Znáte rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou? Takto se: Článek psal amatér …
Vzhledem ke skutečnosti, že se tento portál zabývá financemi profesionálně, připadá mi to, že tento článek musel psát nějaký amatér, jelikož již nadpis nad druhým odstavcem je nepravdivý. Superhrubá mzda zde totiž byla i před r. 2008 - pouze neměla název.
Pokud by autor znal historické konotace, věděl by, že pojmenování součtu všech mzdových položek bylo rovněž snahou jak vyčíslit veškeré náklady zaměstnavatele, které souvisí s platem či mzdou každého jednotlivého zaměstnance. Nešlo tedy jen o jiný základ daně, ale o vizuální skutečnost, aby každý zaměstnanec viděl na výplatní pásce sumu, kterou od zaměstnavatele dostal jako odměnu za svoji práci a částku, kterou mu zaměstnavatel vyplatil fyzicky či na účet, a to po všech zákonných srážkách (daních). Faktem totiž zůstane, že i když se zdravotní a sociální nazývá pojištěním, prakticky se chová jako daň. Jednou z charakteristik pojištění je totiž skutečnost, že předem víte kolik v případě nastalé pojistné události dostanete, na rozdíl od daně, kdy pouze víte, kolik odvedete, ale vůbec netušíte kdy a co za to dostanete. Superhrubá mzda se stala sloganem, ale prakticky ji zrušit nelze, pokud budou existovat odvody hrazené zaměstnavatelem, které se vztahují přímo úměrně ke mzdě zaměstnance … Můžeme změnit základ daně z hrubé na superhrubou či naopak, ale samotná existence SHM tím není dotčena. Je to totéž, jako kdyby někdo rozhodl, že zruší červenou barvu … Pak se ovšem můžeme ptát, jakou barvu bude mít zapadající slunce? Před teoretickým zrušením červené barvy i po něm bude Slunce ve večerních červáncích vypadat stále stejně, bez ohledu na to, zda červenou barvu zrušíme či nikoli …
Rozdělení odvodů na ty, které hradí zaměstnanec a které zaměstnavatel, je pouze optické. Stejně na všechny musí vydělat onen zaměstnanec, protože zaměstnavatel nemá jiné zisky než ty, které mu svou prací vydělá zaměstnanec. Ty označujeme jako přidaná hodnota. Jediný důvod, proč jsou odvody rozděleny na zaměstnance a zaměstnavatele je historický, protože jinak byl musely být vyčísleny na výplatní pásce odvody (srážky - daně) ve výši 40 % při (statisticky) průměrné mzdě, pak by to zřejmě mnohé demotivovalo či tzv. vyhnalo do ulic, neboť i ti, kteří pracovali za minimální mzdu, tak v r. 2021 odváděli ze svých příjmů více než 34 % z částky, kterou stáli svého zaměstnavatele.
Obrazně si toto můžeme představit tak, že zaměstnavatel položí výplatu na stůl a rozdělí ji na dvě hromádky. Jednu shrne do přistaveného odpadkového koše jako daně státu a zbytek přisune na druhý konec stolu, kde sedí zaměstnanec … Pokud bychom chtěli být úplně přesní, tak tu hromádku s daněmi opět rozdělí na dvě části, z nichž jednu hodí do koše rovnou (odvody hrazené zaměstnavatelem) a tu druhou přistrčí zaměstnanci; ovšem dříve než po ní zaměstnanec šáhne, tak ji hodí do koše za tou první hromádkou.
Výrok v pátém odstavci, že ""výpočet čisté mzdy je proto poměrně složitý"" je nesmysl. Předně proto, že mzda se vztahuje k odpracovaným hodinám, tj. většinou k 40 odpracovaným hodinám týdně, není-li zaměstnavatelem stanoven nižší pracovní fond bez krácení mzdy. Nejsou-li odpracovány hodiny (např. neplacené volno), není mzda. Darování krve ani počet dětí není problémem mzdy, ale zákona o dani z příjmů, které se zúčtovávají 1× ročně, nicméně zálohy na daň jsou sráženy měsíčně. Na děti je za jistých okolností možné získat i ""dotaci"", ze které je měsíčně vyplácena 1/12. V zákoně o daních z příjmů je tato dotace nazvána ""daňovým bonusem"".
Dalším nesmyslem je tvrzení, že pokročilé online kalkulačky pro výpočet čisté mzdy zohledňují i dary neziskovým organizacím. V takovém případě se nejedná o kalkulačku čisté mzdy, ale o daňovou kalkulačku, která vypočítává na základě ročního příjmu daňovou povinnost daně z příjmu fyzických osob a zobrazuje zpravidla též roční zůstatek čistého příjmu. Eventuální rozdělení na jednotlivé měsíce je irelevantní, neboť dary pro zákonem stanovené případy se zúčtovávají 1× ročně a nemají tedy z čistou mzdou zaměstnavatele nic společného; snad jen to, že pokud zaměstnanec nemá jiné příjmy, např. z investic, pak se roční vyúčtování projeví v následující výplatě - a to buď doplatkem či vratkou ve formě vrácení přeplatku na dani.
