Inteligentní investor: V první řadě neztratit

Co je to riziko? Na tuto otázku se vám dostane různých odpovědí podle toho, koho a kdy se zeptáte. V roce 1999 neznamenalo riziko ztrátu peněz; znamenalo to vydělat méně peněz než někdo jiný. Lidé se nejvíce obávali toho, že vrazí na večírku do někoho, kdo díky každodennímu obchodování s dot-com akciemi bohatl více a rychleji než vy. Potom, docela náhle, ještě před koncem roku 2003, riziko začalo představovat hrozbu, že pokračující pokles akciového trhu vymaže i poslední stopy bohatství, které vám ještě zůstaly.

I když se může zdát, že význam rizika je téměř vrtkavý a nestálý jako samotné finanční trhy, má riziko několik zásadních a trvalých vlastností. Lidé, kteří přistupují na největší sázky a realizují největší zisky v období býčí nálady na trhu, jsou většinou titíž lidé, kteří přijdou k největší úhoně, když se nakonec nevyhnutelně dostaví medvědí trh. (Jakákoliv „výhra“ a do nebe rostoucí sebevědomí žene spekulanty ještě do větších rizik.)

A jakmile jednou přijdete o hodně peněz, musíte hrát o to více, abyste se dostali tam, kde jste začínali; stejně tak jako sázkař na dostizích nebo hráč na automatech po každé prohře zoufale zdvojnásobuje sázky nebo si nechává rozměnit další bankovky. Pokud nemáte „z pekla štěstí“, je tato strategie cestou do neštěstí. Není divu, že když se dotázali legendárního finančníka J. K. Klingensteina ze společnosti Wertheim & Co., aby shrnul vše, co se naučil ve své dlouhé kariéře o tom, jak zbohatnout, odpověděl jednoduše: „Neztrácejte!“ Obrázek "náklady ztráty" ukazuje, co měl na mysli.

Ztráta určitého množství peněz je nevyhnutelnou součástí investování a nelze proti tomu nic udělat. Avšak jako inteligentní investor musíte zajistit, že nikdy neztratíte většinu nebo veškeré své peníze. Hinduistická bohyně bohatství, Lakšmí, je často zobrazována stojíc na špičkách, připravena v mžiku oka utéci. Aby ji symbolicky udrželi na místě, přivazují její příznivci sochy pásy látky nebo je přibíjejí k podlaze. Pro inteligentního investora vykonává stejnou funkci Grahamův „bezpečnostní polštář“: tím, že odmítáme platit za investici příliš mnoho, minimalizujeme riziko, tedy pravděpodobnost, že se naše bohatství zcela vytratí nebo najednou drasticky sníží.

Vezměme si následující příklad: za čtyři čtvrtletí konče v prosinci 1999 dosáhla společnost JDS Uniphase, vyrábějící optická vlákna, obratu ve výši 673 milionů dolarů, z čehož prodělala 313 milionů. Její celkový hmotný majetek dosahoval 1,5 miliardy dolarů. Přesto akcie společnosti stouply až do 7. března 2000 na hodnotu 153 dolarů. (Cena akcie JDS Uniphase zohledňuje pozdější rozdělení akcií.)

Představte si, že objevíte akcii, o které si myslíte, že může růst 10 % ročně, i když trh jako celek roste jenom 5 % za rok. Naneštěstí jste touto akcií tak nadšeni, že za ni navíc zaplatíte příliš vysokou cenu a během prvního roku pak akcie ztratí 50 % své hodnoty. I když bude potom generovat dvojnásobek tržního výnosu, bude vám trvat více než šestnáct let, než předstihnete výkonnost trhu, neboť jste za ni zaplatili příliš mnoho a příliš mnoho jste ztratili hned v úvodu.

OBRÁZEK Náklady ztráty

Poté, stejně jako většina akciových titulů „nové éry“, se zhroutil. Všichni, kdo akcie toho dne koupili a drželi je až do konce roku 2002, měli následující vyhlídky:

Pokud jste koupili akcii JDS Uniphase za její nejvyšší cenu 153,421 dolaru 7. března 2000 a stále ji vlastnili na konci roku 2002 (kdy uzavřela na 2,47 dolaru), jak dlouho by vám trvalo, než byste se dostali zpět na svou kupní cenu při různých úrovních ročních výnosů?

OBRÁZEK Kdy budu na svém? Dožiju se vůbec?

I při velkém, 10% ročním výnosu by vám trvalo více než 43 let, než byste dosáhli této nadhodnocené kupní ceny.

Úryvek je z knihy "Inteligentní investor", autor Benjamin Graham, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz/