Jak se stát hráčem: mezitržní analýza

Ziskovost mezitržního obchodování

Přímé a nepřímé dopady na trhy se objevují v různých časových intervalech a mají nezávislé a stále se měnící vztahy. Navíc se mnoho vztahů objevuje pouze po dosažení na vedoucím trhu určité klíčové úrovně. A tak to má být. Levné peníze by neměly být dostupné. Spekulanti vyhledávající situaci, kdy trhy procentních sazeb, akciový trh, devizový trh nebo trh zboží vybočuje vůči ostatním trhům, se jako supi rozhlížejí a čekají na příležitost chytit nízkorizikový zisk, kdykoliv se trh špatně postavil a nevhodně se brání. Když se pravidelnost stává příliš viditelnou, bude hned všemi supy odstraněna. Vždy někde existuje trh, jehož divergence může být zkorigována. Ale problém spočívá v rozpoznání divergence. Když hraji šachy nebo dámu, mám stejný problém. Když je se mnou můj učitel, může mi napovědět, zda je možný dobrý tah, tj. že musím přemýšlet. Za takovýchto podmínek hraji velice dobře, kdy jsem schopen počítat tahy dopředu,jako mistr. Ale když mi nikdo neříká, že musím nad něčím přemýšlet, hraji o 50 procent hůře.

Protože většina trhů obchoduje 24 hodin denně, jakmile dochází ke znepokojení na jednom trhu, celkový dopad se hned spekulanty a arbitry zaznamenává a promítá se do výsledku. Spekulant musí stále brát v úvahu dopad pohybů na lokálním trhu, na trhu s tímto trhem spojeným a následky, které bude mít na lokální trh konečný pohyb – a je to nikdy nekončící spirála. Ale to nestačí. Co je důležité, tak to jsou očekávání, které mají účastníci jednoho trhu od dopadů z jiných trhů. Není divu, že je tak těžké vydělávat.

Celou svou kariéru ve spekulacích jsem založil na vyčíslení vzájemných vztahů mezi jednotlivými trhy. Složitost těchto vztahů, které jsou vždy oslnivě náhodné ve své důležitosti a prakticky nevypočitatelné ve svém rozsahu, se zdá být ohromující. Ale spojení těchto vztahů je jednoduchý ekonomický fakt. Když se současně mění ceny cenných papírů a úrokové sazby, relativní atraktivita cenných papírů po celém světě je ovlivněna kvůli změnám v přání kupovat a prodávat měny.

I když si myslím, že jsem byl první, kdo tyto vztahy systematicky analyzoval, má radost z objevu je zkažena těmito 5 faktory:

1. Vzájemné vztahy se vždy mění. Když si myslíte, že je cukr klíčový pro sóju nebo že je ropa klíčová pro dolar, vztah se otáčí a pracuje proti vám.

2. Během 16 let jsem předal své myšlenky mnohým z mých zaměstnanců, kteří mě pak opustili a založili si vlastní firmy fungující na těchto myšlenkách. Moji bývalí zaměstnanci, jako například Monroe Trout, můj bratr Roy, Tim Lee, Peter Hansen, Toby Crabel (a tento seznam by mohl pokračovat do nekonečna) teď spravují přinejmenším miliardu dolarů, takže všechny očividné vzájemné vztahy se hned rozptylují, jakmile ukáží své krásné obličeje.

3. Knihy (jako například Mezitržní analýza) a články o mezitržních analýzách jsou považovány za standardní čtení pro ty, kteří se chtějí stát hráči. Když se něco takového stává tak rozšířeným, hned se to stává nepoužitelným. (Naštěstí, alespoň pro mě, většina vydané literatury se zdá být složena z rozborů různých grafů naložených na sebe, které se občas pohybují ve stejném nebo opačném směru. Jako většina knih o tržní analýze se neposunuly od doby Temna v 16. stol., kdy se nemoci léčily aplikací astrologie nebo alchymie.)

4. Elektronické černé skřínky sledující hlavní vzájemné relace jsou současně široce dostupné všem účastníkům trhu. Když se mi jednou nabízel podobný produkt, který docela připomínal program, který jsem vytvořil v roce 1979, bylo mi pyšně řečeno, že si jedna banka koupila pro své tradery 400 těchto produktů.

5. Nejlepší světoví tradeři vytvořili klub „u snídaně“, ve kterém probírají mezivztahy začínajícího dne, což jim umožňuje být vepředu, když se trh otevře. Já obvykle obchoduji kolem 6 hod. ranní (v Japonsku a Frankfurtu), a proto nejsem dobrým přispěvatelem do jejich klubu. Každopádně rád svým dětem každé ráno čtu hrdinské příběhy. A nemyslím si, že existuje velký prostor pro ty nahoře, kteří si kupují tajemství guru. Myslím si, že projdu.

Skutečně, oblast mezitržní analýzy se stala tak sexy, že se o ní objevila rozsáhlá kniha. Přitom jen 41 stránek se zabývá mezitržní analýzou. Na těchto stránkách je umístěno 19 grafů z různých trhů. Kolem nich je nějaká těžkopádná próza o tom, jak jsou vzájemně propojeny trendové vztahy, pozitivní korelace a tržní trendy. Spready, monetární indexy, 14týdenní stochastika a rozdíl mezi 180denním a 50denním klouzavým průměrem jsou uvedeny a integrovány ve vzájemných vztazích. Nedokázal jsem najít žádný průměr, korelační koeficient nebo jiné číslo, které by shrnulo grafické vztahy. Autor dělá závěr ve stylu, který je pro tuto oblast typický:

Přestože jsou ekonomické, fundamentální a technické faktory důležité pro předpověď trendu dluhopisů a akcií, existují důležité mezitržní vztahy, které nemohou být ignorovány. Například cena ropy je důležitým determinantem směru inflace, úrokových sazeb a trhu s pevným příjmem… Skupiny citlivé na úrokové sazby mají tendenci sledovat vývoj na trhu dluhopisů. Zlato je barometrem inflace… Znalost těchto mezitržních vztahů může rozšířit jak určení tržní ceny, tak i výběr akcií. Bez patřičné pozornosti k těmto vztahům, nebudou tržní analytici dokonalí. Snad ještě stále existuje naděje.

Mezinárodní korelace

Abychom uvedli nějaký konkrétní příklad vazeb, podívejme se na současné pohyby a protipohyby z poloviny 90. let 20. stol. Nejlepším počátečním bodem je matice korelací. Uvažte vzájemné vztahy (myslím si, že poprvé v životě) mezi denními změnami většiny hlavních domácích a zahraničních trhů: akciových, úrokových sazeb a deviz.

Protože existuje 78 jednotlivých korelací, je těžké shrnout vazby do jedné nebo dvou vět. Ale objevuje se několik pravidelností. Například silně korelují americké a evropské trhy s pevným příjmem. Podobně se také pohybují evropské akciové trhy a trhy s pevným příjmem, ale opačně vůči svým měnám. Nejvyšší korelace jsou mezi evropskými trhy s pevným příjmem, kdy německé a francouzské dluhopisy vykazují nejvyšší korelaci ze všech: 0,78 (vyjímaje švýcarský frank a německou marku, jejichž korelace činí 0,95). Americký akciový trh koreluje s anglickými a francouzskými trhy s hodnotou 0,5, ale s Nikkei korelace činí pouze 0,13 (viz tabulka níže).

Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Všechny kurzy (vyjádřené jako hodnota v dolarech na jednotku měny) korelují se svými odpovídajícími akciemi a dluhopisy negativně. Například korelace libry a anglických akcií je – 0,26 (FTSE v tabulce 13-3), jenu a Nikkei – 0,13. Korelace všech trhů s pevným příjmem a jejich akciových trhů je kolem 0,5, výjimku tvoří jen japonské akcie a dluhopisy (JGB v tabulce), jejichž korelace činí – 0,18. Korelace evropských akciových trhů a evropských trhů s pevným příjmem činí 0,5, anglické a francouzské akciové trhy mají korelaci rovnou 0,73. Existuje vysoká pozitivní korelace mezi japonskými dluhopisy a evropskými dluhopisy, což indikuje, že jsou vzájemnými substituenty pro ty, kteří se snaží dostat zisk z cenných papírů, čímž po celém světě spojují pohyby úrokových sazeb.

Kanadský dolar a japonské dluhopisy se zdají být nejméně propojené, kdy jejich absolutní korelace s jinými trhy nepřevyšuje 0,26. Korelace jenu a japonských dluhopisů činí 0,26, jenu a japonských akcií – 0,13, jenu a jiných zahraničních akciových trhů – 0,20. Je příjemné vědět, jaká byla z popisného hlediska korelace mezi změnami za stejné období, ale výnosnější otázka zní, zda jsou zrychlení a zpomalení předvídatelná. Například, zda dnešní změna Nikkei bude mít zítra vliv na Bundesbank. Otestovali jsme podobné forwardní vzájemné korelace. Žádný z koeficientů nepřevyšuje v absolutní hodnotě 0,10, která odpovídá jen 55procentní změně vzájemného pohybu.

Čtěte také: Spekulant v Japonsku

Úryvek je z knihy "Průvodce spekulanta", autor Victor Niederhoffer, vydané v roce 2007 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz