ETF: hlavní investiční strategie

Pomocí ETF mohou investoři realizovat široký okruh investičních strategií, od intra-day obchodování po dlouhodobé budování kapitálu. Zde uvádíme nejdůležitější investiční strategie přiblížené příklady.

Management likvidity

Nadbytečná hotovost může být krátkodobě uložena v ETF. Tímto způsobem je například možné zajistit, aby investoři neprodělávali na růstu cen nebo aby se nemuseli vzdát výnosu, než přijmou rozhodnutí o dlouhodobé investici. Pro institucionální investory může být důležité umístění nadbytku neinvestované hotovosti s cílem vyhnout se horším výsledkům než příslušný benchmark (a tak zvýšit odchylku svého portfolia od indexu) nebo omezit horší výsledky. Hotovost může samozřejmě směřovat i do jiných investičních instrumentů jako krátkodobé spořicí produkty.

Alokace aktiv

Strategická alokace aktiv dlouhodobě rozprostírá aktiva v portfoliu mezi různé třídy aktiv jako a) akcie, cenné papíry s pevným výnosem a nástroje peněžního trhu*, b) země a c) měny. Váhu těchto tříd aktiv, zemí a měn v portfoliu udává příslušný benchmark portfolia, podle kterého je měřen úspěch taktického rozmístění aktiv (krátko- až střednědobá investiční strategie zahrnující jakékoliv dočasné odchylky od benchmarku portfolia). Pro tento proces je zásadní korelace jednotlivých tříd aktiv, která ukazuje, jak se k sobě chovají výnosové profily jednotlivých tříd aktiv. Je-li korelace rovna jedné, pohybují se výnosy dvou tříd aktiv paralelně, je-li rovna mínus jedné, pohybují se dokonale protichůdně. Jestliže je korelace rovna nule, neexistuje žádná systematická závislost mezi výnosy těchto tříd aktiv.

Zdroj: Deutsche Bank Research

Strategie jádro-družice

Základní myšlenkou tohoto investičního přístupu je rozdělení aktiv v portfoliu do dvou skupin. Jádro portfolia je investováno na široce diverzifikované bázi do instrumentu sledujícího index. Menší část kapitálu (takzvané družice) je aktivně spravován s cílem překonat benchmark – index. Tato část se má vyvíjet odděleně od jádra portfolia, například vybíráním akcií nebo investicemi do emerging markets nebo komodit. Tyto strategie mohou být efektivně realizovány s použitím ETF; samozřejmě však také pomocí jiných cenných papírů. Jádro je často investováno na tradičních trzích;v praxi to však vždy být nemusí.

Obchodní strategie

Průběžná tvorba ceny ETF umožňuje investorům rychle a flexibilně reagovat na tržní fluktuace, například mohou sázet na pokles (short) nebo růst (long) trhu.

Zajištění akciových pozic

ETF mohou být rovněž použity k zajištění akciových pozic, pokud jsou založeny na short indexu. Short index inverzně kopíruje cenový vývoj long indexu – například pokud DAX spadne o 5 %, short DAX získává kolem 5 % na hodnotě. Výhoda zajištění se short ETF je nízká pozornost vyžadovaná pro tuto short pozici.

Alternativa k derivátům

Ačkoliv ETF nejsou deriváty, sdílejí s nimi mnoho společných znaků. Výhodou používání ETF je nízká vyžadovaná administrativní náročnost a jejich nákladová efektivnost; u ETF nejsou vyžadovány žádné marže ani zde není efekt rolování jako u futures kontraktů. ETF mohou být atraktivní pro institucionální investory, pokud jim omezení nedovolují mít v portfoliu futures.

*) Vedle tradičních tříd aktiv se stále více prosazují i další druhy jako nemovitosti, hedge fondy, komodity atd.

Zdroj: Studie Deutsche Bank Research