Drak, nebo medvídek panda? Co znamená Čína pro Brazílii
Na první pohled se Čína a Brazílie z pohledu obchodu a investic vzájemně skvěle doplňují. Čína potřebuje komodity, aby podpořila svůj ekonomický růst. Brazílie má vydatné přírodní zdroje, od železné rudy přes sóju až po ropu. (Nedávné objevy nalezišť ropy by mohly v příštích letech udělat z Brazílie významnějšího exportéra.) Trpí nízkými úsporami a mírou investic. Čína generuje „nadbytečné“ úspory. Úspory činí mizerných 17 % HDP v Brazílii a impozantních 45 % v Číně; Čína vyváží své „přebytečné úspory“, což se odráží v přebytku běžného účtu. Spojení Brazílie-Čína vypadá jako podmanivý příběh, možná až na fakt, že Čína se stane stále významnějším obchodním konkurentem v průmyslové výrobě. To vyvolává v některých sektorech brazilského průmyslu otázku, jak přínosný vlastně je (nebo bude) ekonomický vztah s Čínou.
Brazilské vývozy do Číny rychle rostou, ale Brazílie poprvé za mnoho let zaregistrovala s Čínou obchodní deficit. Strukturální faktory v Číně podněcují na zdroje náročný ekonomický růst – hlavně urbanizace, přesuny obyvatelstva a industrializace. To je dobrá zpráva pro brazilský export s velkým podílem komodit. Vzájemný obchod (nepříliš překvapivě) rychle roste z nízkého základu. V minulém roce brazilské vývozy do Číny činily jen 7 % celkových vývozů. To ale udělalo z Číny třetího největšího obchodního partnera (nebo druhého, pokud se EU nepočítá za jednoho partnera) a zemi, se kterou obchod roste nejrychleji. V minulém roce však také Brazílie zaregistrovala obchodní deficit s Čínou přes rekordní ceny komodit - a exporty v odvětví průmyslové výroby v podstatě v posledních letech stagnovaly.
Brazílie začíná registrovat obchodní deficit s Čínou
Vzájemný obchod s Čínou, biliony USD
Čínské zámořské přímé investice v Brazílii potud zklamaly. Čína velkou měrou „recyklovala“ svůj obrovský kapitál a přebytek běžného účtu ve formě akumulace oficiálních devizových rezerv, nehledě na nedávné zřízení suverénního fondu bohatství. Vzhledem k obrovské domácí poptávce po dovozu komodit by politická, strategická i ekonomická logika napovídala, že bude pro Čínu atraktivní investovat přímo v zámořském (brazilském) sektoru komodit. V roce 2004 skutečně během své cesty do Latinské Ameriky prezident Hu údajně slíbil 100 bilionů USD ve formě čínských přímých investic do roku 2010. Dosud však byly zámořské přímé investice Číny (nehledě na Brazílii) zklamáním. Čínská data uvádějí roční průměr přímých investic v Brazílii ve výši 10 milionů! I za předpokladu, že některé čínské přímé investice jsou směrovány přes offshore centra, čínské investice v Brazílii zůstávají rozčarováním.
Klíčovou otázkou je, zda si Brazílie může dovolit spoléhat na model exportu založeného na komoditách. Nestane se Čína hrozbou pro brazilský zpracovatelský průmysl a další ekonomický růst? Není pochyb o tom, že brazilský zpracovatelský sektor s velkou pracovní náročností a malým podílem technologií se stále více bude dostávat pod tlak a i některé technologicky těžší části ekonomiky mohou časem čelit konkurenci ze strany Číny. Čína zaregistrovala v posledních několika letech ohromný nárůst „high-tech exportů“. Již v roce 2005 31 % čínských vývozů (průmyslová výroba) tvořily vysoce technicky vyspělé produkty – oproti 13 % u Brazílie. Pro Brazílii bude těžké sledovat strategii rozvoje založenou na rychle expandujícím, široce založeném a exportně orientovaném zpracovatelském průmyslu. Zaprvé - Čína profituje z růstu produktivity, levné pracovní síly a faktu, že již vybudovala konkurenční, exportně orientovaný zpracovatelský průmysl s pomocí přímých zahraničních investic. Zabírá výhodnou polohu v Hausmannově „product space“, a tak pro ni bude o dost lehčí než pro Brazílii posunout se do segmentů s vyšší přidanou hodnotou a sofistikovanější technologií. A nakonec pro Čínu bylo a bude snadnější mít konkurenceschopný směnný kurz než Brazílie, jejíž směnný kurz je daleko víc volatelní.
Je nepravděpodobné, že by se Brazílie stala průmyslovým „parním strojem“ jako Čína nebo mezinárodně konkurenceschopným centrem služeb jako Indie (i když bude mít mezinárodně konkurenceschopné podniky v oblasti zpracovatelského průmyslu i služeb). Stavějíc na své komparativní výhodě, bude se muset Brazílie přesunout směrem k částem „product space“ s vyšší přidanou hodnotou. Brazílie má výhodnou pozici k tomu, aby nabízela celou škálu komodit od energie přes kovy k „měkkým“ komoditám. Klíčovou výzvou bude zvýšení přidané hodnoty těchto odvětvích. Ale Brazílie je v jedinečné pozici čerpat z bohatství zdrojů, dále vyvíjet technologii v zemědělství, alternativní energie apod. a pohnout se „po proudu“ (distribuce, marketing) s cílem zaujmout lepší, ziskovější pozici v hodnotovém řetězci. Brazílie je jedna z mála zemí s dostatečnou základnou zdrojů a relativně sofistikovanou výzkumnou infrastrukturou ve slibných ekonomických sektorech (ethanol, zemědělský výzkum), což ji staví mezi emerging markets bohaté na zdroje do unikátní pozice.
Export Brazílie není zrovna založen na zpracovatelském průmyslu
Vzájemný obchod s Čínou, biliony USD
Je chybou věřit, že jediná cesta k udržitelnému ekonomickému rozvoji vede přes exportně a na zpracovatelský průmysl orientovaný vývoj. Samozřejmě, sledování exportně orientovaného ekonomického rozvoje se historicky prokázalo jako úspěšná strategie. Nabízí ekonomikám důležité benefity, jako je stabilní poptávka a jasná trajektorie zdokonalování technologie. Ale nakonec má Paul Krugman pravdu. Co se počítá, je růst produktivity, ne obchod nebo mezinárodní konkurenceschopnost. Mezinárodně integrovaný zpracovatelský sektor může usnadnit překonání domácí opozice proti ekonomické reformě. Ale nakonec je to růst produktivity, co pohání ekonomiku vpřed, ne obchod či rozsáhlý zpracovatelský sektor. Zaměřování snah jen na vybudování konkurenceschopného exportního sektoru je pochybnou strategií (jak ukázala sedmdesátá léta), obzvláště když je ekonomika mimo jiné relativně uzavřená a služby již přestavují 2/3 HDP. Klíčem k ekonomickému růstu je domácí ekonomická reforma, bez ohledu na to, zda je ekonomika uzavřená či otevřená nebo zda exportu dominuje zpracovatelský průmysl či komodity. Jak již bylo řečeno, mezinárodně integrovaný zpracovatelský sektor může urychlit reformy zvyšující produktivitu, ale není to v žádném případě jediná cesta, jak dosáhnout trvalého ekonomického růstu. To platí obzvláště pro velké ekonomiky s rozsáhlými domácími trhy jako Brazílie. Čína se proto bude zdát některým ekonomickým expertům jako medvídek panda, jiným jako drak dštící oheň. Ale pro Brazílii celkově je tato otázka (panda/drak) sporná. Význam Číny pro Brazílii bude takový, jaký Brazílie bude chtít – a to zase bude záviset na tom, zda a jak Brazílie nastoupí cestu ekonomických reforem.
Zdroj: Markus Jaeger, Deutsche Bank Research
