Jak si stojí koruna v novém roce

Koruna vstoupila do nového roku se ziskem. Ten sice nedosahuje rozměrů, kterých jsme byli svědky loni v listopadu v návaznosti na zprávy o vakcíně proti koronaviru, i tak jej můžeme považovat za pomyslný odrazový můstek dalšího vývoje. Stále totiž očekáváme, že si domácí měna za letošek připíše zpevnění směrem do pásma 25,00 až 25,50 za euro.

Kurz koruny během prvního obchodního týdne roku 2021 hned dvakrát atakoval hranici 26,10 za euro, která představuje nejsilnější hodnoty od listopadu. Úroveň tak lze považovat za support, který by měl být v nejbližších dnech opětovně otestován, a věříme, že nakonec i prolomen. Nezabrání tomu ani česká koronavirová situace, kdy se naše země "pyšní" označením "Best in Covid", bohužel v tom špatném slova smyslu.

Evidentním motorem aktuálního dění je světový tržní sentiment nahrávající rizikovým aktivům, včetně měn jako je právě koruna nebo polský zlotý a maďarský forint. Klíčovou proměnnou jsou v tomto směru tlaky na slabý dolar, které přetrvaly i přesto, že jsme pozorovali nárůst delšího konce americké výnosové křivky. Ten se nepodepsal nejen na dolaru, ale ani na akciových trzích. A to ani tehdy, když zápis z prosincového zasedání Fedu ukázal další zmínky o možnosti snižování tempa nákupů aktiv ze strany Fedu, které jsou podle nás možná trochu předčasné. Dolarový trh teď vnímá pouze výhled nízkých reálných sazeb, a nadto vidinu další fiskální podpory ze strany amerického ministerstva financí působící na kurz skrz deficit běžného účtu.

Základem tržního sentimentu je běžící proces očkování napříč celým světem, který živí vidinu ekonomické obnovy a postupného návratu do - alespoň relativního - normálu otevřených ekonomik. Zde, opět bohužel, musíme upozornit na to, že Česká republika totálně zaspala, což se nutně projeví i na tolik potřebném nastartování toho zásadního, co bude později ovlivňovat kurz koruny.

Již teď je jisté, že česká ekonomika v závěru roku 2020 přišla o dynamiku předchozí ekonomické obnovy. Sice nečekáme drastický propad jako během loňského druhého čtvrtletí, výkon toho posledního a poté i letošního prvního kvartálu bude uzavírkami nutně ovlivněn. A právě proto, že je tento scénář již očekáván, by jeho vliv na výkon koruny měl být minimální. To hlavní, co určí další posun koruny, se ale od ekonomické obnovy odvíjí. Z toho důvodu je zcela klíčové, aby se očkovací proces co nejrychleji uspíšil, byť to dnešní optikou vypadá snad až neproveditelně.

Jestliže se podaří českou ekonomiku opětovně alespoň přiblížit k normálu, znamenalo by to - za předpokladu obnovy evropských ekonomik s důrazem na naše obchodní partnery - potenciální návrat inflačních tlaků, na které by se zaměřila Česká národní banka. Ta má jako jedna z mála centrálních bank poměrně velký luxus v podobně aktuální inflace nad cílem a především inflačního výhledu směřujícího na horizontu měnové politiky směrem k cíli. Taková situace představuje jistý komfort, kdy ČNB bude "pouze" sledovat domácí a zahraniční vývoj, aniž by musela jakkoliv měnit nastavenou podobu měnové politiky. Jestliže by ale přišla svižná obnova navázaná na efektivní vakcínu, která se dostatečně rychle rozšíří, možnou akci vyloučit nelze.

ČNB by v takovém případě, který bychom časovali až na závěr letošního roku, mohla přistoupit ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, a to i nad rámec možného posilování koruny působícího skrze kurzový kanál na utahování měnových podmínek. I přesto, že tržní sazby možnost zvýšení úroků na konci roku naznačují, ještě silnější spekulace o úrokovém hiku by dodala koruně krev do žil, díky čemuž by se vydala směrem k našemu vytyčenému cíli.

Pokud si tedy shrneme všechny proměnné, které by měly letos působit na silnější domácí měnu, začneme trvajícími tlaky na slabý dolar. Ty podpoří nejen měny rozvojových trhů, jako je právě koruna, ale například i euro, které by mohlo navíc těžit i z přílivu kapitálu do eurových aktiv, jako tomu bylo v roce 2017. To vše by zastřešovala ekonomická obnova na globální úrovni vycházející z proočkovanosti, která by následně ovlivnila domácí inflační tlaky a s nimi i rozhodování ČNB o sazbách. Nelze se proto divit, že mezi rizika tohoto výhledu řadíme především dění kolem očkování, ať už půjde o výrazné prodlevy nebo o černé scénáře typu nových mutací viru, na které budou dostupné vakcíny krátké. Toho se ale, doufejme, nedočkáme…

Jan Berka, Roklen Holding

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 4. 1. 2021.

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

Jan Němeček - BH Securities

Petr Pelc - CYRRUS

Marco Marinucci - Generali Investments CEE, investiční společnost

Libor Stoklásek - Imperial Finance

Jiří Zendulka - Kurzy.cz

Aleš Charvát - UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec "Aktuální hodnota" uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. "Medián" je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a "Interval odhadů" uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce "Růst/Pokles" udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.