formu nezávazných názorů, zda určitý cenný papír by bylo vhodné koupit, či prodat s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.