Podnikavý investor: řízené časování

Činnosti prováděné v oblasti běžných akcií

V oblasti běžných akcií lze aktivity charakteristické pro podnikavého investora roztřídit do čtyř hlavních skupin:

1. Nakupování při nízkých úrovních trhu a prodeje při jeho vysokých úrovních.

2. Nakupování pečlivě vybraných „růstových akcií“.

3. Nakupování za výrazně výhodných podmínek.

4. Nakupování akcií „ve zvláštních situacích“.

Obecná tržní strategie – řízené časování (timing)

Pojednání o možnostech a omezeních investiční strategie nákupu akcií v době, kdy je trh v depresi, a jejich prodeje v dobách největšího vzestupu jsme vyhradili celou další kapitolu. Po mnoho minulých let byla tato myšlenka dostatečně jednoduchá i dosažitelná, přinejmenším to vyplývalo z prvního pohledu na graf vývoje trhu, jenž vykazoval takřka pravidelné periodické fluktuace. Se smutkem v srdci jsme již také konstatovali, že vývoj trhu za posledních dvacet let se nijak nepropůjčil tomu, aby vykazoval nějaké matematicky předpověditelné vývojové trendy.

Aby někdo dokázal využít pohybů cen, které na trhu nastaly, a jež nebyly svým rozsahem nijak bezvýznamné, musel by mít pro to určitý zvláštní talent nebo „šestý smysl“. Jednalo by se totiž o zcela něco jiného než o inteligenci, kterou předpokládáme u našich čtenářů, a musíme tudíž operace, jenž jsou založeny na takovýchto schopnostech, zcela vyloučit z textu naší knihy.

Strategie 50 : 50, kterou doporučujeme opatrnému investorovi a kterou doporučuje

ZDE, je zřejmě tou nejlepší konkrétní nebo automatickou strategií, již můžeme za situace v roce 1972 doporučit všem investorům. Ponechali jsme nicméně velký manévrovací prostor mezi 25% minimem a 75% maximem právě pro ty investory, kteří jsou silně přesvědčeni buď o nebezpečí, nebo naopak o atraktivitě cenové úrovně trhu. Před dvaceti lety bylo skutečně možné podrobně diskutovat o mnoha vzorcích či zaručených receptech pro úpravu podílu portfolia investovaného v běžných akciích, a to s důvěrou, že tyto strategie měly praktický přínos.

Ale čas ukázal, že tyto přístupy dnes již nelze použít, a bylo by zcela od věci snažit se stanovit nové limity pro nákup a prodej na základě chování trhu od roku 1949. Je to až příliš krátké období na to, abychom z něj byli schopni udělat nějaké závěry ohledně budoucího vývoje.

Uvědomte si, co zde Graham vlastně říká. V roce 1972 tvrdí, že období od roku 1949, tedy 22 let, je příliš krátké na to, abychom z něj mohli činit nějaké spolehlivé závěry! Při svých znalostech matematiky Graham nikdy nezapomíná na to, že objektivní závěry vyžadují velmi dlouhé období s velkým množstvím statistických pozorování. Šarlatáni, kteří prosazují „časem prověřené“ chytáky na výběr akcií do portfolií, téměř vždy zakládají svá zjištění na datových řadách mnohem kratších, než by Graham kdy akceptoval. (Graham často používal pro analýzu minulého vývoje padesátileté statistické vzorky.)

Úryvek je z knihy "Inteligentní investor", autor Benjamin Graham, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz/