Hrozba předčasných voleb v Itálii

Společná evropská měna má za sebou více než měsíc poměrně intenzivního oslabování. V posledních dnech situaci navíc umocnila italská politická krize, která euro posunula na více než půlroční minima. Přitom není tomu tak dávno, kdy se trh doslova množil eurovými býky sázejícími především na tolik očekávaný konec programu kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky.

Tématem číslo jedna tohoto týdne je bezesporu politická situace v Itálii. Hrozba předčasných voleb, které mnozí komentátoři ztotožňují s referendem o setrvání země v eurozóně, zažehla obavy ze vzniku nové eurokrize podobné té z roku 2012. I přesto, že je současná situace oproti tehdejší dosti jiná - stačí si vzpomenout na známý, a nebojím se říci stále platný, výrok guvernéra ECB Maria Draghiho, který před šesti lety uvedl, že centrální banka je připravena udělat cokoli, co bude potřeba pro udržení eurozóny pohromadě a pro záchranu eura - každý, kdo během úterní výprodejní vlny sledoval italská aktiva či euro, nemohl pochybovat o tom, že trh v jejich ceně začal započítávat i rizikovou prémii spojenou právě s budoucností Itálie v rámci evropského bloku. V tuto chvíli sice můžeme říci, že se situace částečně uklidnila, vážnost případných předčasných italských voleb, ať už na ně dojde v červenci, nebo až na podzim, však zůstává nemalá, obzvláště pokud je ve hře ještě lepší výsledek antisystémových stran, než tomu bylo v březnu.

I přesto, že nás na trzích a především v politických kuloárech možná čeká o něco bouřlivější léto, mnozí stratégové stále věří, že Itálie nakonec zůstane součástí eurozóny. Čemu se však zřejmě nevyhneme, je dopad aktuálního dění na vývoj evropské ekonomiky, a to ať už hovoříme o měkkých indikátorech, tak i tvrdých datech. Ekonomické zpomalení starého kontinentu pozorované v posledních měsících tak bude, zdá se, pokračovat, byť ze strany ECB nadále zní hlasy upozorňující, že nejde o změnu trendu solidního a široce rozprostřeného růstu napříč sektory a zeměmi.

A právě s tímto rizikem se dostáváme ke klíčovému katalyzátoru zisků eura ze začátku letošního roku, tedy k Evropské centrální bance a k otázce postupného utahování extrémně akomodativní měnové politiky. Vzhledem k tomu, že Draghi a spol. budou chtít v tomto směru zachovat co nejhladší průběh, aby tak trhy ochránili před jakýmikoli extrémnějšími výkyvy, z debaty o konci QE můžeme, alespoň dle našich očekávání, vyřadit náhlý jednorázový konec oznámený v září (s účinností od října). Tím pádem se dostáváme k pozvolnějšímu utahování (současný měsíční objem 30 miliard euro v nákupech vybraných aktiv bude snížen, řekněme, na 15 miliard), jehož délka trvání zřejmě přesáhne již zmiňovaný měsíc a dostane se minimálně na konec letošního roku (s otevřeným koncem získá centrální banka možnost prodloužení QE do roku 2019).

Nejbližší termín zasedání Rady guvernérů je v polovině června. Sice nečekáme, že by guvernér Draghi již tak brzy představil jasný plán utahování měnové politiky, co by ale mohl naznačit, je právě jeho pozvolný průběh neboli tzv. tapering. Detailů se tudíž dočkáme dle našeho názoru až v září, kdy bude mít ECB k dispozici nejen dostatek dat, včetně aktualizované prognózy, ve které by již mělo být obsaženo, zda se evropská ekonomika potýká pouze se zpomalením, nebo naopak se změnou trendu (přiznáváme, že tato druhá varianta by scénář konce QE mohla ve výsledku posunout až do roku 2019), k dispozici bude rovněž i o něco jasnější situace kolem dění v Itálii.

A co z toho vyplývá pro euro? V nastávajících dnech - pokud se Hnutí pěti hvězd a Liga severu neshodnou na novém kandidátovi na post ministra financí, kterého by italský prezident akceptoval - můžeme očekávat především vyšší volatilitu, ve hře je stále i případná slovní intervence ze strany představitelů ECB. Ostře sledovanou událostí bude každopádně 14. červen, kdy proběhne již zmiňované zasedání Rady guvernérů ECB. Během něj však nečekáme žádné klíčové změny politiky, byť členka Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová tento týden prohlásila, že "červen by se mohl stát měsícem, kdy by mohlo být rozhodnuto o postupném ukončení nákupů aktiv do konce roku". V rámci těchto slov je dle našeho názoru klíčové ono "postupné", jelikož právě to je směr, kterým se bude ECB v závěru roku ubírat a který by měl nakonec stát za posunem eura zpět na silnější pozice oproti těm současným.

Jan Berka, Roklen24

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 28. 5. 2018.

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

Michal Blažek - BH Securities

Marco Marinucci, Patrik Hudec - Generali Investments CEE, investiční společnost

Libor Stoklásek - GRANT CAPITAL

Jan Berka, Michal Šoltéš - Roklen Holding

Aleš Charvát - UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Jaroslav Brychta - X-Trade Brokers

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec "Aktuální hodnota" uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. "Medián" je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a "Interval odhadů" uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce "Růst/Pokles" udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.