Polsko: Relativně mírný dopad finanční krize

Světová krize dolehla už na všechny trhy v regionu, ale její důsledky se dost zásadně liší v jednotlivých zemích. Na rozdíl od Maďarska, které je krizí postiženo nejvíce, kvůli vysokému zadlužení v zahraničí, Polsko je krizí ovlivněno jen nepřímo a prochází krizí relativně dobře, obdobně jako Česká republika nebo Slovensko. Počítá se samozřejmě se zpomalením růstu HDP nebo propouštěním zaměstnanců v některých odvětvích, ale zásah krize bude určitě mírnější než v USA, většině zemí EU nebo v Maďarsku.

Polsko prožilo od roku 1989 velice dynamický rozvoj, momentálně je to sedmá nejsilnější ekonomika EU a má největší ekonomiku v regionu. Restrukturalizace hospodářství a příliv zahraničních investic způsobily, že Polsko se stává významnou částí evropského hospodářství. Velmi úspěšně se také daří polským firmám a investorům na zahraničních trzích. Díky stále relativně silné dynamice růstu HDP, vysoké domácí spotřebě, stabilnímu bankovnímu sektoru a investicím do infrastruktury spojenými s organizací Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012, dá se očekávat, že finanční krize a celkové zpomalení ekonomik ve světě bude mít relativně mírný dopad na Polsko.

Financování a realizace dosavadních a nových projektů v rámci infrastruktury je v daném období zajištěna. Na druhou stranu Polsko stále trápí několik nevyřešených problémů. Především tedy další etapa restrukturalizace zemědělství nebo ekonomická emigrace, což při odhadu 2 miliónů Poláků pracujících v zahraničí, představuje zásadní problém. Právě kvůli tomu se země paradoxně potýká s obrovským nedostatkem pracovní síly a podstatnou část pracujících ve stavebnictví nebo zemědělství představují už dnes cizinci.

Polsko do doby vypuknutí světové finanční krize vykazovalo jeden z největších růstů HDP v rámci EU a těšilo se velké důvěře zahraničních investorů. V posledních pěti letech se roční růst HDP pohyboval okolo 5 %. Stejně tak v průběhu posledních několika let patřilo Polsko k pěti nejpopulárnějším destinacím, co se týče zamýšlených zahraničních investic. V průběhu posledních tří let připlulo do Polska v investicích ročně 15 miliard eur. Podstatné je, že polské HDP ve velké míře tvoří domácí poptávka, ve srovnání se Slovenskem nebo Českem je tento fakt v současné době výhodou. Polská ekonomika proto nebude tak výrazně zasažena snížením poptávky v západních zemích. Dále pak Polsko obdobně jako Česká republika je blízko splnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura, na rozdíl od Česka má ale jasný plán přijetí eura a samotné přijetí je stanoveno na rok 2012.

Graf 1: Růst HDP v %

Zdroj dat: Bloomberg.com

Polský finanční systém

Finanční systém v Polsku funguje podobně jako v celé Střední Evropě, ale můžeme zde najít i rozdíly. Například zadlužení pomocí hypoték představuje jen 10 % HDP, zatímco průměr EU je 45 %. Zásadním rozdílem je také úroveň a obsah poskytovaných finančních služeb. Posledních 19 let v zemích střední a východní Evropy byl ve znamení vzniku základního systému poskytování služeb běžným klientům či podnikům. Finanční a bankovní trh není tak rozvinutý jako v západní Evropě či USA. Investování v agresivní investiční fondy je zlomkem procenta všech investic, a díky tomu polský finanční a kapitálový trh je v bezpečí. Odhaduje se, že jen 2 % investic polských bank leželo v toxických papírech CDO.

Polsko nezasáhly žádné úpadky finančních institucí nebo bank. Jediným dopadem finanční krize je větší obezřetnost finančních institucí v rámci důvěry mezi bankami a udělování úvěrů klientům. Na rozdíl od Česka, banky začaly soupeřit například v rámci termínovaných vkladů, kdy nabízené roční zhodnocení se dostalo až na 9 %. Stejně tak banky aktuálně nabízejí mnohem lepší podmínky vedení účtu a poskytování ostatních služeb. Z pohledu bank je toto chování ideálně načasované, neboť na rozdíl od západní Evropy, Poláci stále v menší míře využívají služeb bank. V současné době, kdy se lidé bojí investovat například na trhu s bydlením, je proto vhodná doba pro nalákání nových klientů na výhodné zhodnocení prostředků.

Na rozdíl od bankovního sektoru, který se zdá v bezpečí, velké turbulence zažívá polský kapitálový trh. Korelace mezi varšavskou burzou a burzami světovými je velice silná, taktéž výprodeje na rozvojových trzích zasáhly celý region východní Evropy. Změny kurzů společností kótovaných na varšavské burze i samotného indexu WIG 20 nejsou založeny jen na polských fundamentech, které jsou příznivější než ty světové, ale na tržní psychologii.

Graf 2: Index WIG 20

Zdroj: XTB-Trader.

Z pohledu stabilizace polské ekonomiky jsou důležitá rozhodnutí centrální banky, která rozhoduje o úrokových sazbách a ovlivňuje tak i měnový kurz polského zlotého. Základní úroková sazba je momentálně na úrovni 6 %, a jelikož se zdá být jasné, že odhad růstu HDP na příští rok (4,8 %) je nereálný, odhaduje se, že v nejbližší době půjdou úrokové sazby dolů.

Od počátku roku 2008 ztratil index WIG20 49 % a klesl tak až na hodnotu 1747 bodů (12.11.2008). Dá se očekávat, že špatné zprávy z USA a eurozóny budou udržovat trhy nadále nervózní a tedy i varšavskou burzu. Dále pak pozici varšavské burzy zhoršuje i fakt, že zahraniční investoři berou trhy střední Evropy jako jeden, to znamená, že problémy například v Maďarsku citelně ovlivnily i měny či burzy v sousedních zemích.

Ještě donedávna polský zlotý patřil společně s českou korunou k nejrychleji posilujícím měnám světa, těžily také ze statusu bezpečných přístavů, díky jejich vysokému růstu HDP a relativně vyvážených bilancí jak státního rozpočtu, tak běžného účtu. Právě ale v této době si část Poláků brala hypotéky v zahraniční měně, neboť domácí úrokové sazby rostly, nejčastěji potom tedy ve švýcarském franku. S oslabením zlotého to ale způsobilo to, že hypotéky a splátky narůstaly. Kreditní krize, kdy banky si mezi sebou nedůvěřovaly a neměly si zájem navzájem půjčovat volné peněžní prostředky, pak způsobila nedostatek švýcarských franků v polském bankovním sektoru. Centrální banka byla proto nucena zavést úvěrovou linku a poskytnout dostatečnou likviditu ve švýcarských francích bankám. Dá se proto říci, že kreditní krize proto tímto způsobem, ale v relativně malém měřítku, dopadá i na polské komerční banky.

Graf 3: Měnový kurz EUR/PLN.

Zdroj: XTB-Trader.

Autor: Remigiusz Gorski ( gorski@xtb.cz )