O bankách v krizi: Opravdu potřebují pomoc?

Do centra pozornosti investorů na finančním trhu se v pátek dostala opět střední a východní Evropa. Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropská investiční banka a Světová banka poskytnou středoevropským problémovým finančním ústavům až 24,5 mld. EUR. Plán byl hráči na devizovém trhu vřele přijat. Vidí totiž, že snahy o uklidnění rozbouřených finančních trhů přicházejí z několika stran. Středoevropské měny proto ihned zareagovaly posílením k euru.

K uklidnění na devizových trzích ostatně přispěly i dvě české banky, které případnou jakoukoli pomoc ihned odmítly. Komerční banka i Erste Bank se nechaly slyšet, že žádnou kapitálovou pomoc nepotřebují. Jejich akcie si tak hned připsaly přes 2 % – jejich suverenita v očích mnoha zahraničních investorů naznačuje, že český bankovní systém skutečně nebude zdrojem nerovnováhy v ekonomice.

Přesto poslední statistiky ukazují, že banky čelí novému fenoménu. Zadlužení domácností v ČR již několik let rostlo měsíčně o 10 až 13 mld. Kč. Nyní růst zadlužení prudce zpomalil. Zadlužení u bank a finančních institucí se během ledna zvýšilo asi o 4 mld. Kč na 884,4 mld. Kč. Spíš než na zastavení zadlužování se symptomy hospodářské krize projeví na prudkém nárůstu počtu neplatičů. Zhoršená platební moráka se mnohem více projeví na zhoršení kvality poskytnutých úvěrů u splátkových a leasingových společností než u bank, které se orientují prvořadě na „bezpečnější“ úvěry – míněno jištěné například zástavou nemovitosti. Skutečný stav ztrátových úvěrů v ekonomice tak bude do značné míry skrytý, nepodchycený statistikou, a horší než oficiální čísla.

Po prosincovém poklesu se v lednu zvýšilo i zadlužení podniků o 4,4 mld. Kč na 1,014 bil. Kč. Podniky dokážou obvykle lépe než domácnosti předpovídat vývoj hospodářského cyklu. Mají totiž mnohem lepší indicie například v podobě objednávek ze zahraničí než domácnosti, které jsou odkázány jen na média. Proto podniky vývojem svého zadlužení o něco lépe než domácnosti kopírují hospodářský vývoj. Navíc vývoj podnikového zadlužení hospodářský vývoj lehce předchází. Z jednoho čísla – opětovného lednového nárůstu zadlužení podniků po předešlém propadu – ještě nelze činit velké závěry. Nicméně jsou tu indicie i jiné, například opětovné zvýšení výroby v mladoboleslavské Škodě Auto nebo některé sentiment indikátory na západ od českých hranic. Jednoduše řečeno: zdá se, že již vidíme světlo na konci tunelu a že statistiky již začínají prognózovat konec krize.

Markéta Šichtařová, ředitelka Next Finance

PwC: Návrat k tradičnímu bankovnictví je nutný

Finanční instituce se podle studie poradenské firmy PricewaterhouseCoopers musí vrátit k tradičnímu pojetí bankovnictví. Banky, jež se pro zajištění své likvidity spoléhaly na kapitálové trhy a úzce se specializovaly, než aby fungovaly univerzálně, se budou muset restrukturalizovat. Budoucí bankovnictví se bude vyznačovat menším, přísněji regulovaným bankovním systémem a převahou univerzálních bank, stojí ve studii PwC. Částečný odklon od specializovaného bankovnictví povede k tomu, že bankovní model bude jednodušší, odolnější vůči rizikům a průhlednější. Banky budou dosahovat nižších zisků, ale jejich výnosy po započtení rizika nebudou výrazně nižší, protože tento obchodní model bude celkově méně rizikový. Banky si ponechají větší část svých výnosů a ponesou více zodpovědnosti za ověřování kvality úvěrů. Dalším znakem současné situace je zrychlení přesunu finanční síly ze západu na východ.

EU potřebuje dva úřady pro dohled nad bankami

V EU by měly vzniknout dva nové celoevropské úřady pro dohled nad finančním sektorem. Ve zprávě pro Evropskou komisi to doporučila skupina expertů pod vedením bývalého šéfa MMF Jacquese de Larosiéra. Larosierova skupina se přimlouvá za vytvoření celoevropské sítě orgánů finančního dohledu (ESFS, European System of Financial Supervisors), která by byla decentralizovaná. Role národních centrálních bank a dalších úřadů, které nyní na fungování bank a dalších institucí dohlíží, by neměla být nijak omezena.

Podle zprávy by dále vykonávaly "každodenní dozor". Kromě ESFS by měl vzniknout i úřad, kterému by předsedala ECB a jehož členy by byli i zástupci dozorčích orgánů jednotlivých členských států EU. Tato instituce by nejspíš posuzovala rizika pro celý finanční systém, jak vyplývá z jejího názvu – Evropská rada systémového rizika (ESRC, European Systemic Risk Council).

Pravidla pro nakládání s "toxickými" aktivy

EK stanovila pravidla pro nakládání s "toxickými" aktivy, tj. s aktivy, jejichž hodnota je výrazně nižší, než v době, kdy je banka pořídila. Brusel členským státům EU povolil odkup toxických aktiv, ale chce, aby se na něm jednotlivé banky finančně podílely. Komise nemá rovněž nic proti vzniku agentur či finančních ústavů, kde by se "toxická" aktiva shromažďovala.

USA: Banky musí absolvovat zátěžovou zkoušku

Celkem 19 největších bank v USA musí úspěšně absolvovat tzv. stress test. Zátěžovou zkouškou nařídila vláda, která se tak snaží obnovit důvěru investorů ve finanční systém. Smyslem je zjistit, zda má každá instituce kapitál na to, aby přežila i ty největší problémy. Banky, které budou potřebovat nový kapitál, dostanou šest měsíců na to, aby si jej zajistily v soukromé sféře. Pokud se jim to nepodaří, mohou žádat o peníze z vládního programu, v němž bylo pro tyto účely vyčleněno 700 mld. USD. Všech 19 největších bank, na které se požadavky vztahují, drží zhruba dvě třetiny aktiv, jimiž finanční sektor v USA disponuje.

http://bankovnictvi.ihned.cz/