Proč emerging markets ustojí bouři

Volatilita na mezinárodních finančních trzích se v posledních měsících silně zvýšila. Ekonomika USA zažívá razantní zpomalení růstu a dokonce hrozí recese. V této souvislosti často vyvstává otázka, zda emerging markets, tedy rozvíjející se země, čeká krize. Deutsche Bank to nepovažuje za pravděpodobné, a to z těchto důvodů:

1. Mezinárodní platební schopnost nově zprůmyslněných států se silně zlepšila

Již více let vykazované přebytky výkonové bilance a stabilní kapitálové toky umožnily emerging markets urovnat své bilance. Vlády předčasně začaly řešit zahraniční zadlužení a začaly dosud nevídaným tempem akumulovat zahraniční aktiva, což vedlo ke zřetelnému vylepšení hodnocení jejich bonity.

Ukazatele mezinárodní platební schopnosti leží daleko za hranicí 90.let a prvních let 21.století. Podle našich odhadů by mohly emerging markets (definovány jako 25 největších nově zprůmyslněných států) od roku 2007 zaujmout pozici čistých věřitelů vůči zahraničí – a to nelze “svést” jen na silný nárůst čínských aktiv.

2. Vnější likvidita i nadále hojně k dispozici

Emerging markets (bráno jako celek) disponují nadále přebytky výkonové bilance a čisté kapitálové toky zůstanou i v tomto roce blízko rekordních úrovní. Díky nejistotám ohledně konjunktury v USA a dalšího vývoje na finančních trzích, stejně jako díky trvajícímu vysokému ekonomickému růstu v nově zprůmyslněných zemích, budou emerging markets i v budoucnu atraktivní pro zahraniční investory. Vylepšená vnější pozice z hlediska likvidity poskytla emerging markets značný nárazník proti externím šokům, jako jsou např. exportní ztráty nebo snížení přílivu kapitálu.

3. Globální klima je i nadále příznivé

Ačkoliv konjunktura v USA zeslábla, zůstávají ceny surovin v historickém porovnání vysoké, zejména u energií a kovů. Přetrvávající vysoká poptávka po surovinách z emerging markets a především Číny by mohly ceny surovin dále podporovat. Vzrůstající ceny energií mají vliv i na "mekčí" suroviny jako kukuřice či cukr, které jsou pužívány jako pohonné hmoty rostlinného původu. Mimo to propůjčil silný pokles úroků v USA v poslední době podporu cenám aktiv emerging markets. Vzrůstající averze k riziku na amerických finančních trzích zasáhla i emerging markets - tím, že se roztáhly spready. Ale silný pokles úroků USA měl v mnohých případech za následek cenový vzestup jejich aktiv a nízké náklady na financování.

Navíc zůstávají mezinárodní výhlídky na růst úctyhodné, ačkoliv může dojít k zřetelnému zpomalené americké ekonomiky. Tím, že emerging markets v mnoha případech dostávají významné impulsy ze strany domácí poptávky, jsou rozvíjející se hospodářství dnes mnohem méně náchylná reagovat na ochlazení US konjunktury než v minulosti. Skutečnost, že je hospodářský růst spojen s větší vnitřní i vnější ekonomickou rovnováhou, dává nově zprůmyslněným státům flexibilitu bránit se proti oslabení zahraniční poptávky vnitropolitickými opatřeními.

4. Díky lepší hospodářské politice se závislost mnoha zemí emerging markets na zahraniční poptávce zmenšila

Vylepšení mezinárodní platební schopnosti a likvidity mají za následek, že EM jsou méně závislé na přílivu kapitálu. To jim také umožnilo překonat jejich "fear of floating" (strach z volně pohyblivých kurzů) a zavést flexibilní systémy směnných kurzů. Některé země sice zachovaly své relativně neflexibilní režimy, ale riziko krize platební bilance a finanční krize bylo značně zmírněno díky pozici čistého věřitele vůči zahraničí, často v kombinaci s omezeními pohybu kapitálu.

V minulosti vedly fixní směnné kurzy a silná závislost na přílivu kapitálu, který byl typicky používán k financování deficitů výkonové bilance, při ztrátě důvěry investorů v postižené zemi k měnové krizi – která vládu přinutila k racionalizaci finanční politiky – jako např. utlumení vnitřní poptávky a ekonomického růstu. Dnes mohou mnohé státy takovou situaci řešit devalvací měny a v mnohých případech i snížením úroků. Kromě toho umožňuje všeobecné zlepšení rozpočtové situace a stavu dluhů nově zprůmyslněným státům sledovat proticyklický kurz, případně v klimatu oslabení růstu nebýt nuceni k restriktivní politice,

Zastáváme tedy relativně optimistický odhad ve vztahu k perspektivám růstu emerging markets, i kdyby měl pokles světové ekonomiky být silnější, než nyní očekáváme.

Last but not least: mnohé země provedly kroky k důvěryhodné hospodářské politice zaměřené na stabilitu.

Příznivá mezinárodní ekonomická situace přechod k politice stability určitě usnadnila. Ve velkých emerging markets existuje však nyní zjevný konsensus ve prospěch důsledné politiky, která je zaměřená na boj s inflací, mezinárodní platební schopnost a únosné veřejné zadlužení. V rámci této strategie jsou základními pilíři hospodářské politiky nízké hodnoty inflace, udržitelný rozpočet a akumulace zahraničních aktiv.

Národní hospodářství Asie přijaly po krizi v roce 1997 rozhodnutí vest opatrnější politiku. K opatrnějšímu kurzu přešly po roce 1994/95 Mexiko a 2002 Brazílie. Některé země v Latinské Americe sice mají “politický mix”, který v dlouhodobém pohledu není slučitelný s makroekonomickou stabilitou, ale v emerging markets celkově zůstává ekonomický populismum omezený.

Velké emerging markets jsou v situaci, kdy dokonce mohou “ustát” silný šok zvenčí. Samozřejmě nejsou všechny ve stejné, resp. srovnatelně silné pozici. Některé země východní Evropy vykazují vysoké deficity výkonové bilance a silný vnitřní nárůst úvěrů; charakteristické jsou mimo to rostoucí kurzy akcií a domů, stejně jako v některých případech příliš silný směnný kurz. Tato kombinace se často ukázala jako nebezpečná. Ale systémově důležité země jako Čína, Brazílie, Rusko, Indie, Korea a Mexiko jsou na dobré cestě, aby mohly čelit i silnějšímu zhoršení podmínek světové ekomoniky. USA samozřejmě udávají světové ekonomice tón i nadále, ale země emerging markets jsou dnes silnější a připravenější vzdorovat přicházející bouři.

Markus Jaeger, Deutsche Bank Research

http://www.dbresearch.de/PROD/DBR_INTERNET_DE-PROD/PROD0000000000221454.xhtml