Ranní ptáče už jen pláče: něco o IPO

Jedním z nejsmrtelnějších toxinů typu „rychle zbohatni“, které zamořily investiční veřejnost v 90. letech, byla myšlenka, že lze vybudovat bohatství na IPO. IPO je initial public offering, tzn. první prodej akcií společnosti veřejnosti. Na první pohled se investování do IPO jeví jako geniální nápad – přece jen, kdybyste v roce 13. března 1986, když Microsoft vstupoval na burzu, nakoupili 100 jeho akcií, hodnota vaší 2 100 dolarové investice na začátku roku 2003 by činila 720 000 dolarů. Viz www.microsoft.com/msft/stock.htm, IPO investment results. A jak vypočetli profesoři financí Jay Ritter a William Schwert, pokud byste v lednu 1960 rozprostřeli mezi všechny tehdejší IPO jen 1 000 dolarů za nabídkovou cenu, následně na konci měsíce akcie prodali a získané prostředky investovali do nabízených IPO v dalším měsíci, a pokud byste tímto způsobem investovali až do konce roku 2001, mělo by vaše portfolio hodnotu 533 krát 1033. (Napsané toto číslo vypadá následovně: 533 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000.)

Bohužel platí, že na každou úspěšnou IPO, jako je Microsoft, připadají tisíce neúspěšných případů. Psychologové Daniel Kahnerman a Amos Tversky zjistili, že když lidé odhadují pravděpodobnost nebo četnost nějaké události, stanovujeme odhad nikoliv na základě toho, kolikrát se daná událost v minulosti opakovala, ale na základě toho, jak živé minulé případy jsou. Všichni chceme koupit „ten další Microsoft“ – přesně proto, že jsme promarnili nákup „prvního Microsoftu“. Avšak zcela záměrně při tom přehlížíme fakt, že většina IPO se ukázala jako příšerně špatné investice. 533 decilionů (1033) jste mohli vydělat jen tehdy, kdybyste nepromarnili nákup jediné IPO, která patřila mezi vzácné vítěze – což je prakticky nemožné! Konečně, většina vysokých výnosů z IPO je uchvácena členy exkluzivního soukromého klubu – velkými investičními bankami a podílovými fondy, které získávají akcie za původní („upisovací“) cenu před tím, než je daná akcie nabídnuta veřejnosti. Navíc největší „vzestupy“ zažily většinou tak malé emise, že ani velcí investoři nezískali žádné akcie; prostě jich bylo v oběhu příliš málo.

Pokud se jako téměř každý investor dostanete k IPO až tehdy, když se dané akcie vyšplhaly na cenové příčky vysoko nad exkluzivní cenou při úpisu, můžete si být jisti, že vaše výsledky budou katastrofální. Pokud jste v období 1980 až 2001 pořídili IPO za cenu, na jaké uzavřela daná akcie první den svého veřejného obchodování, a pokud jste ji drželi tři roky, váš roční výnos byl v průměru o 23 procentních bodů nižší než výnos trhu. (Jay R. Ritter a Ivo Welch: A Review of IPO Activity, Pricing, and Allocations, Journal of Finance, srpen 2002, s. 1797. Internetová stránka J. Rittera: http://bear.cba.u..edu/ritter/, a domovská stránka I. Welche: http://welch.som.yale.edu/ jsou zlatými doly pro data ohledně IPO.)

Asi žádná akcie není takovým zosobněním snu o rychlém zbohatnutí z investic do IPO, jako byly akcie společnosti VA Linux. „LINUX JE PŘÍŠTÍM MSFT,“ plesali ti, kteří pořídili akcie v rané fázi; „NAKUPTE NYNÍ A ZA PĚT LET MŮŽETE JÍT DO PENZE.“ (MSFT je označení akcií společnosti Microsoft Corp.)

9. prosince 1999 byly akcie společnosti VA Linux nabídnuty k prodeji veřejnosti za 30 dolarů za akcii. Avšak poptávka po těchto akciích byla tak šílená, že když se toho rána otevřely brány burzy NASDAQ, nikdo z původních vlastníků akcií VA Linux nepustil ani chlup až do doby, kdy se cena vyšplhala na 299 dolarů. Akcie se ten den prodávala nejvíce za cenu 320 dolarů a obchodování uzavřela na 239,25 dolarech, což představuje výnos 697,5 % za jediný den obchodování. Ale tento výnos vydělala pouze hrstka institucionálních investorů; individuální investoři byli téměř zcela vyšachováni ze hry.

Co je však mnohem důležitější je skutečnost, že investování do IPO není dobrý nápad z toho důvodu, že je zcela v rozporu s jedním z nejzákladnějších Grahamových pravidel: Nezáleží na tom, kolik lidí chce danou akcii koupit, vy ji kupte jen tehdy, je-li akcie způsobem, jak si levně zajistit vlastnictví části dobrého podniku. Při nejvyšší ceně v prvním dnu obchodování oceňovali investoři hodnotu společnosti VA Linux na 12,7 miliard dolarů. Jakou hodnotu mělo ale vlastní jmění společnosti? Společnost VA Linux fungovala necelých pět let, za tu dobu prodala software a další služby za 44 milionů dolarů – avšak prodělala při tomto podnikání 25 milionů. Za poslední kvartál činily tržby společnosti 15 milionů dolarů; ale náklady dosáhly 10 milionů. Provoz podniku tedy přicházel o 70 centů z každého dolaru, který zinkasoval. Kumulovaná ztráta VA Linux (tj. částky, o kterou celkové náklady přesahovaly příjmy) činila 30 milionů dolarů.

Kdyby byla společnost VA Linux soukromá .rma, kterou by vlastnil chlápek od vedle, a ten by se jednou opřel o váš plot a zeptal se, kolik byste byli ochotni zaplatit za to, že si od něj převezmete ten jeho upachtěný podnik, odpověděli byste: „Jasně, 12,7 miliard zní dobře?“ Nebo byste se místo toho jen zdvořile pousmáli, obrátili byste se zpátky ke svému lávovému grilu a v duchu byste počítali, kolik toho zase dneska musel vypít? Pokud bychom se spoléhali pouze na vlastní úsudek, nikoho z nás by nemohli přistihnout, jak souhlasí zaplatit téměř 13 miliard dolarů za „mašinu na ztrácení peněz“, která už teď leží na dně 30milionové díry.

Avšak jakmile se dostaneme z našeho soukromí na veřejnost, jakmile se ocenění akcie stane soutěžením v popularitě, zdá se nám cena akcie mnohem důležitější než hodnota, kterou podnik představuje. Pokud někdo jiný zaplatí za akcii více, než jste za ni zaplatili vy, nač se trápit nudnými úvahami o skutečné reálné hodnotě?

Obrázek 6-b je jednoznačným důkazem, proč opravdu stojí za to se nudnou otázkou

skutečné hodnoty zabývat. Poté, co v průběhu prvního dne obchodování vystřelily jako raketa, šly v dalších dnech akcie VA Linux jako sekyra ke dnu. Za tři roky poté, co měly akcie hodnotu 239,50 dolarů, dne 9. prosince 2002 uzavíraly na 1,19 dolarech za akcii.

OBRÁZEK 6-b: Legenda jménem VA Linux

Zdroj: VA Linux Systems Inc.; www.morningstar.com

Úryvek je z knihy "Inteligentní investor", autor Benjamin Graham, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz/