Ropa: jaká velká byla bublina, kam až může splasknout?

V uplynulých měsících jsme byli svědky zajímavého dění na ropě. Její cena nejprve letěla prudce vzhůru a katapultovala černé zlato z 50 USD, na kterých se nacházelo začátkem roku 2007, k ještě před pár lety neuvěřitelným 150 USD, za které se obchodovalo začátkem letošního léta. Následoval rychlý obrat a pád ke 40 USD.

Podle všeobecně přijímaného vysvětlení stály za prudkým růstem ceny ropy spekulativní nákupy, které neměly mnoho společného s fyzickou poptávkou. Podporu celému trendu poskytoval slábnoucí americký dolar. Vše se odehrávalo v situaci, kdy díky nízkým úrokům bylo na trhu velké množství levných peněz, které hledaly možnost pro své zhodnocení. Jelikož se díky globalizaci a levným dovozům z Asie nemohl přetlak uvolnit v podobě vyšší spotřebitelské inflace, začaly ze nafukovat bubliny na trzích s komoditami, nemovitostmi a akciemi. První splaskla nemovitostní bublina a strhla s sebou i ty zbylé. Mnozí se domnívají, že bublina na ropě (a dalších komoditách) již splaskla, současné ceny jsou předprodané a čeká nás návrat k „normálnějším“ cenám na úrovni 50, 70 či 90 USD.

Podívejme se však na situaci v poněkud širším časovém měřítku. Na grafu č. 1 vidíme vývoj ceny ropy od poloviny 80. let minulého století. Je zřejmé, že s výjimkou 1. války v Perském zálivu se až do konce roku 2003 její cena pohybovala mezi 10 a 35 USD. Poté však nastává změna, ropa opouští vymezené pásmo a míří strmě vzhůru. Co stojí za takovým růstem? Co se změnilo oproti předchozímu období? Částečné vysvětlení nabízí graf č. 2, který zobrazuje kurz EUR/USD. Samotný pokles dolaru však k vysvětlení nestačí.

Graf č. 1 - Vývoj ceny ropy od poloviny 80. let (zdroj futuresource.quote.com)

Další možností, která by změnu vysvětlila, je možný zlom v nákladech na těžbu ropy. Podle údajů EIA za rok 2006 však náklady na vytěžení 1 barelu v Kanadě (kde jsou celosvětově nejvyšší) činily 8,29 USD. Na Středním východě, který je největším producentem, se pohybovaly okolo 4,60 USD. Cena ropy však po celý rok 2006 přesahovala 50 USD. Náklady na výzkum a otevření nových ložisek jsou o něco vyšší, v letech 2004-2006 se podle EIA pohybovaly mezi 5,26 USD na Středním východě a 63,71 USD v podmořských ložiscích při pobřeží USA. Dále je nutné vzít v úvahu, že náklady na těžbu jsou do značné míry ovlivněny samotnou cenou energie a kurzem amerického dolaru, za který se ropa prodává. Podle studie Deutsche Bank tak lze nyní očekávat jejich pokles.

Graf č. 2 – Vývoj kurzu EUR/USD (zdroj Bloomberg)

Poslední a podle mého názoru nejpravděpodobnější možností je, že nafukování spekulativní bubliny na ropě začalo již na začátku éry nízkých úroků (viz. graf č. 3) v letech 2002 -2003. Ostatní faktory (americký dolar a zejména náklady na těžbu) jsou méně významné, i když (zejména kurz USD) k růstu ceny ropy také přispěly. Ropa tak má ještě značný prostor k oslabení. Představme si, že nás čeká hluboká recese, během které téměř neporoste (či bude mírně klesat) spotřeba ropy a producenti výrazně omezí výdaje na výzkum nových ložisek.

Graf č. 3 – Dlouhodobé úrokové sazby – 10tiletý US Swap (zdroj Bloomberg)

Cena ropy tak na straně nabídky bude omezena náklady na samotnou těžbu a dopravu (+ zisk producentů). Spekulativní peníze budou z ropy dále odtékat, případně budou otevírat krátké pozice. Nevidím tedy důvod, proč by se cena v takovém případě nemohla dostat do blízkosti úrovně z poslední recese po splasknutí technologické bubliny, kdy se prodávala za méně než 20 USD. Akcie již na cenách z té doby jsou. Nutnou podmínkou pro naplnění uvedeného scénáře je posílení USD (aktuálně jsme svědky opaku).

Autorem je makléřem Fio, burzovní společnosti

Čtěte také: Zhodnocení vývoje akciových trhů v roce 2008 a výhled do roku 2009