Od naděje na změnu ke změně politického kurzu

Volby 44.prezidenta a 111.Kongresu USA konané 4.11. vedly k jasnému politickému výsledku: Demokratický senator Barack Obama se v dramatickém volebním boji prosadil proti republikánskému senátorovi Johnu McCainovi jasnou většinou hlasů. Obama vyhrál takřka ve všech rozhodujících “swing states”, mezi něž patří Florida, Pennsylvania, Ohio, Virginia a dokonce i Colorado a New Mexico. Skoro celé východní i západní pobřeží, stejně jako státy Velkých jezer, hlasovalo pro demokraty.

Ve volbách do Kongresu mohli demokraté dosáhnout dalších přírůstků a disponovat ještě větší převahou ve Sněmovně reprezentantů a Senátu. Celkem vzato dali občané Obamovi a demokratickému Kongresu jasný mandát pro nový začátek.

I když bude ještě pár týdnů trvat, než Obama nastoupí do úřadu, budou obsazeny nejdůležitější politické pozice v administrativě a vyjasněny otázky dalšího směřování v Kongresu, již nyní se dají odhadnout některé momenty dalšího vývoje:

1. Obamův mandát: Obama se prosadil v tvrdé vnitrostranické konkurenci na nominaci a následně v obsahově jasně vedeném volebním boji proti svému konkurentovi Johnu McCainovi. Díky vysoké volební účasti má jasný mandát od voličů.

2. Politická jednotnost: Američtí voliči se vyslovili pro převahu demokratů v obou institucích vlády. Volby do Kongresu bývají v Evropě s oblibou podceňovány. Přitom právě na úzké souhře mezi vůdci většiny a předsedy výborů v Senátu a Sněmovně reprezentantů a mezi Kongresem a prezidentem závisí úspěšnost zdolání krize a prosazení velkých reformních balíků – ochrany klimatu, reformy zdarvotnictví, daňové politiky a infrastruktury. Prezident Obama tak má dobrou šanci prosadit politické reformy.

3. Agenda krize: Obamova agenda nebude určována jen politickými východisky, ale i nejhlubší krizí USA po dlouhé době. Centrální banka, administrativa a Kongres dokonce už hodně pro bezprostřední utlumení krize udělaly – snížily úroky, vytvořily konjunkturní balíčky a schválily záchranný plán pro banky.

Přesto to nebude stačit: další konjunkturní balíček okolo 300 miliard USD by mohl být brzy předložen dodatečně – schodek rozpočtu bude v krizi silně zvýšen a příp. dosáhne či dokonce překročí hranice 1 bilionu USD (7 % HDP) ve fiskálním roce 2009.

Předluženost mnohých majitelů domů vzhledem ke spadlým cenám domů bude řešena novými ustanoveními. Bankovní systém potřebuje další podpůrná opatření. Finanční regulace a dohled budou reformovány. Navíc by mohla být postižena další odvětví tak, že by nemohla přežít přinejmenším bez dočasné státní podpory – podobně jako automobilový průmysl, který naposledy dostal 25 miliard USD na úvěrových garancích. Pro zvládnutí těchto problémů bude muset Kongres přidat vhodné pracovní struktury; s běžným pojetím nespočetných výborů, z nichž každý má v rukou část řešení, se shody nedojde.

4. Zpět k refornímu programu. Zvládnutí krize však prezidenta Obamu a Kongres neodradí od komplexních reformních plánů - na reformu zdravotnictví, energetické politiky a otázky ochrany klimatu, obsáhlého daňového balíčku, reformy ve vzdělání stejně jako investic do infrastruktury. Práce na reformě zdravotnictví mohou běžet od začátku. Stejně tak naléhavě budou projednávány daňověpolitické otázky, protože v sobě obsahují další stimul pro konjunkturu. Daňověpolitická agenda již byla v Kongresu dalekosáhle popsána a dává tušit četné změny ve zdanění příjmů a kapitálových výnosů. Obama a Kongres chtějí trvale odlehčit nižsí a střední třídě, důchodcům, rodinám se studujícími dtěmi a dalším skupinám. Nejpozději ve druhé polovině roku 2009 by pak mohly začít práce na energetické politice a otázkách týkajících se klimatu. Reformní opatření ve vzdělání a infrastruktuře mohou být realizována také ještě v roce 2009. Rozpočtové deficity budou přinejmenším zpočátku zužovat prostor pro opatření v politice zdravotnictví. Pro Obamův program by bylo zapotřebí středních dvojciferných miliardovových obnosů na dodatečné veřejné výdaje.

5. Mezinárodní spolupráce. Finanční a hospodářská krize zasáhne střednědobě téměř všechny větší ekonomiky světa. Dá se tedy očekávat, že nová americká vláda bude s vervou prosazovat intenzivní hospodářskopolitickou koordinaci posledních měsíců, ale též zůstane rezervovaná vůči příliš úzké koordinaci v rámci G7. Mimo to byly ohlášeny změny kurzu zahraniční politiky (Irák, Afgánistán, Irán), které zesílenou mezinárodní spolupráci vyžadují (především s Evropou). Plán mezinárodní politiky týkající se klimatu by mohl americkou vládu zaměstnat zrovna tak – zvláště když se nedá počítat s rychlým vyřízením domácích úkolů v legislativě týkající se tohoto tématu do vrcholového zasedání v Kodani v prosinci 2009. Po obchodní politiku oproti tomu nemusí v této situaci vůbec zbýt čas.

Zřídkakdy byly dříve s americkými volbami spojeny celosvětově tak velké naděje na změnu politického kurzu. Prezident Obama bude ve světě posuzován podle překonání

globální hospodářské krize a nastolení nového morálního a politického směru ve vnějších vztazích USA. Vnitropoliticky ale bude úspěšný jen v případě, že se mu podaří udržet ohlášený směr ve vztahu k občanům – pracovní místa, zdravotní pojištění, šance na vzdělání, spravedlivost rozdělování. Jeho politický osud závisí především na dobré spolupráci s Kongresem.

Dr. Werner Becker

http://www.dbresearch.com